Malý princ: Malá obrazová kniha
Antoine de Saint-Exupéry
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/319420/bmid_maly-princ-mala-obrazova-kniha-8SR-319420.jpg
4
16574
16574
Exkluzivní vydání jedné z nejvýznamnějších knih 20. století Malý princ byl napsán a vydán za války, jeho autor Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944) byl letec a spisovatel známý i svou tvorbou pro dospělé (romány Noční let, Válečný pilot, Citadela aj.). Kniha vyšla už v prvním vydání s jednoduchými a křehkými ilustracemi autora textu, v této podobě je známá dodnes. Je výjimečná, dodnes se těší úspěchu na celé zeměkouli: patří k 50 nejprodávanějším knihám na světě. Vyšla v mnoha vydáních, překladech, adaptacích, převyprávěních, byla zfilmována i uváděna jako divadelní hra." Tolik citace z nové knihy 2x 101 knih pro děti a mládež, která uvádí nejvýznamnější dětské knihy světové a české literatury. Tentokrát Malý princ vychází v luxusní úpravě s 3D pohyblivými ilustracemi a příběh se stává krásným a luxusním dárkem pro všechny příznivce Antoine de Saint-Exupéryho a malého chlapce se zlatavými vlasy jménem Malý princ.... celý text
Literatura světová Sci-fi Filozofie
Vydáno: 2016 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
ImGinny já ti to věřím a plně se s tebou stotožňuji,až druhé čtení dá člověku co spisovatel s těmi myšlenkami chtěl říct.
Knihu jsem plně docenila, až když jsem jí četla podruhé v dospělosti. Jako dítě člověk nevnímá zajímavé myšlenky, které se v knize nachází. Moc mě bavilo knihu číst s dětmi a rozebírat, jak oni chápu některé vybrané myšlenky. Ještě více tak vynikl kontrast mezi myšlením dospělých a dětí, který je i v knize jedním z hlavních témat.
Bohužel se nepřipojím ke všem těm nadšeným komentářům. Knihu jsem četla před lety a vůbec se mi nelíbila. Určitě není pro každého a ne každý ji docení. A sem patřím i já.
Právě jsem ji dočetla a přiznám se, že tolik myšlenek v poměrně malé knize jsem napoprvé nezvládla. Budu si ji muset přečíst znovu a možná nejen jednou... Ilustrace paní Vydrové jsou též naprosto dokonalé... Pět hvězd naprosto právem. :-)
Nyní, když jsem po letech četl Malého prince podruhé, byl jsem ohromen. Ne tím, jak je to dobré, ale tím, že jsem si to po mnoha letech pamatoval do nejmenšího detailu.
Jedná se o skvělou pohádkovou knihu, která se čte sama a přes to obsahuje neuvěřitelné množství fantastických myšlenek, některé jsou jasné, jiné lze obracet a aplikovat na nejrozmanitější situace, což je fantastické.
Je to skvělá pohádka, ale zároveň se mi zdá, že je to ten nejsmutnější příběh, jaký jsem četl. Ano, z jistého úhlu, ale stejně. Vlastně na mě konec knihy působí stejně depresivně jako Dědova mísa od Nerudy. Ani u jednoho si nejsem jist proč, ale zdá se mi to hrozně tragické.
Jsou knihy, které na mě měly mnohem větší vliv a které mám podstatně raději, ale Malý princ ve mně něco zanechal a já jsem za to „něco“ Exupérymu vděčný.
Malý princ.
Kdo by neznal Malého prince.
Tak na téhle knize jsem se učila písmenka.
Vzpomínám si, že když jsem si jí přečetla, totálně jsem nechápala, co na tom je.
Teď, po mnoha a mnoha letech (tohle mi nevěřte) jsem si to přečetla znovu.
...a nechápu to furt.
Knihu jsem měla už dávno v povinné četbě a nelituji toho že jsem si ji přečetla. Byla čtivá, tedy většinou, pěkná a taková trochu poučná. Měla v sobě to kouzlo psaní, sice je spíše pro mladší, ale přečíst si ji mohou i starší. Doporučuji. Dávám 79% (3.9 hvězdičky)
Tohle je ta nejkrásnější a nejpravdivější kniha, jakou jsem kdy četla. Děkuji za ni.
Mnozí říkají, že Malého prince budete buď milovat, nebo vás jeho příběh nijak zvlášť nezaujme. Nepatřím ani do jednoho z těchto táborů, ale rozhodně se jedná o krásný příběh, který nepochybně stojí za přečtení. A to v každém věku, protože si z něj pokaždé vezmete něco jiného. Kniha donutí k zamyšlení, jestli se všichni jen nehoníme za úspěchem či bohatstvím, zatímco nám to opravdové štěstí, krása všedních maličkostí, které pro jejich samozřejmost přehlížíme, uniká.
