Malý špalíček pohádek
František Hrubín
https://www.databazeknih.cz/img/books/77_/77986/maly-spalicek-pohade-77986.jpg
5
168
168
Převyprávěné klasické pohádky s vynálézavostí typickou pro skutečné tvůrce. A tak se například v pohádkách O perníkové chaloupče nebo o Smolíčkovi setkáme s novými motivy, jež se vyhýbají drastickému a trumfují lidovou chytrostí a vtipem.
Přidat komentář
(SPOILER)
Prvňáčci znají již písmenka a rádi se pochlubí. Dejte jim možnost, ať se zaradují. Poznávají nové kamarády - písmenka. Dnes ještě naslouchají, za nedlouho prožijete hrdost v roli posluchače. Jak je krásné znovu a znovu se vracet do pohádky, přestože dospěláci vědí, že jen na krátkou chvíli, o to je tento čas vzácnější...
Jedna pohádka hezká , druhá také, třetí..., no znovu posuďte se svou ratolestí.
Doporučuji.
Pro děti je to příliš dlouhé a tajuplné, jako dospělák jsem si ale četbu celkem užil. Celkový dojem: 75%
Pro mne klasické pohádky na čtení před spaní. Jako dítě jsem je měla ráda a syn je má rád také.
Špalíček prochází napříč generacemi stále obdivován a čten, to je vzácné. Verše jsou hebké jako samet a kloužou z úst samy, a dokonce baví i děti. Ilustrace pohltí a nepustí, snový svět se stává realitou. Miluju tuhle knihu na maximum.
Tak tohle je opravdová klasika. Není co dodat. Snad jen to, že ilustrace Jiřího Trnky jsou bonusem navíc.
Přišla vnučka, po prázdninách jde do první třídy. V ruce smartphon, sedne a čučí do něj.
„Chceš něco vidět ?“ ptám se. „A co dědo?“ „Poznáš co je na obrázku!“ odpovídám.
Nepoznala vlka skákajícího do studny na ilustraci od J. Trnky. Nic neříkám a čtu. Měním hlasy, koulím očima, cením zuby. Po očku po ní pokukuji. Poslouchá ani nedutá. Chce vidět a ukázat, kde je to napsané, jestli prý opravdu čtu, co je napsáno na stránkách. Ukážu na nějaké písmenko a je spokojená. Takhle přečtu ještě Perníkovou chaloupku a Smolíčka.
„Já budu taky číst, dědo“, říká a prohlíží si Špalíček. Jo jo, děti umí být vděčnými posluchači.
„Co dáme knížečce za známku ?“ ptám se. „Jedničku.“ říká a směje se.
„Dobře, od tebe jedničku a ode mě pětku !“
Stačí jen napsat, že tyto pohádky jsou krásné, ráda jsem je předčítala dětem a nyní i vnučkám. A všem se nám moc líbily.
I tuto knihu jsem jako dítě četl. Bohužel už si všechny pohádky nepamatuji.
Tuto knihu jsem jako dítě milovala a ráda jsem z ní četla i svým dcerám. Nejoblíbenější byla O Jiříkovi a jeho 3 psech.
Jak už jsem psala o dalších knihách F.Hrubína, krásná tvorba pro děti, veršovaná i próza.
Pro mne stále nepřekonané. Verše se mi vybavují i po šedesáti letech.
Už je to tady,začínám oprašovat a číst pohádky mého dětství a dětství mých synů.A ted přišel na řadu vnouček Štěpánek.Mimochodem špalíček pohádek je moc hezká kniha a mohu jenom říci,že se může číst v každém věku.
Skoro bych zapomněla na tuto perlu mého dětství. A to, že nekazí vkus, je velice přidaná hodnota v dnešní době :)
František Hrubín tvorbu pro děti uměl, tato kniha pohádek, které nepatří k těm úplně nejznámějším, je toho důkazem.
Není mnoho knih, které prochází úspěšně všemi generacemi dětí. Jsou milované a nekazí vkus. Doporučuji všem, tato kniha by neměla chybět v žádné knihovničce.
jelikož jde o pohádkovou klasiku, nelze hodnotit jinak, mám tam své oblíbené - Paví princ, O Jirkovi a jeho třech psech a Bílou laňku.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1966 |  Romance pro křídlovku |
| 1978 |  Špalíček veršů a pohádek |
| 1958 | Pohádky z tisíce a jedné noci |
| 1965 | Dvakrát sedm pohádek |
| 1990 | Dětem |
V knížce "Malý špalíček pohádek" jsou kouzelné a nádherné pohádky, které provází dětstvím všechny generace dětí. U nás doma velmi oblíbená knížka, ke které se často vracíme.
O Červené karkulce, O Smolíčkovi, O perníkové chaloupce, O Popelce, O Šípkové Růžence.... a další známé pohádky krásně vyprávěné Františkem Hrubínem a také úžasné ilustrace Jiřího Trnky, doporučuji všem malým ratolestem a také nám dospělým, co jsou někdy rádi dětmi.