Máma
Táňa Keleová-Vasilková
Helga vše, co dělá, dělá s plným nasazením. Kolotoč jejího života byl naplněný touhou být dobrou manželkou, mámou i babičkou. Podařilo se jí to. Rodině vytvořila bezpečný přístav, naplněný láskou a pochopením. A i když syn i dcera jsou už dávno dospělí, mají svoje rodiny a svoje děti, nic se na tom nezměnilo. Vždy je ochotná pomoci, vyslechnout, poradit. Nečekala odměnu, no nepočítala ani s chladem a kritikou...... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Mama, mamička, stará mama, babka , ženská s velkým srdcem. Přiznám se, mám slabost pro české i slovenské autory a tak jsem zvědavá a začetla se do jedné z jedna čtyřiceti knih... Doporučuji, příjemné počteníčko.
Oddechové, příjemné čtení, kniha má spád, jako dceři mi vnesla pohled na druhou stranu a často mě vedla k zamyšlení
A díky za naději na konci
Jedna z mála autorčiných knih ,která má relativně dobrý konec. Osudy postaršího manželského páru, zajištěného, slušně si žijícího až na ty nezdárné děti. Při řešení problémů vyjde najevo, že ani jejich život nebyl tak ideální jak to navenek vypadalo.
Život důchodců není vždy lehký jako pírko. Jeden pár to moc dobře ví. Helga s Oldou žijí nejen svůj život seniorů s obvyklými nemocemi,ale také životy svých dětí a jejich dětí. Název knihy je sice stručný, ale velmi výstižný. Skrývá jedno silné slovo. To že mámu má člověk jen jednu.
Lehká četba na jedno či dvě odpoledne. Trochu mě mrzel konec, to prozření, uvědomění a zářné zítřky.
Po dlouhé době jsem se začetla do knihy spisovatelky Keleové-Vasilkové. Příběh rodiny, kterou stmeluje a nezištně pomáhá máma s tátou, mnohdy od svých dospělých dětí nepochopená, ale vždy milující. Takové jsou a nebo byly naše mámy - stejné na Slovensku jako v Čechách. Hezký román se paní spisovatelce povedl.
Příběh ze života a o životě. Současný příběh o rodinných problémech a radostech. Vztahy dětí a rodičů. Žádný zbytečný balast, dobře se čte a stále chcete pokračovat, takže přečteno za dvě odpoledne.
Mám knihy od autorky ráda. Dopadlo to, tak jak jsem očekávala. Příběh ze života, pohodové s odpočinkové čtení.
Kniha pekna, o zivote, ze zivota...Kazdy si v ní najde něco...a treba i neco, co ho dojme...
Dočetla jsem další knihu oblíbené autorky. Příběh „obyčejné“ rodiny ze současnosti, kde se odehrává láska manželská i mateřská. Je to nejen o vztazích a chování mezi rodiči a dětmi. Čteme o sobeckosti, lhostejnosti, smutku i radosti. Naštěstí té lásky a radosti je víc. Moc se mi líbila postava Helgy (matky a babičky), dost mi lezla na nervy Blanka, její dcera a Matouš – syn Helgy, ale i ostatní postavy měly své klady a mínusy. Nebudu nic prozrazovat, přečtěte si sami. Doporučuji.
Velmi citlivý čtivý příběh. Autorčiny knížky jsou z opravdového života, člověk u nich nemá pocit, že jde o vymyšlený děj a nereálné postavy. Dokáže dojmout k slzám i přivést k zamyšlení o tom, co je v životě opravdu důležité. V této knize se potvrzuje známé "Malé děti, malé starosti, velké děti, velké starosti...". Kniha se mi moc líbila a i když je to tentokrát o starší ženě, mladším může ukázat, jestli jejich chování ke stárnoucím rodičům není náhodou podobně necitlivé, jako tomu bylo u dospělých dětí hlavní postavy této knihy.
Citlivý příběh ze života, který ukazuje, že i starší manželé mohou žít šťastný a plnohodnotný život.
Četlo se dobře, konec knihy je jek z červené knihovny.