Máma není služka, máma je dáma
Marek Herman
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479907/bmid_mama-neni-sluzka-mama-je-dama-9fl-479907.png
4
294
294
Knížka krátkých fejetonů o výchově a o tom, jak to vlastně udělat, aby doma bylo dobře. Marek Herman zkoumá svět malých dětí, porovnává ho s pohledem nás dospělých a hledá základní kameny, na kterých lze postavit rodinnou pohodu. Proč je dneska tolik rozmazlených dětí, proč neposlouchají a proč jim vlastně rodiče donekonečna ustupují? Autor se také zaměřuje na postavení mámy v dnešní rodině, to je linka, která celou knihu propojuje. Proč mámy dělají doma dětem služky? Proč jsou věčně uštvané a vystresované? Proč dělají služky dokonce i svým partnerům? A co s tím?... celý text
Přidat komentář
3,5*
První kapitola top, pak skok a velké zklamání - dalších 50 stran jen plané řeči o tom, že "dřív bylo líp". Pak už je to takové střídavé. Místy mě iritovalo, jak si autor odporoval, jak přeháněl genderové stereotypy, jak "kázal vodu a pil víno", sám sebe popíral. Ale pak tam zase byly hezké myšlenky, pár dobrých tipů. Kapitoly o přechodových rituálech mě zaujaly, k těm se snad vrátím, až to pro mě bude více aktuální.
(SPOILER)
Autor nás prvními stránkami navnadí, jak vybočit ze zavedeného stereotypu, žena = hospodyně. Bohužel zbylý text, až těsně ke konci, se zabývá úplně jinými tématy.
Upozorňuje nás na zmíněný stereotyp, ale ve druhé větě sám podporuje další, žena: nemluví sprostě, puberťačka nekouří, nekleje, neflusá = je to hnus. Ano, pro mě osobně je flusání odporné, ale proč stejné prvky nesrovná s mužem? Je to snad snesitelnější, když je sprostý? Po staletí jsme na to zvyklí. Teď není dívka stydlivá JAKO DŘÍV. Jde o to, že může mluvit jako dlaždič, plivat.. Je to volba, ať se mu to líbí nebo ne. Jiná doba. Takže ano, flusání sama říkám NE, ale u všech, ne jen u žen, stejně tak s dalšími zlozvyky.
Rugby: takže vlastně všichni víme, že je to blbost, ale držíme pec a krok. Výborná myšlenka! Pokud to překroutíme, víme že žena = služka je špatně, ale odpor žádný, ticho a jdi dál.
Další podpora stereotypu. Žena vychovává mimino, otec je snad neznámý? Minimální zmiňovaní výchovy RODIČŮ. Máma dá dítě do jeslí, kočáru.. No když jsi na to sám a nemáš partnera, rodiče, hlídání, potřebuješ peníze a vydělávat: jesle. Máš problém s páteří?: kočár, atd.
Vrchol všechno je, když naráží na to, že pracující žena, která se naplno nevěnuje rodině, domácnosti = nešťastná, dokonce NEPLODNÁ! Kde to jsme proboha? A když máme takhle absurdní myšlenku, co mužská neplodnost? Která je mimochodem vyšší v porovnání s ženskou! Do práce jsme se vrhly jako uragán? Doma je pak chaos? Chlapče, nová doba. Ženy se chtějí realizovat, mít možnost a zapojovat muže do povinností, stejných jako má ona, tzn. výchova dítěte, domácnost.. Tak pokud si přeje jít dříve do práce, je potřeba promluvit si o tom s partnerem, aby byla rovnováha a on byl třeba na mateřské. A co je na tom? Je to jejich volba. Není krkavčí matka, to je ten český stereotyp. Ve Skandinávii je běžné, že se partneři v mateřské střídají. Že je to jiné, neznamená, že je to špatné. Nové zvyky, tak si zvykej.
Nikdy jsem takto nízké hodnocení nedal, ale bohužel musím. Kniha mi byla doporučena kolegyněmi jako odborná kniha erudovaného autora a "povinná četba pro muže" s dovětkem, že až si přečtu "budu se divit." Inu s druhým výrokem naprosto souhlasím, divil jsem se až, až. Kniha je plná polopravd, omylů a mýtu. Co lze taky čekat, když autorem je učitel tělocviku, lobbista za hazard a propagátor tabákových výrobků.
Bohužel je kniha čtivá a příklady, které autor tahá z kapsy, jak se to právě hodí, hrají na notu všem staromilcům a nejistým čtenářkám, které by si měly uvědomit, že se jedná o beletrii, ne o odbornou knihu o výchově, kterou je třeba se inspirovat a nedej bože vychovávat podle ní děti. Souhlasil bych s autory článku Máma mele maso, Marek mate mámu, kteří o Marku Hermanovi tvrdí, že "je Jiří Babica české psychologie: oba jsou ve svém oboru nadšenými amatéry, oslovujícími široké publikum jednoduchými recepty, které si s vnitřní soudržností a kvalitou vstupních surovin hlavu nelámou. "
No, tak to bylo výborné čtení. Spoustu myšlenek člověk slyšel ve škole, spoustu jich sám prožívá denně se třemi malými dětmi a stejně neškodí si tyhle jednoduché podněty a pravdy, které dávají smysl, připomenout.
Někdy na to jdeme moc komplikovaně a ono stačí si jen víc naslouchat a držet se základních osvědčených pravidel.
Líbí se mi Markovo respektování tradice - zkušeností předků. Někdy máme tendence zahazovat vše, protože to přeci chceme dělat líp, než naši rodiče a prarodiče, ale plácáme se zas na druhé misce vah...
Oceňuji tu jeho laskavou přísnost, důraz na důslednost, ale i něhu. A velmi blízké mi jsoh jeho apely na životní rituály.
