Malý princ s rozšířenou realitou
Antoine de Saint-Exupéry
Kniha Vám za pomoci rozšířené reality zavede do pohádkového světa. Představte si, že jste ztraceni v poušti, daleko od jakéhokoli obydleného místa, a čelíte malému blonďatému chlapci, který se zjevuje odnikud. Pokud vás navíc tento malý chlapec naléhavě požádá, abyste nakreslili ovci, jste více než překvapeni! Máte jen jednu otázku: chcete vědět, odkud tento podivný mužíček přišel, a chcte znát jeho příběh. Otevírá se vám podivný a poetický svět, naplněný metaforami, popsaný slovy „malého prince“, který také přináší do našeho světa zcela nový vzhled, plný naivity, svěžesti a vážnosti. Velmi rychle objevíte podivné planety obývané obchodníky, pijáky, domýšlivými lidmi, zapalovači lamp. Tato snová evokace, na které se podílejí autorovy akvarely, má všechno iniciační cesty, kde se dítě naučí základní bohatství lidských vztahů a tajemství, které je řídí: „Člověk vidí dobře jen srdcem , to, co je podstatné, je pro oko neviditelné. “ Tato zásadní literární práce, tato kniha od Saint-Exupéryho, je dílem, které budeme rádi vyprávět našemu dítěti, stránku po stránce, také příběh znovuobjevení dítěte, kterým jsme kdysi byli, než jsme se stali dospělými.... celý text
Literatura světová Sci-fi Filozofie
Vydáno: 2021 , Design Media PublishingOriginální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Číst po tolika letech, kdy jsem naposledy četla jako dítě. Úžasné. Ale neřekla bych že by měla být povinnou četbou ve škole. S odstupem času nabere jiný rozměr a dětským okem mě tolik nezaujala, jako když čtu nyní.
Knížku jsem se rozhodla přečíst kvůli povinné četbě. Vůbec jsem nečekala jak se do ní zaberu a během chvilky jsem ji už měla dočtenou. Je to sice napsaná jako kniha pro děti. Ale rozhodně zaujme svou úvahou a činnostech dnešních dospělých lidí a jejich uvážování nad tím, co dělají a jak nad tím smýšlí. Určitě mám v plánu si ji znova přečíst. Doporučuji ji přečíst úplně všem. Ikdyž nad tím člověk pochybuje, že je to pohádka pro děti, pohltí vás svými myšlenkovými pochody a filozofickým uvažováním o smyslu nad tím co děláme.
Malý princ se mi hluboko zapsal do paměti. Ještě dnes si vybavim ten pocit, když jsme to ve třídě docetli. Hořkost. Jako když ve společnosti někdo řekne vtip, všichni se smějí, jen vám unikne pointa. Měla jsem se tenkrát obrátit na svého sečtelého tatínka - určitě by mi to vysvětlil. Ovšem mé desetileté, značně vzdorovite já, si to vysvětlilo po svém: autor se těsně před napsáním zbláznil a v tiskárně si toho nevšimli a tak to otiskli špatně./to jsem si opravdu myslela/.
Mé dnešní já by mohlo zavolat domu a zeptat se..., ale rodiče by dnes taková otázka jistě vyděsila a mohli by pojmout obavu, ze se o mne pokouší, ne úplně typicky, akutní covid.
Vedle těch, kteří jsou z knížky nadšeni, si připadám jako ojetý Trabant vedle nablyskaneho BMW. Možná jednou pomine ten hořký pocit z dětství a dám knížce druhou šanci.
Knihu jsem četal kdysi jako mladá a teď jsem se k ní vrátila. Nemá chybu a má nám stále co říct, věci které jsem kdysi nevnímala, tak mě nyní utkvěly v paměti a zase knihu vídím v jiném světle. Doporučuju.. a určitě se k ní ještě vrátím.
Nádherná knížka plná životní moudrosti podána, tak že nejen děti, ale dospělí si mohou vzít ponaučení a žít lehčeji.
Přiznám se, že moc nechápu proč je to povinná četba už na základní škole. Na ZŠ mne kniha nebavila, dnes jsem pochopila proč - pro dětského čtenáře je to relativně těžká kniha ("filozofující").
Věřím, že každý dospělý si knihu vychutná.
