Malý velký muž
Thomas Berger
Malý velký muž série
1. díl >
Věřte tomu nebo ne, Jacku Crabbovi je 111 let. Věřte nebo nevěřte, Jack Crabb má dva otce: jednoho bílého a druhého, sice duchovního, zato nefalšovaného indiánského náčelníka kmene Čejenů, který mu také dal to nezapomenutelné jméno - Malý velký muž. Malý velký muž Jack Crabb tak zdědil od každého svého předka něco a výsledkem je zábavný vypravěč, který si neláme hlavu s rasovými rozdíly a přepíná podle momentální potřeby mezi bílými a rudými návyky a zvyklostmi. Podoben baronu Prášilovi, prožívá Jack Crabb naplno bouřlivé období amerických dějin - kolonizaci Divokého západu. Jako indián si se svými soukmenovci užívá do sytosti se čtyřmi manželkami, než se stane svědkem brutálního vyhlazení Čejenů kavalerií generála Custera. Jako běloch se hlásí ke svému podílu na vyhubení bizonů, k podvedení legendárního hrdiny Divokého Billa Hickoka i k čachrům s Wyattem Earpem. Nakonec tak tak přežije bitvu u Little Bighornu, a přestože přísahal, že ho zabije, bojuje v ní nakonec po boku generála Custera... Thomas Berger sepsal v 60. letech snad nechtěně jednu z knih, které se v americké literatuře zařadily mezi tzv. nesmrtelné. Vytvořil vyvážený amalgam fikce a historické skutečnosti, humoru k popraskání bránice a dějinného smutku nad osudy jednotlivců i národů. Nabídl čtenáři nadčasový příběh člověka, který se necítí dobře v žádném z nabízených kulturních chomoutů, protože - byť není ani svatý bez viny, ani nejpoctivější mezi hříšníky - nade vše si cení lidské svobody. Zřejmě víc pro tuto kvalitu než pro svůj striktně historický přínos se kniha stala na mnoha amerických školách součástí doporučené literatury. Její popularitu umocnila v 70. letech filmová verze s Dustinem Hoffmanem v hlavní roli, avšak nepřekonala ji. Takový už je osud filmů natočených však podle ještě lepších knih.... celý text
Přidat komentář
Poznáte tie knihy, na konci ktorých vaše oči hypnoticky hľadia na posledné slovo, knižku zatvárate pomalým opatrným pohybom a v nasledujúcich minútach sa práve dočítaný príbeh vpíja do vašej mysle tak, že nie ste schopní myslieť na nič iné? Toto je jedna z nich. 100%
Jsem na rozpacích. Tolikrát mi byla knížka doporučována a vychvalována... A ona je jen průměrná. Což o to, fakta o životě indiánů i bílých osadníků té doby sedí, resp. minimálně odpovídají tomu, co se můžeme dočíst v odborných či populárně naučných knížkách, ale... Na mě to nějak nefungovalo, takže hodnotím stejně, jako Stoletého staříka, ač zde byl příběh uvěřitelnější a navíc se věnoval mé oblíbené historii divokého západu. Druhý díl mě tím pádem neláká.
Nechápu, proč jsem tento příběh nečetl už dávno. Film jsem v minulosti viděl několikrát, ale četba? To byla lahůdka. Jak říkával Forrest v jiném příběhu: „Život je jako bonboniéra. Nikdy nevíš, co ochutnáš“. A tady to u Jacka Crabba sedí dokonale.
Film jsem neviděl, ale kniha byla docela slušná. Ne tak skvělá jako Škola Malého stromu, nebo Odvedu vás do Sierra Madre, ale poměrně hezky vypráví o způsobu života na divokém západě.
Bylo by to příjemné čtení, nebýt kniha v nejnovějším vydání tak neskutečně velká, objemná a těžká...
Vyprávěný příběh Jacka Crabba o jeho neuvěřitelném životě mezi kmenem Čejenů. Je dobré se podívat i na film, vyniká Dustin Hoffmann a více ve filmu pochopíme proč se tak různě v životně nebezpečných situacích choval.
Príbeh hlavného hrdinu ma bavil. Stránky opäť rýchlo odsýpali. Nie je to žiadna romantika. Život indiánov bol vykreslený určite reálne - veľa hladovali... Príbeh nie je uplná fikcia, popisuje skutočnosti, ktoré sa naozaj stali a osoby, ktoré skutočne žili. Koniec knihy, bol podľa mňa zbytočne natiahnutý.
(SPOILER)
Zapomeňte na Vinetoua, tady se dočtete, jak to bylo doopravdy. Jestli Jack Crabb skutečně existoval nebo, je vlastně jedno, ale evidentně byl u toho a nabízí pohled z obou stran - indiánského i bílotvářského. No a doslov, ten za tím udělá tečku.
Kniha je skvělá, jen mě iritují ty české názvy míst - třeba bitvu u Little Big Hornu zná každý, kdo někdy seděl u táboráku, ale Malý Velký Roh? Brrr....
Kdysi jsem viděl i film, ale nic si z něj nepamatuju - jen že Crabba hrál Dustin Hoffman a v poslední scéně tuším Stará Stanová Kůže neumřel, protože ještě nenastal ten správný den. Ale možná se pletu, už fakt nevím.
Docela jiné, vtipně realistické vyprávění o životě bílého chlapce vychovaného indiány. Vliv obou komunit, střet mezi dvěma civilizacemi a rozhodování, kam člověk patří se mi jeví ústředními tématy tohoto čtivého románu z Divokého Západu z hromadou velmi povedených vedlejších postav.
