Mami, slituj se
Amani El Nasif , Cristina Obber
Šestnáctiletá Amani žije v malém italském městečku a je poprvé zamilovaná. Vše se změní, když musí s matkou odletět do Sýrie. To, co následuje, je jako zlý sen – Amani chtějí provdat za místního mladíka Neiefa. Dívka se zhroutí, a když ji Neief poprvé surově zbije, pokusí se o sebevraždu. Rodina ji udržuje pod vlivem uklidňujících prášků a naléhá, aby se podvolila.... celý text
Přidat komentář
Smutný příběh s dobrým koncem. Poněkud kratší a povrchnější, ale i tak to myslím dobře poukazuje na zvěrstva, která se tam dějí.
Pěkný, čtivý příběh ze syrské rodiny. Vždy si představuji jak hlavní hrdinka vypadá, a tím, že u těchto příběhů jsou autorky zároveň hlavními postavami, tak si mohu pomocí internetu spojit reálnou tvář literární postavy, a tím více prožít její příběh
Taková jednohubka na večer. Ale velmi silná jednohubka. Nekonečný žal hlavní hrdinky, že už nikdy neuvidí své kamarády, přátelé a svého milého v daleké Itálii, kde od mala vyrůstala, a z rozhodnutí matky bude až do smrti žít v Sýrii. Opět další kniha, kde žena je v rodině nic, služka, poslušná loutka, která musí vykonávat, co se po ní chce, jinak bude zle, a hodně zle. Ale Amani vyhrála, ač tenká knížka, moc se mi líbila.
Na pár stránkách je stručně popsáných 13 měsíců, které musela prožít Amani El Nasiv pod tradičním a krutým velením rodinných tradic své syrské rodiny. Vyrůstala s matkou v Itálii a do Sýrie odlétala pod záminkou, že je potřeba opravit v jejím pase pouze chybné písmeno v příjmení a za 5 dní bude zpět. Knížka je rychle přečtená a za pár dní mi splyne s podobnými příběhy.
Kniha nebyla špatná, ale škoda, že to bylo krátké. Taková rychlovka na jedno odpoledne.
Kniha neurazí, ale ani nenadchne. Je to psané opravdu strašně zrychleně, člověk se nedokáže vcítit do děje. Konec je smáznutý na pár stránkách a je velkým zklamáním. V epilogu je zmínka o manželovi Massimovi, ale co se stalo s Andreou?
Přečteno během jednoho dne. Baťovo cvičky - tak já říkám knížkám nasekaným a ušitým na toto téma. Tentokrát jen v jiné barvě , ale šablona a obuvnický stroj stejný.
Muslimka, která žila v Itálii, jede navštívit Sýrii-je uvězněna v rodině, snaží se dostat zpět. Nakonec úspěšně. Velmi lehce se čte.
Kniha je psaná hodně zrychleně. Četla jsem hodně knih na toto téma, tohle je slabší průměr.
Knížka přečtena za pár hodin. Četla se dobře, vyprávění mělo spád. Konec hrozně useknutý. Přišlo mi to takové nedokončené a pak rozuzlení shrnuté v pár větách.
Přečetla jsem hodně knih na tohle téma a tohle mi přišlo jako hodně silný podprůměr. Hlavně ten konec?! Ona TO vážně nenapsala?!
Jinak knížku jsem přečetla za pár hodin. Je strašně tenká a zrychlená.
Knih na tohle téma jsem četla hodně, ale tahle byla docela slabá. Nejspíš to psala mladá dívka a mířila to na pubertální publikum. Pak to asi zabere. Je to spíš varování pro mladé, aby si rozmysleli, než se zamilují do jiné kultury. Naštěstí to nemá moc stránek, tak se to dalo přelouskat.
Připadalo mi to jako čtení pro náctileté... doporučila bych děvčatům,pro všeobecný přehled o muslimské kultuře.
Hodně slabé. Vůbec neříkám, že téma je nezajímavé, ale kniha má tak málo děje a tak urychlený konec. Celkový dojem z ní je, že jsem se vlastně nic nedozvěděla.
Knížku jsem měla přečtenou za dva dny. Četla se lehce, čekala jsem že bude mít víc děje a větší spád.
Knihu jsem přečetla asi během dvou hodin...zvláštní příběh... nedokážu posoudit, jak dalece je pravdivý. každopádně postoj mužů k ženám v muslimských zemích je šílený....
„Mami, slituj se“ je kniha, která dokáže vzbudit silné emoce a vyvolat hluboký smutek nad tím, jak bezmocná může být žena v prostředí, kde rozhodují rodinné tradice a patriarchální hodnoty. Příběh šestnáctileté Amani, která vyrůstá v Itálii a musí se z ničeho nic vydat do Sýrie s matkou pod záminkou opravy pasu, je dechberoucí a šokující. To, co následovalo, je noční můra, kterou si málokdo umí představit. Amani se ocitá uvězněná v cizí zemi, kde je nucena k sňatku s brutálním mužem, kterému je její osud lhostejný. Její zoufalství, fyzické týrání a touha uniknout z této pasti jsou podány s takovou naléhavostí, že se nelze od čtení odtrhnout. Každá stránka je jako řez do srdce a neustálé napětí, zda Amani najde sílu vzdorovat a vrátit se do bezpečí, čtenáře doslova pohltí. Ačkoliv je kniha krátká, jen na 136 stranách, její obsah je mnohem těžší a plný tíhy. Jediným zklamáním může být konec, který působí příliš rychlý a jakoby nedokončený – čtenář by si přál více prostoru pro závěrečné pocity a důsledky, které Amani prožila. Přesto je to silný příběh o lidské odvaze, zoufalství i naději.