Malý velký muž
Thomas Berger
Malý velký muž série
1. díl >
Dobrodružství Forresta Gumpa Divokého západu. Jeho jméno nenajdete v žádném z dobových dokumentů, dopisů, novinových výstřižků, časopiseckých článků ani knižních svazků pojednávajících o dobývání a osidlování Divokého západu. Přestože byl jeden čas mezkařem a zvědem generála George Armstronga Custera, nesetkáte se s ním ani na jednom seznamu, soupisu, výkazu nebo mzdovém výměru americké armády, která o někdejší výsostná území původního severoamerického indiánského obyvatelstva sváděla tuhé boje s kmeny Arapahů, Čejenů, Lakotů a dalšími. Přesto se Jack Crabb, indiánským jménem Malý velký muž, stal přímým účastníkem důležitých bitev a osobně až důvěrně poznal nejen generála Custera, ale i legendárního pistolníka Divokého Billa a jeho přítelkyni Calamity Jane, Wyatta Earpa a další ikonické postavy Západu. Syn bílých rodičů, v dětství unesený a vychovaný Čejeny v duchu indiánské moudrosti, stál podobně jako Forrest Gump u všech zvratů a zlomů utvářejících moderní dějiny Severní Ameriky. Střídavě žil mezi indiány a bílými, několikrát se oženil, zplodil několik dětí, přežil krvavý masakr indiánů v bitvě u Washity i vítěznou odvetu u Little Bighornu. Byl lovcem bizonů, hazardním hráčem i zlatokopem a také další jeho dobrodružství by vydala na několik životů. On sám o nich vypráví „jak mu zobák narost“, tedy jazykem hovorovým, lehce, svižně, poutavě a s vtipnou nadsázkou. Jeho pohled na historii Divokého západu přečtete jedním dechem a o indiánech se toho dozvíte víc než ze všech mayovek dohromady. Podle Bergerovy knihy natočil režisér Arthur Penn v roce 1970 úspěšný stejnojmenný western, v němž v hlavní roli exceluje Dustin Hoffman.... celý text
Přidat komentář
Poznáte tie knihy, na konci ktorých vaše oči hypnoticky hľadia na posledné slovo, knižku zatvárate pomalým opatrným pohybom a v nasledujúcich minútach sa práve dočítaný príbeh vpíja do vašej mysle tak, že nie ste schopní myslieť na nič iné? Toto je jedna z nich. 100%
Jsem na rozpacích. Tolikrát mi byla knížka doporučována a vychvalována... A ona je jen průměrná. Což o to, fakta o životě indiánů i bílých osadníků té doby sedí, resp. minimálně odpovídají tomu, co se můžeme dočíst v odborných či populárně naučných knížkách, ale... Na mě to nějak nefungovalo, takže hodnotím stejně, jako Stoletého staříka, ač zde byl příběh uvěřitelnější a navíc se věnoval mé oblíbené historii divokého západu. Druhý díl mě tím pádem neláká.
Nechápu, proč jsem tento příběh nečetl už dávno. Film jsem v minulosti viděl několikrát, ale četba? To byla lahůdka. Jak říkával Forrest v jiném příběhu: „Život je jako bonboniéra. Nikdy nevíš, co ochutnáš“. A tady to u Jacka Crabba sedí dokonale.
Film jsem neviděl, ale kniha byla docela slušná. Ne tak skvělá jako Škola Malého stromu, nebo Odvedu vás do Sierra Madre, ale poměrně hezky vypráví o způsobu života na divokém západě.
Bylo by to příjemné čtení, nebýt kniha v nejnovějším vydání tak neskutečně velká, objemná a těžká...
Vyprávěný příběh Jacka Crabba o jeho neuvěřitelném životě mezi kmenem Čejenů. Je dobré se podívat i na film, vyniká Dustin Hoffmann a více ve filmu pochopíme proč se tak různě v životně nebezpečných situacích choval.
Príbeh hlavného hrdinu ma bavil. Stránky opäť rýchlo odsýpali. Nie je to žiadna romantika. Život indiánov bol vykreslený určite reálne - veľa hladovali... Príbeh nie je uplná fikcia, popisuje skutočnosti, ktoré sa naozaj stali a osoby, ktoré skutočne žili. Koniec knihy, bol podľa mňa zbytočne natiahnutý.
(SPOILER)
Zapomeňte na Vinetoua, tady se dočtete, jak to bylo doopravdy. Jestli Jack Crabb skutečně existoval nebo, je vlastně jedno, ale evidentně byl u toho a nabízí pohled z obou stran - indiánského i bílotvářského. No a doslov, ten za tím udělá tečku.
Kniha je skvělá, jen mě iritují ty české názvy míst - třeba bitvu u Little Big Hornu zná každý, kdo někdy seděl u táboráku, ale Malý Velký Roh? Brrr....
Kdysi jsem viděl i film, ale nic si z něj nepamatuju - jen že Crabba hrál Dustin Hoffman a v poslední scéně tuším Stará Stanová Kůže neumřel, protože ještě nenastal ten správný den. Ale možná se pletu, už fakt nevím.
Docela jiné, vtipně realistické vyprávění o životě bílého chlapce vychovaného indiány. Vliv obou komunit, střet mezi dvěma civilizacemi a rozhodování, kam člověk patří se mi jeví ústředními tématy tohoto čtivého románu z Divokého Západu z hromadou velmi povedených vedlejších postav.