A kdybych někdy cestovala africkou pouští a natrefila na krajinu z knihy, kde by ke mně přišlo smějící se dítě se zlatými vlásky, které by neodpovídalo, když bych se ptala, snadno bych uhodla, o koho se jedná:)
Nejsem jediný, kdo si našel cestu k této knize až v dospělosti. Přiznávám, že jako dítě bych ji nepochopil, o to více si ji užívám teď. Prostě jedním slovem - NÁDHERA
Nevím zda jsem knihu četla jako dítě, ale četla se hezky. Jelikož jsem ji četla s dcerou kvůli škole, vím že docela nechápala o co v knize šlo. Když to vezmu s pohledu dítěte, ano nebudu vědět ani já. Čím je člověk starší chápe víc.
Příběh je plný úvah o životě, o tom, že nás utváří především to, čím se obklopujeme a s kým se v životě setkáváme. Každý z nás by si měl Malého prince minimálně jednou za život přečíst. Pohladí po duši a donutí vás na chvíli se zastavit a zamyslet nad životem.
Četla jsem poprvé jako dospělá. Překvapilo mě, kolik zajímavých a hlubokých myšlenek mi uteklo, když jsem byla dítě, přestože už tehdy jsem příběh milovala. A to mi na Malém princi přijde úžasné. Že si v něm každý najde to svoje. Myslím, že by si tuto knihu měl přečíst každý a to několikrát v životě.
Velmi kouzelná kniha. Sice krátká, ale v jednoduchosti je krása a na tento dokonalý příběh stačí těchto pár stran. Někdy je potřeba se nad knihou zamyslet, protože je v ní skryto mnoho věcí, které si často neuvědomujeme. Knihu bych doporučil komukoliv.
Tak jsem po několika letech znovu otevřela dvířka vzpomínek a přečetla si Malého prince... Čím starší jsem, tím víc mě tahle knížka dostává...
Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal...
Má srdcová záležitost - už po mnoho let. Poprvé jsem kouzlo této knihy nedokázala ocenit. Bylo mi sedmnáct, a příběh mě neoslovil tak, jak jsem čekala. Ale při každém dalším setkání s touhle knihou jsem ji viděla jinak - a víc a víc si podmaňovala moje srdce...
Co je důležité, je očím neviditelné...
Malý princ je zkrátka jen jeden. Nenapodobitelný, nenahraditelný, neuchopitelný, snová podstata toho, kým jsme, kým bychom měli být, kým ale být přestáváme, protože zapomínáme, že každý dospělý byl kdysi dítě...
Měl jsem ji posuzovat podle jednání, ne podle slov...
Bolí mě srdce jako pokaždé, když tuhle knihu čtu. Ty jemné doteky něhy, to neopakovatelné kouzlo, bolest poznání, krása v každém z těch slov, tak prostých, tak obyčejných, a přesto hluboce lidských...
V poušti je každý trochu osamělý... Osamělí jsme i mezi lidmi...
Pro mě zkrátka příběh, který ve mě otevírá cosi důvěrně známého, co jsem během let někde poztrácela, co často nehledám, ale když to najdu, vím, že bez téhle části sebe samé nejsem úplná...
Svět slz je tak záhadný...
Nostalgická kniha v krásném provedení - s ilustracemi Elišky Podzimkové ....
A není jen pro děti - vždyť všichni dospělí byli dětmi - a rádi se do dětství vrací ....
Setkání s malým princem z cizí planety a jeho putování a poznatky ....
Proč má růže trny - proč králové vidí svět zjednodušeně - proč by podnikatelé chtěli vlastnit hvězdy - proč je dobré mít za kamarádku lišku - a proč každá poušť skrývá studnu ....
Malý princ objevil zemi a zase ze Země zmizel - ale my víme, že se vrátí ....
A tomu věřil i autor, který zmizel stejně záhadně - a já věřím, že našel svou planetu ....
Kouzelná kniha, čas od času se k ní vracím. Malý princ a liška jsou dvojice, která v literatuře nemá obdoby. Kniha je plná moudrosti, vyzývá k zamyšlení. Literární skvost v pravém slova smyslu.
Příběh se vám nenápadně vkrádá do srdce a naplňuje ho nádhernou neposkvrněnou dětskou logikou a jednoduchostí. A ikdyž po hořkosladkém konci, většině z nás, na tváři zůstává slaná cestička, jsme stále v duchu s malým princem na jeho asteroidu B 612 a přemítáme jestli ten malý beránek snědl pyšnou růží anebo růže beránka. ;-)
Štítky knihy
zfilmováno francouzská literatura dětský hrdina Malý princ sci-fi klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1962 |  Noční let |
| 1965 |  Země lidí |
| 1967 | Válečný pilot |
| 1976 | Moje planeta |
| 2009 | Malý princ (komiks) |
Malý princ je jistě hezký literární počin, leč ani jako dospělý se nedokážu připojit k nadšencům tohoto díla. Knihu přečtete šmahem, kapitoly jsou krátké, děj odsýpá. Není vysloveně k přehlédnutí, ale i přes zajímavé myšlenky v ní nevidím skvost literatury. Nicméně sto hlav, sto chutí.