Mám ráda hajného
Milena Kozderová
Humoristický román.Neobvyklé zelené písmo.
Přidat komentář
(SPOILER)
nalezena v knihobudce..a jak to tak často bývá, nesdílím nadšení ostatních čtenářek. Hlavně proto, že tam pořád postrádám ten vtip. Jako fakt. Přijde mi to jako něco mezi stížností a zpovědí. Betty McDonaldová mě hned napadla, ale ouha, autorka promine, Betty to teda fakt není. U té jsem se kolikrát posmála až do slz. Tady ani jednou. Autorka jen popisuje jednu obtížnou situaci za druhou, aby pak dodala, že je z toho vlastně nadšená a na horách se jí líbí. Tak jak teda ? Zaujala i proměna - instrumentářka se "zhlídla" v práci u pasu, s pilkou, v lese. Manžel - - úplně jsem nepochopila jejich vztah - na začátku asi zamilování, ale pak jen Bony přijel, Bony odjel, těpl mi tu zvíře, zadal pokyny a já lítám jako blbá. To má být vtipné ? Jako seberozvoj možná poučné, nicméně to celkově vyznívá, že vlastně s ničím nebyla spokojená, velmi ji to vyčerpávalo, štvalo, ale vlastně si nikdy neřekla nějaký svůj názor a své potřeby..
Návštěvy přátel a příbuzných mohla taky kočírovat a ne pohostit a pak padnout na hubu a vyblít to celému světu.
Takže za mě asi takto. Přečíst šlo, ale nadšením neoplývám a pošlu pěkně knihobudkou zas dál...
Milá, vtipná knížečka, která je napsaná podle skutečnosti.
Paní Milena Kozderová píše o svém životě. Píše o tom, jak se zamilovala, vdala a přestěhovala se z Prahy na venkov. Jak se z pražské zubní instrumentářky stala ženou v domácnosti, pečující nejen o rodinu, ale i o pole a spoustu zvířat. Jaké strasti a "radosti" jí to přineslo, co se všechno musela naučit, o co všechno se musela postarat, to se dočtete v této milé knížce, která se mi moc líbila. Moc se mi líbí i obálka a ilustrace, které knihu provází.
Ráda čtu komentáře ke knihám a tentokrát mě navnadil komentář mé oblíbené čtenářky "4xbabča". Děkuji za objevení příjemného čtiva, krásně jsem si početla.
Komu se líbí knížka "Vejce a já" od paní spisovatelky Betty MacDonaldové, může se mu líbit také tato nenápadná, malá, ale velmi pěkně napsaná knížka.
Pěkná odpočinková kniha, která určitě každého pobaví. Život mladé ženy z Prahy se změní přestěhováním na venkov a následně do hájovny, kde chovají spoustu zvířat, které manžel přiváží, ale stará se o ně hlavně manželka, pro kterou je vše nové a náročné. Ale je to jinak dost pěkné a veselé čtení.
Nějak se mi dostala do rukou, když jsem byla v pubertě, a i když obálka příliš nenalákala, po začtení mě nesmírně bavila a nasmála jsem se.
Úplně báječná a pohodová kniha. Trochu mi připomínalo od Betty Vejce a já. Přečetla jsem jedním dechem a dost se i nasmála. Jo i takový je někdy život v drsných podmínkách naší krásné vlasti.
Taky mám ráda hajného....snad nebudeme mít tolik zvířat...:-/ Ale hájovnu bych brala...:D
Typicky odpočinková kniha, která pobaví. Stejné téma jako u knihy Hajný a já a podle mého názoru i podobné zpracování. Skutečný příběh mladé ženy, která se provdala z Prahy na zapadlý venkov a bojuje mnohdy nejen s přírodou, ale i s představami svého muže o tom, jak budou žít...
Knihu jsem objevila kdysi u své babičky, když mi bylo náct a perfektně mě pobavila, četla se opravdu krásně, dosud na ni vzpomínám jako na knihu, u které jsem se poprvé nahlas smála :)
Přečetl jsem jedním dechem obě knihy.Jak:Mám ráda hajného,tak i:Kryté vozy.Mohu doporučit,ůžasně jsem si to užil.Děkuji.Zajímalo by mne,jestli vydala ještě nějaké knihy.
Když jsem bývalou Pražanku Milenu Kozderovou vídal, žila na vsi a pracovala ve výkrmě prasat. Její knížku jsem si hned koupil a příjemně mě překvapila. Je to vtipné a milé. A že jsem dal jenom 3 hvězdičky? No, kurňa, nemůžu přece dát všemu hned plný počet.
přesně ze života, mohu potvrdit, protože mám doma hajného, kterého jsem také následovala do hájovny.
Když si odmyslíte lehké komunistické pozadí knihy, pohltí vás velmi vtipné a osvěžující vyprávění. Kniha se mi dostala do rukou náhodou z knihovny, sama bych po ní nesáhla a nakonec jsem se výborně bavila:). Doporučuji:)
Instrumentarka se zamilovala do hajného, který sotva najde práci ve městě, takže nezbývá než následovat ho na venkov a poprat se s každodenní realitou.
"Já tady nebudu. Přece po mně nikdo
nemůže chtít, abych mluvila
německy. "
"To my máme v paneláku pořád
uklizeno a čisto. My se totiž doma
prezouvame, víte? "
Vtipné a zábavné.