V tomto případě jde opravdu o skvělé čtení o pestrém životě v době pravého Divokého západu. Nejde zde ani o to, je-li to pravda nebo jen fantazie, ale o ten popis života bílých i rudých, o rozdílech ve způsobu života, o konci jednoho stylu života, ... Prostě si to přečtěte.
Tohle má teda velkej styl.
Je to docela dlouhý a občas rozvleklý, ale zábavnej šmrnc i v těch vážňáckej momentech to spraví a nakonec mi to celkem štymovalo.
Divokej západ každým coulem, i když trošilinku jináč než jsem zvyknutá.
Slečinky nechť odpustěj moji zcela výjimečně (s)prostou mluvu.
Velká úžásná kniha, která mě kdysi odpoutala od oblíbeného Brouka Pytlíka a posunula na vyšší level. :)
Máte rádi Mayovky? Máte rádi Indiány? A chcete vědět jak doopravdy žili ? Jestli chovali psy, jak to bylo s válečnou sekerou, proč a jak spolu válčili, jak to chodilo v manželství, jak na tom byli geyové, jak stavěli stany, jestli kouřili dýmku míru a ještě mnohem více dozvíte se teď na jednom místě v jedné knize Malý velký muž! Tu musíte mít! Howgh.
Text mě pohltil od první stránky, celé je to správně chytlavé a střelené. Indiáni si dávají zvláštní jména, která budí spíše posměch, nežli respekt. (Stará Stanová Kůže, Osmahlý Doruda, Stín Náhle Na Dohled, Černý Kotlík). V ději vystupuje velké množství osob, kromě hlavního Malého Velkého Muže (Jack Crabb), mě nejvíce oslovili: skvělá chlapobabská ségra Karolina, žroutský pan Pendrake a jeho krásná paní Pendrakeová, rychlý a přesný Bill Hickok (Divoký Bill), také potěšily mini-epizodky Wyatta Earpa a Calamity Jane. Jinak si knížka udržuje strhující tempo a užasnou zábavnost na všech 435 stranách. Unikátní dílko.
Před lety jsem viděl i snímek s Dustinem Hoffmanem a myslim že se poved.
Brzdím vstupní dychtivost, kterou navnadí prolog. Když vám kdokoliv cokoliv originálně vypráví, může to být sebezábavnější, leč pokradmu únavné. Postřehuji to ještě před polovičkou čtyř set stránkového monologu, kterému uznale přiznávám kus švejkoviny. A dočítám překotně, ne abych se dočkal, JAK to skončí, ale ŽE to skončí. 45/19
Divoký Džek Kreb neměl život zrovna nejlehčí, ale dlouhej byl až hanba. Když dojde zhruba do věku mumie, začne vyprávět, jak to bylo od dětství, kdy to fotr opět parádně zdupal a dal rudejm lidem (myslím indiány, ne komouše) cucnout kořalky. Když rudoch čuchne ke špuntu, rozjede to tak, že z toho někdo vypustí duši. Tentokrát jsou to všichni chlapi z výpravy. Džek začne žít u Čejenů, ale je to jenom další omyl. Je to díky jeho sestře, kterou nechce nikdo klátit, a to ani po několika kořalkách. Ta čubka si totiž myslela, že jí indiáni chtěj za ženu, ale když se hulí dýmka, zjistí se, že nikdo netušil co nosí v kalhotách. Stará stanová kůže si myslel, že vocasa, vzhledem k velikosti a podobě ségry. Po tomhle prozření Džekova ségra veme roha a nechá bratra žít u Čejenů, což se mu za ty roky nakonec zalíbí. Snažil jsem se představit, jak jeho ségra vypadá, ale byl jsem na to krátkej. Nejblíž jsem byl asi v trojúhelníku mezi jetym, medvědem a fiatem multiplou (starší verzí).
Džek je dost samorost a nikdo ho nezkrotí. Jak měl život dlouhej, tak mi jeho vyprávění připomínalo Foresta, nebo stoletýho staříka, protože se taky pokaždý nachomejt k nějakejm důležitejm událostem a lidem.
Pár let žije s Čejenama, pár let loví, pak těží zlato, pak je i špeditér, ale nechá se obrat kámošema, pak přepadnout rudejma a dřív než bys řek borůvkovej koláč, žije zase u Čejenů s indiánkou a jejíma písklatama. Možná na tom i trochu vydělal, protože žije i s jejíma ségrama, musí je sice živit, ale i něco jinýho. U tý, co vypadá jako uzená velryba spíš trošku prodělal. Je to takovej klikař, že když něco vydělá, obratem, nebo omylem o to hned přijde.
Bylo to trošku delší, ale celkem to svištělo. Taky bych rád zjistil, co stará stanová kůže cpal do dýmky mimo vrbový kůry, že ho to hodilo do klidu a viděl i bez očí. S klidem bych starou stanovou kůži zvolil vládcem galaxie a bydlel s nim ve stanu (pokud by teda používal nějakej sprej a nehostil mě rozsekanejma štěňatama).
Štítky knihy
19. století zfilmováno Indiáni USA (Spojené státy americké) Divoký západ dějiny civilizace dějiny národů a států dějiny USA bitva u Little Bighornu (1876)Autorovy další knížky
2000 | Malý velký muž |
2000 | Návrat Malého velkého muže |
Lehké zklamání ve srovnání s filmem, ale četlo se to hezky