V tomto případě jde opravdu o skvělé čtení o pestrém životě v době pravého Divokého západu. Nejde zde ani o to, je-li to pravda nebo jen fantazie, ale o ten popis života bílých i rudých, o rozdílech ve způsobu života, o konci jednoho stylu života, ... Prostě si to přečtěte.
Tohle má teda velkej styl.
Je to docela dlouhý a občas rozvleklý, ale zábavnej šmrnc i v těch vážňáckej momentech to spraví a nakonec mi to celkem štymovalo.
Divokej západ každým coulem, i když trošilinku jináč než jsem zvyknutá.
Slečinky nechť odpustěj moji zcela výjimečně (s)prostou mluvu.
Velká úžásná kniha, která mě kdysi odpoutala od oblíbeného Brouka Pytlíka a posunula na vyšší level. :)
Máte rádi Mayovky? Máte rádi Indiány? A chcete vědět jak doopravdy žili ? Jestli chovali psy, jak to bylo s válečnou sekerou, proč a jak spolu válčili, jak to chodilo v manželství, jak na tom byli geyové, jak stavěli stany, jestli kouřili dýmku míru a ještě mnohem více dozvíte se teď na jednom místě v jedné knize Malý velký muž! Tu musíte mít! Howgh.
Text mě pohltil od první stránky, celé je to správně chytlavé a střelené. Indiáni si dávají zvláštní jména, která budí spíše posměch, nežli respekt. (Stará Stanová Kůže, Osmahlý Doruda, Stín Náhle Na Dohled, Černý Kotlík). V ději vystupuje velké množství osob, kromě hlavního Malého Velkého Muže (Jack Crabb), mě nejvíce oslovili: skvělá chlapobabská ségra Karolina, žroutský pan Pendrake a jeho krásná paní Pendrakeová, rychlý a přesný Bill Hickok (Divoký Bill), také potěšily mini-epizodky Wyatta Earpa a Calamity Jane. Jinak si knížka udržuje strhující tempo a užasnou zábavnost na všech 435 stranách. Unikátní dílko.
Před lety jsem viděl i snímek s Dustinem Hoffmanem a myslim že se poved.
Brzdím vstupní dychtivost, kterou navnadí prolog. Když vám kdokoliv cokoliv originálně vypráví, může to být sebezábavnější, leč pokradmu únavné. Postřehuji to ještě před polovičkou čtyř set stránkového monologu, kterému uznale přiznávám kus švejkoviny. A dočítám překotně, ne abych se dočkal, JAK to skončí, ale ŽE to skončí. 45/19
Divoký Džek Kreb neměl život zrovna nejlehčí, ale dlouhej byl až hanba. Když dojde zhruba do věku mumie, začne vyprávět, jak to bylo od dětství, kdy to fotr opět parádně zdupal a dal rudejm lidem (myslím indiány, ne komouše) cucnout kořalky. Když rudoch čuchne ke špuntu, rozjede to tak, že z toho někdo vypustí duši. Tentokrát jsou to všichni chlapi z výpravy. Džek začne žít u Čejenů, ale je to jenom další omyl. Je to díky jeho sestře, kterou nechce nikdo klátit, a to ani po několika kořalkách. Ta čubka si totiž myslela, že jí indiáni chtěj za ženu, ale když se hulí dýmka, zjistí se, že nikdo netušil co nosí v kalhotách. Stará stanová kůže si myslel, že vocasa, vzhledem k velikosti a podobě ségry. Po tomhle prozření Džekova ségra veme roha a nechá bratra žít u Čejenů, což se mu za ty roky nakonec zalíbí. Snažil jsem se představit, jak jeho ségra vypadá, ale byl jsem na to krátkej. Nejblíž jsem byl asi v trojúhelníku mezi jetym, medvědem a fiatem multiplou (starší verzí).
Džek je dost samorost a nikdo ho nezkrotí. Jak měl život dlouhej, tak mi jeho vyprávění připomínalo Foresta, nebo stoletýho staříka, protože se taky pokaždý nachomejt k nějakejm důležitejm událostem a lidem.
Pár let žije s Čejenama, pár let loví, pak těží zlato, pak je i špeditér, ale nechá se obrat kámošema, pak přepadnout rudejma a dřív než bys řek borůvkovej koláč, žije zase u Čejenů s indiánkou a jejíma písklatama. Možná na tom i trochu vydělal, protože žije i s jejíma ségrama, musí je sice živit, ale i něco jinýho. U tý, co vypadá jako uzená velryba spíš trošku prodělal. Je to takovej klikař, že když něco vydělá, obratem, nebo omylem o to hned přijde.
Bylo to trošku delší, ale celkem to svištělo. Taky bych rád zjistil, co stará stanová kůže cpal do dýmky mimo vrbový kůry, že ho to hodilo do klidu a viděl i bez očí. S klidem bych starou stanovou kůži zvolil vládcem galaxie a bydlel s nim ve stanu (pokud by teda používal nějakej sprej a nehostil mě rozsekanejma štěňatama).
Štítky knihy
19. století zfilmováno Indiáni USA (Spojené státy americké) Divoký západ dějiny civilizace dějiny národů a států dějiny USA bitva u Little Bighornu (1876)
Lehké zklamání ve srovnání s filmem, ale četlo se to hezky