Malý strom
Asa Earl Carter
V príbehoch indiánskeho chlapca Malého stroma, jeho dedka a babičky objavíme nielen ich zaujímavý pohľad na svet, ich reálie a ich život, ale hlavne seba samých. Nesmierne dobrá kniha pre dospelých, ktorú môžu čítať ešte ako deti.
Literatura světová Romány
Vydáno: 2006 , Artforum (SK)Originální název:
The Education of Little Tree, 1976
více info...
Přidat komentář
Malý strom...Je to kniha, na ktorú nepotrebujete špeciálne vyhradený čas. Dá sa spokojne čítať na niekoľko krát, keďže nerozpráva nejaký veľký príbeh. Je skôr o zamyslení sa nad sebou a možno aj nad svetom. Kam spejeme? Je potrebné sa stále náhliť, často celkom bezvýznamne? Vôbec si nevážime svet okolo nás, nevidíme, čo všetko máme k dispozícii. Hľadáme šťastie, ale nie sme šťastní... Malý strom mi dal priestor, aby som sa zastavila, poobzerala sa okolo seba a nechala sa unášať ...
Kniha je obsahově mimo to, co jsem kdy četl a snad jde i proti tomu, čemu věřím, ale znáte to - darované knize na obsah nehleď.
Do Malého Stromu jsem se začetl trošku s despektem... První, co jsem ocenil byly popisy krajiny. Sám nedokážu popsat jak vypadá moje manželka a tady autor vymaloval ty nejnádhernější scenérie, jaké jsem kdy v životě (ne)viděl s takovou lehkostí... Že proto nemám přirovnání.
Děj některých kapitol mi malinko drhnul a kulhal, jak Stará Maud, ale závěrečné kapitoly jsem už četl jedním dechem. Chtěl bych napsat, jak jsem nesnášel toho haj*la z katolické školy, co... Ale psát to nebudu, abych náhodou nespojleroval.
Takže kniha je krásná, smutná a dostává čtyři hvězdičky navzdory tomu, že knihy takový tipu vůbec, ale vůbec nečtu (takže to je vlastně skoro, jakoby dostala pět).
Neřeším, jestli je kniha autobiografická, nebo autor podváděl. Pro mne je vzácným malým pokladem. Setkala jsem se v ní s takovým množstvím lásky, pravdy a života, jako snad ještě v žádné knize.
Nyní jsem poslouchala jako audioknihu. Vždy říkám, že kniha je lepší, ale tady si tak jistá nejsem. Poslech byl pro mne velkým zážitkem.
"Dědeček řekl...."
5*
Velmi dojemná kniha o křehkých věcech, jako je identita, láska, svoboda, starost o druhého, svébytnost a soužití s přírodou. Těžko bylo tuto knihu přečíst a udržet srdce, aby nesmutnilo.
Děkuji za tuto krásnou knihu. Byla pro mne opravdovým zážitkem a prožila u ní všechny emoce. Děkuji
Krásná kniha o dospívání malého indianského chlapce.Mě se tato kniha líbí ,třeba díky tomu že to není žadný slaďáček.
Na začiatku čítania som mala pocit, že knihu odložím - pre ťažkopádny slovenský preklad, drobné písmenká a rozčuľujúcu sadzbu. No povedala som si, že to ešte skúsim a dám tete prekladateľke šancu. Dobre som urobila, od druhej tretiny sa "chytila" a pôžitok z čítania sa dostavil. Dokonca v závere knihy sa mi po lícach gúľali slzy ako hrach, čo sa mi ešte pri čítaní nestalo... Pocit a posolstvo (v podobe vzdania holdu našej matke prírode, slobode, poznaniu, úprimnej a nezištnej láske v protiklade s absurditou žitia, myslenia a rozhodovania v "civilizácii") sa teda napokon podarilo odovzdať, a to je hlavné. Vďaka starej mame, starému otcovi, Malému Stromovi i Vŕbovému Johnovi za potvrdenie toho, čo viem, čím žijem a čo napĺňa.
Mě se to líbilo, i když jsem si pořád říkal, že ten pohled na indiány je to trochu přikrášlený, ale u dětské knížky se to dá odpustit. Jaké bylo moje rozčarování, když jsem se dozvěděl, že to nebylo myšleno jako dětská knížka a když jsem zjistil, že se jedná o mystifikaci, byl jsem velmi překvapen a po přečtení autorova životopisu, už jsem se nestačil divit vůbec.
