Mamin zoznam
John St. Greene
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/156801/mamin-zoznam-156801.jpg
3
179
179
V posledných dňoch svojho života Kate spísala zoznam úloh a nazvala ho Mamin zoznam. So Singeovou pomocou zhrnula svoje myšlienky, sny a želania, aby milovanému mužovi pomohla vychovať synov a zaistiť im spokojný, šťastný život.
Přidat komentář
Zvládla jsem přečíst asi třetinu, pak už mě to dost štvalo. To je taková příručka pro ovdovělé milionáře, úplně odtržená od běžné reality, kdy rodina původní a pak i bez mámy, vymýšlí aktivity, které člověk zná tak maximálně z filmů. Když zůstanete sám nebo sama s dětmi a můžete se uhonit, abyste je zajistil(a), pak vás taková knížka taky nadzdvihne.
Je velice smutné, když odejde rodič, nedej Bože maminka a děti jsou malinké. Ale tady je vidět, že to psal muž. Moc tlačil na pilu a otce vybájil jako všeuměla, který ví a umí všechno, všude byl, se vším si uměl poradit a připadalo mi, že na manželku žárlil.
Chápu,že ztráta blízkého člověka je vždy těžká,ale tato kniha je naprosto zbytečná,vlastně ani nevím kam ji zařadit,jelikož beletrie to není,nemá žádný děj,možná životopis? Odložila jsem,jelikož je to jen popis zážitků,které má většina z nás a není to zajímavé ani zábavné.
Tuto knihu jsem četla velmi dlouho. Nebylo to proto, že by se mi nelíbila, ale natolik jsem se do knihy vžila a soucítila se všemi, že mě rozbrečela skoro každá strana knížky. (Někdo se mi teď určitě směje, ale mě to prostě dostalo). Obdivuji, že ovdovělý otec dokázal tuto knihu napsat, otevřít se všem, co tuto knihu dostanou do rukou a ukazát natolik osobní věci.
Kniha byla velmi smutná a lidská, bohužel mi vůbec nevyhovoval styl, jakým byla napsaná, protože neustálé přeskakování ze současnosti do minulosti a neustálé změny časového určení pro mě byly rušivé a nepříjemné. Nikomu bych nepřála takový osud, na druhou stranu láska mezi manžely byla přímo ukázková. Vzhledem k tématu nebyla kniha nijak napínavá, přesto byla v mnoha směrech poučná. Poklona panu Greenovi, že dokázal o tak hrozné události v životě svém a svých synů psát...
Z knihy jsem spíše na rozpacích. Po počátečním nadšení, kdy mě každá stránka dojímala, jsem se začala nudit. Autor se často opakuje. Skáče v čase. Některé pasáže jsou velmi nevěrohodné, kýčovité. Všichni naprosto dokonalí a ideální.. Pro kýžený efekt by stačila jen polovina stran...
Dojemné a krásně napsané. Kdo se s rakovinou setkal, ví, jak se člověk cítí...
Audio :
Asi to nebyl úplně můj šálek kávy. Je určitě těžké vyrovnat se ze ztrátou milované osoby, naučit se žít dál a hlavně vychovávat syny...Ale já v knize potřebuju trochu napětí, nějaký zvrat...
Ta kniha je velmi bolestná, o tom není pochyb. Ale když jsem si přečetla celý seznam naráz, byla to chyba.. pak už mě kniha bohužel moc nezaujímala, což mě mrzelo.
Dojemný příběh o tom, jak nezapomenout na někoho, kdo odešel. Někdy mi ale připadalo, že vzpomínky skáčou z jednoho bodu do druhého, jindy zase, že popis vlastního prožitku byl dost rozvláčněný. Tato kniha bude pravděpodobně velkým pokladem pro Kathyiny (jak se to správně píše?) syny, až vyrostou.
Musím říct, že se jedná o velmi silný příběh a během čtení knihy asi nejde neprožívat silné emoce. Na knize je především srdcervoucí fakt, že autora inspiroval vlastní životní příběh. Každý si v tom může najít to svoje, protože kniha je hlavně o tom, jak se nevzdávat a bojovat a snažit se žít naplno, i přestože že tě něco srazí na kolena.
Příběh byl velmi smutný a dojemný, ale zároveň svým způsobem plný naděje a poslání do života. Nečetlo se mi to lehce.
Neuvěřitelně krásné, dojemné a pozitivní. Konečně příběh, o který je možné se opřít, získat optimistický pohled na svět. Konečně příběh, který nesráží. Realitě života a smrti dává každý svou barvu, a já mám rád spíše tento pozitivní pohled na svět.
Příběh o neuvěřitelné síle, velké bolesti a opravdové lásky.
Byť to zní jako kýč, kniha si mě opravdu získala a četla jsem ji několikrát...
Istým spôsobom je to príbeh smutný. Obdiv chlapovi, čo to všetko tak pekne zvládol.... Je to kniha spomienok, ale pamiatka na matku pre chlapcov.....neočakávajte strhujúci príbeh s rýchlym dejom....
Nemám ráda knihy, které prvoplánově tlačí na city a které si tak nějak zahrávají se smrtí. Připadá mi to jako rouhání. Jediné plus je snad psychoterapeutický efekt pro toho, kdo tohle napíše a udělá si to tak nějak hezké pro sebe. Realita nemoci a smrti ale určitě není takhle barvotisková.
Tato kniha ani samotný seznam mě příliš nezaujaly. Navíc, jak už bylo několikrát zmíněno, manžel o všem psal s takovou lehkostí, že to působilo dost zvláštně.
Bohužel celé podání je podle mě naprosto nevěrohodné, nepřirozené. Vůbec mi to nepřipadá pravdivé , já si nedovedu představit , že takto uvažuje muž. Podle příběhu, je zde všechno dokonalé, žádné hádky, žádné stresy, žádné slzy vzteku a bolesti. I když celou rodinu potkalo velké neštěstí vyrovnávají se s tím obdivuhodně klidně, sluníčkově. Je možné, že máma a její seznam má takovou moc? Nedokážu tomu vůbec uvěřit. Myslím, že je to hodně přikrášlené a to zlé , co by to krásné mohlo v knize narušit je vypuštěno. Autor, jeho žena i synové se ze vším vyrovnávali jakoby velmi lehce až je to nepřirozené . No bylo by to krásné, možná autor psal knížku s odstupem času a to se na to zlé zapomíná. Mě každopádně knížka nesedla.
Kniha se četla dobře, i když téma opravdu moc smutné. Na to, že rodinu potkaly dvě tak hrozné události, se manžel vyrovnal se ztrátou hodně rychle. Možná mu seznam k tomu dopomohl. Zajímalo by mne, jak to s rodinou pokračovalo dál.