Malý velký muž
Thomas Berger
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23385/bmid_maly-velky-muz-6B2-23385.jpg
5
298
298
Malý velký muž série
1. díl >
Věřte tomu nebo ne, Jacku Crabbovi je 111 let. Věřte nebo nevěřte, Jack Crabb má dva otce: jednoho bílého a druhého, sice duchovního, zato nefalšovaného indiánského náčelníka kmene Čejenů, který mu také dal to nezapomenutelné jméno - Malý velký muž. Malý velký muž Jack Crabb tak zdědil od každého svého předka něco a výsledkem je zábavný vypravěč, který si neláme hlavu s rasovými rozdíly a přepíná podle momentální potřeby mezi bílými a rudými návyky a zvyklostmi. Podoben baronu Prášilovi, prožívá Jack Crabb naplno bouřlivé období amerických dějin - kolonizaci Divokého západu. Jako indián si se svými soukmenovci užívá do sytosti se čtyřmi manželkami, než se stane svědkem brutálního vyhlazení Čejenů kavalerií generála Custera. Jako běloch se hlásí ke svému podílu na vyhubení bizonů, k podvedení legendárního hrdiny Divokého Billa Hickoka i k čachrům s Wyattem Earpem. Nakonec tak tak přežije bitvu u Little Bighornu, a přestože přísahal, že ho zabije, bojuje v ní nakonec po boku generála Custera... Thomas Berger sepsal v 60. letech snad nechtěně jednu z knih, které se v americké literatuře zařadily mezi tzv. nesmrtelné. Vytvořil vyvážený amalgam fikce a historické skutečnosti, humoru k popraskání bránice a dějinného smutku nad osudy jednotlivců i národů. Nabídl čtenáři nadčasový příběh člověka, který se necítí dobře v žádném z nabízených kulturních chomoutů, protože - byť není ani svatý bez viny, ani nejpoctivější mezi hříšníky - nade vše si cení lidské svobody. Zřejmě víc pro tuto kvalitu než pro svůj striktně historický přínos se kniha stala na mnoha amerických školách součástí doporučené literatury. Její popularitu umocnila v 70. letech filmová verze s Dustinem Hoffmanem v hlavní roli, avšak nepřekonala ji. Takový už je osud filmů natočených však podle ještě lepších knih. 1. vydání.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1977 , Naše vojskoOriginální název:
Little Big Man, 1964
více info...
Přidat komentář
Brzdím vstupní dychtivost, kterou navnadí prolog. Když vám kdokoliv cokoliv originálně vypráví, může to být sebezábavnější, leč pokradmu únavné. Postřehuji to ještě před polovičkou čtyř set stránkového monologu, kterému uznale přiznávám kus švejkoviny. A dočítám překotně, ne abych se dočkal, JAK to skončí, ale ŽE to skončí. 45/19
Divoký Džek Kreb neměl život zrovna nejlehčí, ale dlouhej byl až hanba. Když dojde zhruba do věku mumie, začne vyprávět, jak to bylo od dětství, kdy to fotr opět parádně zdupal a dal rudejm lidem (myslím indiány, ne komouše) cucnout kořalky. Když rudoch čuchne ke špuntu, rozjede to tak, že z toho někdo vypustí duši. Tentokrát jsou to všichni chlapi z výpravy. Džek začne žít u Čejenů, ale je to jenom další omyl. Je to díky jeho sestře, kterou nechce nikdo klátit, a to ani po několika kořalkách. Ta čubka si totiž myslela, že jí indiáni chtěj za ženu, ale když se hulí dýmka, zjistí se, že nikdo netušil co nosí v kalhotách. Stará stanová kůže si myslel, že vocasa, vzhledem k velikosti a podobě ségry. Po tomhle prozření Džekova ségra veme roha a nechá bratra žít u Čejenů, což se mu za ty roky nakonec zalíbí. Snažil jsem se představit, jak jeho ségra vypadá, ale byl jsem na to krátkej. Nejblíž jsem byl asi v trojúhelníku mezi jetym, medvědem a fiatem multiplou (starší verzí).