Vřele mohu doporučit vydání & nový překlad od nakl. Rybka Publishers - je to v původní úpravě, v souladu s přáním a uměleckým záměrem autora (vč. jeho vlastních kreseb).
na chuť jsem jí přišla, tak v pětadvaceti, teď za mnou byl třináctiletý synovec, kroutil hlavou, prý povinná četba, jestli by si nemohl raději přečíst něco o Kobe Bryantovi...takže tak, slona, co sežral had, necháme na jindy
Kdo by neznal Malého prince.. Kniha, ke které se vracím pravidelně, tentokrát mi ji předčítala dcera a bylo to tak krásnéé. Miluju, když někdo předčítá a tady jsme byly spokojené obě, Stelli že se jedná o krátkou knížku a já, že se k ní zase vracím. Malého prince buď milujete, nebo Vám nic neříká, jiná cesta tu prý není. Ale já jsem někde uprostřed, nejsem nějaký zarytý fanda, ale ke knize se vracím ráda.
Skvělá knížka, která ve vás zanechá stopu a radi se k ní budete vracet A možná se i začnete jinak dívat na svět.
Asi se nemusím moc rozepisovat o tom, jak je tahle novelka úžasná a nadčasová. Nemusím ji ani obhajovat, protože ten, kdo se v ní chce najít, tak to už dávno udělal a miluje ji. Tak jako já. Četla jsem ji několikrát a pokaždé mě dojme něčím jiným. Jediné, co mohu ještě udělat, je přečíst si ji v různých jazycích a posbírat různá vydání...
Úžasná knížečka s úžasnými kresbami, úplná zásobárna opravdu zajímavých myšlenek. Jsem rád, že jsem se k Malému princi vrátil v pokročilejším věku. Neříkám, že to není pro děti, ale nyní to "chutná" jaksi jinak :-) V této knize skutečně nebylo špatného řádku. Dokonalost.
Je to jedna z těch knih, která ve vás zanechá stopu. Budete si ji pamatovat.
"Nakresli mi beránka..."
Kniha, kterou by si měl přečíst každý dospělý. Teprve až člověk vyroste, tak z této knihy pochopí, že svět očima dětí je mnohem bohatší, a důležité věci z pohledu dospělého se stávají malichernými.
Malý princ nebyl kniha pro mne jako malé dítě. Zda jiní malí berou, brali nebo budou mít příběh za něco víc než povídání kluka s liškou nebo růží to nevím. V každém případě se mi doteď nelíbily knihy s obvyklou grafikou a až Markéta Vydrová (díky jiné knize) mne k ní svým vydáním přivedla. Protože její ilustrace a „dospělý“ příběh je kombinace, kterou je škoda si nechat ujít. Proč?
Protože každý dospělý má snít, ale už má také své bolesti, každý dospělý si má přát, ale také už má seznam „nesplnitelné“, protože každý dospělý má věřit, ale také už není moc čemu a komu…. Každý dospělý se s touto knihou může „vrátit“ do dětství a zase být malý…. Spolu s princem:o))
Tak jsem se konečně dostala znovu k Malému princi. Četla jsem ji na základce a nic se nekonalo. Tak nudná kniha. Co jako? Proč si to přečíst. A o čem vlastně byla, vždyť nebyla o ničem. Žádný pořádný děj.
Zato dnes : jak jsem ji tak dlouho mohla ignorovat? Není to pohádka. Je to filozofické zamyšlení nad životem, nad přátelstvím, nad láskou, nad smrtí, nad tím, co je v životě důležité. Nečetla jsem ji naposledy. Je krátká a dokonalá.
Má sbírka se rozrostla o unikátní rukou psané vydání, které má nevídanou podobu.
Malý princ je nádherný příběh o dětství, lidství, hodnotách, přátelství, lásce, strachu a naději.
Učení lišky je krásné a poetické - prozrazuje Malému princi, jak vzniká blízkost, jak vnímáme jedinečnost druhého člověka pro nás a co pro nás může znamenat vytvořit si pouto k někomu blízkému.
"Chceš-li přítele... Musíš být hodně trpělivý... Sedneš si nejprve kousek ode mne... Já se budu na tebe po očku dívat, ale ty nebudeš nic říkat. Řeč je pramenem nedorozumění. Každý den si však budeš moci sednout trochu blíž."
"Správně vidíme jen srdcem."
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal."
Nepochybně jedna z nejkouzelnějších a nejkrásnějších knih, jakou jsem kdy četla ❤️
Malý princ nás učí, jak správně růst.
Štítky knihy
zfilmováno francouzská literatura dětský hrdina Malý princ klasická literatura
Autorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Tuto knihu jsem četla v dětství a myslela jsem si, že teď je ta správná doba se k ní vrátit a přečíst si ji znovu. Celou dobu jsem čekala, kdy přijde ten AHA moment, ten okamžik, kdy se tato kniha dotkne mé duše. A nepřišlo nic. Pro mě existuje mnoho skvělých knih, které ve mě nechaly hluboký dojem, tato mezi ně však nepatří, bohužel.