Krásné vyprávění plné poetiky i zamyšlení. Indiánské myšlení i střetávání současných indiánů s realitou, tedy jejich způsob myšlení vs. "náš" způsob myšlení..
Moc krásné nejen pro malé děti, ale i pro dospělé. Doporučuji
Tuhle knížku mi v mládí doporučili moji dobří přátelé, formovaní myšlenkami woodcraftu. Už to je důvod, proč k ní mám pozitivní vztah. Kromě toho jsem holka z hájovny, která se odmalička toulala sama v lesích a objevovala v sobě instinkty pravěké sběračky, kteréžto jí zůstaly zachovány dodnes.
Carter rozhodně dokáže vzbudit ve čtenáři soucit a dojetí spojené s citlivostí pro důstojnost člověka - to už jsem si před pár měsíci prožila v Odvedu vás do Sierry Madre. A jeho vyprávění v nás obnovují smysl pro vnímání skutečnosti přírody. Konrad Lorenz píše, že moderní člověk má tendenci nadhodnocovat význam a možnosti materiální kultury, která ho obklopuje - prostě jen proto, že ho obklopuje, že je neustále přítomná a že s ničím jiným se příliš nesetkává. A tak je mu nutno připomínat, že peníze nejsou k jídlu, voda neproudí sama od sebe z kohoutku a "hlína se nekupuje v Hornbachu", jak to včera v jednom rozhovoru vyjádřil pan docent z ČZU. I podstatu práce (nikoli "chození do zaměstnání"), i vlastní smrt je mu nutno připomínat.
V první třetině jsem chtěla dát 3 hvězdy, ve druhé 4 a ve třetí 5. Stále jsem zpočátku zbytečně čekala na nějaký poutavější děj. Proč? Vždyť tato kniha nic takového nepotřebuje. Děj a smysl knihy jeukrytý jinde a to jsem poznávala postupně. Když jsem ji začala číst, neměla jsem ponětí o čem bude. A že bude tak krásná, hluboká. Ten vztah k přírodě a její znalost mě opravdu hodně zasáhla a ráda bych se uměla více po přírodě koukat. Jak byli naši předkové moudří. No a vztah dědečka, babičky a vnuka ani nebudu komentovat. Konec knihy jsem probrečela.. Děkuji za zážitek
Něžná kniha. Pocta přírodě, svobodě, hrdosti, moudrosti stáří. Způsob, jak dědeček s babičkou vychovávali Malého stroma, jak s ním jednali a komunikovali, jak silné mezi nimi bylo pouto, byl neuvěřitelný. Kéž bychom měli všichni v těžkých chvílích svou Psí hvězdu.
Krásný je i film.
Šustění kukuřice, teplo ohňů, hvězdná obloha, tajné stezky, hovory beze slov, vděčnost zemi, důvěra v lásku. Babiččino čekání na zápraží srubu, dědečkovo řemeslo, ochrana Vrbového Johna a jejich šťastný Malý Strom. A taky Psí hvězda ????
Nezapomenutelná kniha. Nádherný, dojemný příběh. Málokdy při čtení brečím, vlastně nikdy, ale tady jsem v určité fázi bulela jako želva.
To byla tak milá knížka….. Já se budu opakovat, ale miluju knížky s Indiány a ty jejich moudra….já nevím, někdy prostě řeší člověk opravdu nepodstatné věci….Doporučuji přečíst.
Štítky knihy
zfilmováno Indiáni člověk a příroda rozhlasové zpracování babička dědeček boj za svobodu literární mystifikace fiktivní životopisy, biografie
Kdybych knihu četla před třiceti lety, brečela bych jak želva. Dnes to pro mě bylo trošku dojemné, milé, tedy pokud jsem vytěsnila hrůzu té doby, protože vypravěč dítě netuší, co všechno lidi dokážou vymyslet proti lidem. Co se týče autora, zašlapal aktivista ultrapravice Malého stroma v sobě nebo tam někde ten chlapec je v duši chlapa, který se chová zhovadile? Doba pokročila a vytrháváme věci z kontextu, mám vydání z devadesátých let, kde je řečeno , že se autor proti nařčení z extrémismu a rasismu nemohl bránit...takže jak to vlastně bylo? Bude z toho má noční můra, člověk, který rozumí řečí stromů navléká kápi KKK ?