Džek je dost samorost a nikdo ho nezkrotí. Jak měl život dlouhej, tak mi jeho vyprávění připomínalo Foresta, nebo stoletýho staříka, protože se taky pokaždý nachomejt k nějakejm důležitejm událostem a lidem.
Pár let žije s Čejenama, pár let loví, pak těží zlato, pak je i špeditér, ale nechá se obrat kámošema, pak přepadnout rudejma a dřív než bys řek borůvkovej koláč, žije zase u Čejenů s indiánkou a jejíma písklatama. Možná na tom i trochu vydělal, protože žije i s jejíma ségrama, musí je sice živit, ale i něco jinýho. U tý, co vypadá jako uzená velryba spíš trošku prodělal. Je to takovej klikař, že když něco vydělá, obratem, nebo omylem o to hned přijde.
Bylo to trošku delší, ale celkem to svištělo. Taky bych rád zjistil, co stará stanová kůže cpal do dýmky mimo vrbový kůry, že ho to hodilo do klidu a viděl i bez očí. S klidem bych starou stanovou kůži zvolil vládcem galaxie a bydlel s nim ve stanu (pokud by teda používal nějakej sprej a nehostil mě rozsekanejma štěňatama).
Dlouho jsem si knihu tak neužila, jako když jsem četla tuhle. Hrozně moc se mi líbila ta směsice kruté reality, cynického humoru a romantiky v jednom. Nestává se zrovna často, že byste polykali slzy a v tu samou chvíli hlavní hrdina pronesl něco tak uzemňujícího, že se začnete najednou smát. Musím si pustit film, snad se mi zážitek nezkazí.
Ten chlápek všude byl a všechno zažil. A vy mu to věříte, protože způsob vyprávění příběhu vás ani na chvíli nenechá myslet si opak :).
Film jsem viděla x krát, knihu jsem slyšela. I když je to trochu delší poslech, za den to nedáte, příběh ani na chvíli neztrácí zajímavost, protože Jackův život je pestrý a bohatý, smutný a uvěřitelný.
Ostatní už to důležité řekli. Určitě se vrhnu i na druhou knihu autora.
Děkuji čtenářské výzvě za téma „Kniha s oximórem v názvu“. Na základě doporučení jsem se totiž rozhodla přečíst knihu Malý velký muž a musím říct, že se četla moc dobře. Příběh mě vtáhl do děje, navíc mi dal mnohem víc. Obnovila a hlavně doplnila jsem si díky němu trochu historii dobývání Divokého Západu, jelikož mě přiměla zasednout k internetu a vyhledat si další informace. Jména slavných bojovníků na obou stranách, tj. jak indiánských náčelníků, tak generálů vojsk souhlasí s historií, včetně data slavných bitev a jiných významných událostí. Co se týče indiánů, z různých filmů a knížek samozřejmě známe hlavní kmeny a zhruba způsob jejich života. Toto podání je však trochu jiné, než známe z příběhů, kterými jsme žili v dětství. Pohled bílého chlapce, který dospěl v muže na střídačku mezi bílými a mezi indiány, jeho rozpolcenost, kdo je a na čí stranu se má v té které bitvě přidat, nás vede k zamyšlení, neboť „bitvy“ se vedly, vedou a budou vést. Někdy mají smysl, někdy jsou nesmyslné a zbytečné, ale byly, jsou a bohužel stále budou součástí lidské společnosti…
Za mě má kniha tzv. plný počet bodů a mohu ji jen doporučit. A kdo by chtěl vidět 7. Kavalérii generála George Armstronga Custera a zažít atmosféru bitvy U Little Bighornu roku 1876, má možnost. Díky vyhledávání informací jsem objevila stránku nadšenců, kteří nám toto každé dva roky umožňují ve Všeticích u Benešova - http://www.custer.cz/
Mohlo mi být asi třináct, když jsem tento román četla – mám pocit, že jsem ho konfiskovala tatínkovi, když ho neprozřetelně nechal někde válet bez dozoru. :D Máme dům plný odborné i krásné literatury o Indiánech, které ale já osobně moc nemusím, a proto mě překvapilo, jak mě zaujala hned první kapitola. Zhltla jsem knížku s obrovským požitkem, byť mi chvíli trvalo, než jsem si zvykla na Jackův jazyk. Dodnes vzpomínám na poutavý realismus i pestrý, zábavný děj.