Marek Herman píše psychológiu do vrecka. Jeho knihy sú ľahko stráviteľné aj pre bežného čitateľa a myšlienky inšpiratívne. Túto knihu (ale aj ďalšie jeho knihy) by si mal prečítať každý rodič.
Knížku sem si přečetla díky výzvě , není to první kniha co sem od Marka Hermana četla. Moc mě bavila
Tuhle knížku jsem viděla na stole u kamarádky. Půjčila mi jí. Asi jsem ji cetla ve správné chvili na správném místě. Některé veci už nezměním, a jiné ještě ano. Cist tu knížku bylo jak pít hustou čokoládu nebo bajecnou polívku za studeného dne. Moc prima.
Jelikož znám předchozí díla autora, nebyly pro mne myšlenky v tomto díle zcela nové. Ovšem za přečtení kniha určitě stojí; objevují se zde nové příběhy z autorových přednášek, které sbírá (nejen) po celé republice. Naprosto s ním v jeho názorech souhlasím, takže jsem si pouze připomněla v jiných souvislostech "pravidla", která stojí za zvážení a implementování nejen do výchovy dětí, ale i do svého života.
Kniha jistě stojí za přečtění, ve většině příkladů souhlasím,s něčím méně.Opravdu mne udivuje,kolik dnešních rodičů neskutečně rozmazluje své děti a vychovává z nich spratky.Bohužel mám pocit,že si ji přečtou ti,kteří vědí,ale ti,co by si ji měli přečíst ji nepřečtou.To je škoda.Zdravý selský rozum se vytrácí nejen ve výchově a vztazích.
Perfektní kniha, která mi do života vnesla spoustu poznatků, stojí za přečtení, zamyslíte se sami nad sebou... A nejen matky :)
Nádherná, citlivě a něžně napsaná knížka o výchově malých dětí. Po přečtení si ji přiložte na prsa, zavřete oči, a myslete na to, co ve vás zůstalo. Vyloudila mi na tváři blažený úsměv. Je to úžasný manuál pro budoucí rodiče a prarodiče. Svět malých dětí je pohádkový, hravý a opravdovsky upřímný, jen potřebují vedení a kdo si opravdu nevíte rady, nebo tápete, přečtěte si knížku pana Hermana.
Super, líbilo se mi moc. Marek Herman je takový tradicionalista co se výchovy, principů, hodnot týče, ale za mě velmi sympatickým způsobem. Jeho pojetí si troufnu scucnout do jakési dvoubodové mantry: používat selský rozum a poslouchat svou intuici. Knížka mi přinesla kupu AHAmomentů, přispěla k tomu, že mi sepnuly některé věci, které jsem přehlížela, čtení mě navíc bavilo a sympatická mně osobně byla i autorova "lidovost výrazu" i smysl pro humor (třeba některá přirovnání) :-)
Po přečtení Najděte si svého marťana jsem si chtěla přečíst i další autorovy knihy. U této mě zaujal název a Jsi tam, brácho? na mě čeká v knihovničce, aby doplnila trojici. Máma není služka, máma je dáma má formát "tak akorát do ruky " a vejde se i do kabelky, takže je to i "čtení na cesty". Kniha obsahuje krátká zamyšlení na různá témata, příhody z autorova života, které na sebe nijak nenavazují, takže lze číst i po částech a s časovými rozestupy. Stejně jako u Marťana s některými věcmi souhlasím a s některými nikoli. Ale asi každý si v tom něco svého najde. Je to oddechové čtení, u kterého se zamyslíte a občas i zasmějete :-)
Každý máme svůj život, svůj vztah, svoje radosti i problémy a řešíme je po svém, někdy líp a někdy hůř. Na něco jsme chytlaví a vztahovační a jinde jsme vděční za jiný úhel pohledu. Ale, pane Hermane, tohle bylo milé pohlazení. Jako když si posedíte s dobrým kamarádem u skleničky, nebo jen tak a proberete věci. A nebo jen tak mlčíte. Někdy nejde o konkrétní slova, ale o jejich smysl.
Za sebe jsem ráda, že jsem o tuhle knihu zakopla a ukládám ji do mentálního šuplíčku "antidepresivum"
Další kniha pana Hermana, která krásně vystihuje podstatu věci. Rozhodně patří do knihoven všech, kteří se rozhodli založit rodinu nebo žít v partnerském vztahu. Doplněno o knihy "Jsi tam, brácho? " nebo "Maličkosti" Jiřího Haldy máme v rukou nádherný, jednoduchý a srozumitelný návod na život, aby byl co nejkvalitnější. Jsem opravdu překvapena negativními komentáři nejen u této knížky a zajímalo by mě,kolik odborníků na výchovu tu mezi těmi kritiky máme. Je mi vždycky až smutno z toho, kolik lidí stále tento lety osvědčený přístup nechápe. Nicméně, přístup pana Hermana je opravdu velmi lidský a stejně jako např. pana Jana Svobodu, paní Lidmilu Pekařovou, nebo pana Haldu, ho považuji za špičku psychologie výchovy v českém prostředí.
Někdy vtipné, k zamyšlení... Ze života.. krásně výstižně řečeno, každý ať si v tom najde své.. hodně mě to vtáhlo do dětství, jak na mě působili rodiče a jak to mám já teď se svými dětmi
Autorovy další knížky
| 2008 |  Najděte si svého marťana |
| 2019 | Jsi tam, brácho? |
| 2021 | Máma není služka, máma je dáma |
| 2023 | To tajemství je pevný pár |
Kniha krátkých fejetonů, které se čtou samy, které vtáhnou do děje a vedou k zamyšlení. S některými myšlenkami zcela nesouhlasím, jiné mě vrátily do dětství a došlo i na Aha moment, tak tedy proto...