Maminka
Jaroslav Seifert
Jaroslav Seifert napsal svou sbírku zpěvné intimní lyriky už jako zralý, zkušený a známý básník v roce 1954. Půvabné vzpomínky na dětský svět a na maminku, která dokázala udělat domov krásným, oslovily nejednu generaci. Prosté a jednoduché verše opěvují nejen dětství, ale především dobrotu, krásu, práci i únavu maminky a mluví ústy básníka za mnohé z nás.... celý text
Přidat komentář
Má oblíbená sbírka básní ze školních recitačních soutěží... S věkem si člověk uvědomuje tu rozsáhlou paletu emocí, které se v básních prolínají a mám ji radši víc a víc.
Je opravdu málo knih, kterým popis „nádherná” sedne tolik, jako „Mamince” od Jaroslava Seiferta. Tahle krátká sbírka básní je prostě nádherná. Nenaleznete v těchto verších, vzhledem k jejich přímosti a průzračnosti, příliš prostoru na interpretaci, což chápu, že dokáže být pro některé čtenáře poněkud rušivým faktorem. Na druhou stranu si však myslím, že by ty básně nebyly ani z poloviny tak láskyplné a vstřícné, kdyby Seifert používal samé metafory. Tou otevřeností tvoří právě tu krásnou, dojemnou a neskutečně hřejivou atmosféru vzpomínek, které nosíme všichni na své maminky.
Nestárnoucí klasika. Některé knihy se dají číst stále dokola a nikdy neomrzí a "Maminka" je toho důkazem.
Básník mistrně vyjadřuje vzpomínky na své dětství a především na svou maminku, která neodmyslitelně k dětství patří a je zdrojem nejkrásnějších vzpomínek.
Některé z básní této sbírky mně připomínají i mé dětství, kdy jsme chtěli mamince udělat radost a báseň Jaroslava Seiferta jsme psali do přáníček.
Krásná poezie, kterou jsem si přečetla v zrovna nelehkém období. Básně mi přišly smutné a depresivní.
Jedna z nejkrásnějších poezií, co jsem kdy četl. Seifert zde odhaluje krásnými verši čtenáři část jeho samotného a ohromnou lásku ke své mamince. Maminka jako kniha má duši, kouzelnou, jedinečnou a já bych ji určitě doporučil všem čtenářům. Milovníkům poezie či nikoli.
Básně moc nečtu. A je to škoda, po téhle knize jsem sáhla jenom kvůli čtenářské výzvě a jsem ráda, že jsem se k nim dostala.
Nádherné, procítěné verše. A i když poezii moc nečtu, tato kniha je moje srdeční záležitost.
Prosté, milé a tak laskavé verše! Po sbírce jsem sáhla kvůli výzvě a jsem za to ráda.
Něžné zachycení lásky k mamince prostřednictvím každodenních činností a věcí, a to vše překrásným jazykem.
Už chápu, proč pan Seifert dostal Nobelovu cenu.
Byť poezii obvykle nevyhledávám, musím uznat, že sbírka Maminka se čte velmi dobře. Nicméně mi zcela nesedí sentimentalita celého díla a četbu jsem tak musel prokládat méně depresivní činností.
Krasne basnicky o detstvi a mamince. A me take vyvolava vzpominky na detstvi kdyz jsme se je ucili ke dni maminek :)
Ačkoliv osobně preferuji spíše lyricko-epickou či epickou poezii, některé Seifertovy básně z této sbírky mě opravdu zaujaly. Jako celek však považuji sbírku za nudnou a nic neříkající.
Něžné a laskavé vzpomínky na rodiče a dětství napsané překrásným jazykem. Jsem moc ráda, že jsem si díky čtenářské výzvě našla tuto knihu, a vím, že se k ní určitě ještě vrátím.
Útlá, přesto co do obsahu velmi krásná knižní sbírka básní, které pohladí na duši a po těle rozlijí teplo, protože přesně takové maminky jsou/měly by být.
Laskavé dílo. Vztah básníka a jeho maminky od dětství až po maminčin odchod. Básník zachycuje snad všechny pozitivní pocity, především pak lásku. Z negativních je to jen smutek v posledních básních. Vše shrnuje v básni "Píseň".
Má nejoblíbenější je však Tatínkova dýmka a Ukolébavka.
Nádherná sbírka básní. Připomněla mi krásné chvíle strávené s rodinou a mnohdy vehnala slzy do očí. Byl to krásný výlet do dětství...
Autorovy další knížky
| 1925 |  Na vlnách TSF |
| 1971 |  Maminka |
| 1999 | Všecky krásy světa |
| 1950 | Píseň o Viktorce |
| 1984 | Býti básníkem |
Krásné.