Skvělá kniha a ještě lepší film s Dastinem Hofmanem.Tak trochu pohádka kde plno věcí je neuvěřitelných,ale fantazie je pro život taky důležitá.
Když jsem se naučila číst, ležela jsem v mayovkách a chtěla se stát svým idolem - indiánem; rozumějte "vykonávat povolání indiána" :-).
Po mnoha desetiletích jsem si přečetla Malého velkého muže – a oceňuji na něm mimo jiné to, jak poctivě poděluje obě strany. Jack Crabb může opravdu připomínat více literárních postav (mně zas třeba trochu vikinga Vika), ale je to originál: nespolehlivý vypravěč, trochu pábitel, morálně balancující těsně před hranicí (pro mě) přijatelného, používající vůči indiánům i bělochům směs pohrdání a zároveň úcty. Nejvíc mi ale vyhovuje v tom, jak svým vyprávěním boří tehdejší představy o legendách – hrdinech a relativizuje uznávané hodnoty. To mě na tom bavilo nejvíc a to chci umět neustále používat. (Takže např. až se bude v práci probírat nějaká "veledůležitá" pracovní událost, já, byť ne povoláním indián, si zachovám indiánský pohled na věc a řeknu si, co je nejdůležitější pro mě, tedy něco na způsob: "Můj hnědák předběh vraníka Proseklýho břicha.")
Je to velmi dobré, zajímavé a vtipné čtení. Nebudu ale lhát: trošičku bych ho zkrátila, přestože na opakovaných Jackových výměnách stran je to založené; já se chvílemi přistihla, že jsem malinko ztratila pozornost (ale to je jediná výčitka - a možná spíš i mířící do vlastních řad).
Vůbec jsem nečekala, že mě tato kniha, která je starší než já a v knihovně si jí nikdo ani nevšimne bude tak zajímavá, tak zábavná, poučná a čtivá. Bavila jsem se . Podle názvu jsem čekal něco politického, spíš gangsterku a proto jsem čtení trochu odkládala.
Zajímavá knížka. Zaujal mne styl vyprávění a postřehy vypravěče. Nechcete tomu věřit, protože hrdina je jako Forrest Gump, nebo Alan Karlsson, tzn všude byl, se všemi se potkal, ale přesto tomu věříte. Věříte tomu ale jinak, ten popis světa bělochů a světa indiánů prostě sedí. I když jsem tam nebyl, tak věřím, že to takhle mohlo vypadat. A opravdu je zajímavé vidět z jiného úhlu, jak vypadá střet civilizací. Člověk cítí, že to není dobře, když jedna strana převálcuje tu druhou, člověk vidí tu nespravedlnost, ale ani já, ani vypravěč si neumí představit, že by to mohlo dopadnout jinak, než jak to dopadlo.
Nejvíc se mi líbily části, kde se Malý Velký Muž setkával s indiány. S bělochy se setkávám dost často, tak vím jak to s nimi chodí...:-/ (Nebojují protože je to baví, ale protože chtějí vyhrát. A je jim úplně jedno po čím boku vyhrají...trochu smutné.)
Dříve jsem viděla film. Ten se mi líbil, i když měla pocit, že je to vlastně parodie. Musím přiznat, že kniha je o mnoho lepší. Jackova neuvěřitelná životní cesta se skvěle čte a nutí nás k zamyšlení. Pryč je mayovský patos a nastupuje tvrdá realita.
Dávno, dávno tomu již. Byl jednou jeden život živ, který na sto dalších by vydal, který nemalou stopu v kusu historie člověka, na mapě lidského letokruhu zanechal.
Skvělá kniha o historii Divokého západu, kdy Jack Crabb prožívá zásadní a stěžejní okamžiky historie, kdy jako malý je unesen Čejeny, osvobozen bělochy, ale sám nikdy neví kam patří, zúčastní se bitvy u Little Big Hornu, přes setkání s legendami Wyattem Earpem či Billem Hickokem. Vím, že kniha je výplod fantazie autora, přesto je nádherně barvitě a reálně napsána.
Zpočátku mě kniha bavila, postupně jsem se musel do čtení nutit. Některé pasáže dobré a zajímavé, jiné nudné. Rozhodně jsem definitivně pochopil, že indián není Pierre Brice.
Ke knize jsem se dostal, když jsem prohrabával na chatě knihovnu a ten název mi připomněl stejnojmenný film(ještě jsem ho neviděl). A tak jsem si řekl, že by to mohla být příjemná změna a zkusit trochu jiný žánr. Chvilku mě trvalo, než jsem se prokousal prologem, ale pak mě to od první kapitoly hodně chytlo. Bylo to příjemně cynické, humorné, a místy až nepříjemně realistické. Líbil se mi styl jakým je kniha napsaná, jak graduje a o čem je. Hlavní hrdina je jako vypravěč parádní a jeho pohled na svět a co se mu neustále děje je velmi zajímavý. A zajímavý je i postoj samotného autora na téma "dobývání Západu" a "modernizace Ameriky". Místy jsem měl pocit, že je takový requiem za Indiany, jejich styl a postoj k životu, ale pak autor ukáže hrůzu, kterou byli ochotní spáchat, a vrátí čtenáře zpátky na zem. To je velké umění a Thomas Berger si za to zaslouží velké uznání. Jediné co mě na knize malinko zklamalo bylo to, že hlavní postava cestuje tam a zpět a po čase ty místa začnou splývat a je těžké se v nich orientovat. Malý velký muž je krásná knížka, která velmi příjemně překvapila a několikrát mě mile potěšila, dojala a rozesmála od srdce.
Kdysi jsem viděl film, moc se mi líbil a bral ho tenkrát zcela vážně. Pak jsem film viděl po letech znovu a najednou mi přišel jiný - viděl jsem mnohem víc humoru a nadsázky. Uběhlo zase pár let a dostal jsem se ke knize. Ta na mě působila asi jako první shlédnutí filmu.
Skvělá je hned úvodní kapitola, kde fiktivní spisovatel dává s krásným humorem na srozuměnou, že nás čeká vyprávění, které nelze brát zcela vážně. Pak následuje fascinující vyprávění, přinášející čtenáři velmi podrobný pohled na dějiny dobývání divokého Západu, je ale z velké části o životě indiánů. V příběhu je cítit humor i mírná nadsázka, ale ve skutečnosti jde o krutou realitu, velmi šikovně předloženou čtenáři. Závěrečné spisovatelovo uzavření nás utvrdí v tom, že šlo o smyšlený, přesto vlastně pravdivý příběh z let cca 1850-1880. Moc dobré počtení, podané čtivou a stravitelnou formou. 85%, 16.9.2017.
Úžasný styl vyprávění. Kniha odkrývá lidskou duši až na kost. Je vtipná, ale přitom mrazivá.
Štítky knihy
19. století zfilmováno Indiáni USA (Spojené státy americké) Divoký západ dějiny civilizace dějiny národů a států dějiny USA bitva u Little Bighornu (1876)Autorovy další knížky
| 2000 |  Malý velký muž |
| 2000 | Návrat Malého velkého muže |
Text mě pohltil od první stránky, celé je to správně chytlavé a střelené. Indiáni si dávají zvláštní jména, která budí spíše posměch, nežli respekt. (Stará Stanová Kůže, Osmahlý Doruda, Stín Náhle Na Dohled, Černý Kotlík). V ději vystupuje velké množství osob, kromě hlavního Malého Velkého Muže (Jack Crabb), mě nejvíce oslovili: skvělá chlapobabská ségra Karolina, žroutský pan Pendrake a jeho krásná paní Pendrakeová, rychlý a přesný Bill Hickok (Divoký Bill), také potěšily mini-epizodky Wyatta Earpa a Calamity Jane. Jinak si knížka udržuje strhující tempo a užasnou zábavnost na všech 435 stranách. Unikátní dílko.
Před lety jsem viděl i snímek s Dustinem Hoffmanem a myslim že se poved.