MaminkOFF: Malovaly jsme si mateřství
Kateřina Chalupníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538436/bmid_maminkoff-6645ac531e14f.jpg
4
48
48
Čtyři ženy, čtyři nálepky, čtyři příběhy. Emotivní Jana, tvrdá Marcela, dokonalá Kristina a ezoterická Zuzana. Za těmito nálepkami se ale skrývá daleko víc. Jana se musí vypořádat s tím, co jí život bere a dává. Provinile bojuje s pocitem, že z ní mateřství vysává zbytky její vlastní existence. Marcela má na sebe vysoké nároky a tvrdě dře, aby jich dostála. Pečující máma, milující manželka, vzorná dcera, zodpovědná sestra. Tak proč to pořád není dost? Anebo je? Kristina s oblibou postuje na sociální sítě svoji dokonalou tvář a perfektní rodinné fotky. Ve skutečnosti je ale lapená v sítích svého života. Nejstarší Zuzana si na vlastní kůži zakusila, že ze dna vede cesta vzhůru. A tak pokorně děkuje přírodě, protože žít a dýchat je zázrak. Kniha o tom, že mateřství není jen růžové – mámy pohladí po duši a tátům otevře oči.... celý text
Přidat komentář
Za mě fajn oddychová knížka, ve které si každá máma najde svůj kousek. Mě nejvíc chytl příběh Zuzany, jejíž život nebyl snadný, ale byl i zajímavě inspirující, jelikož zahrnoval hned několik možných strastí, slastí, jež nás v životě potkávají.
Dle podtitulu jsem čekala nějakou ironizující knihu zhrzené maminky, ale opak byl pravdou. Citlivé, velmi čtivé, hezky propojené příběhy, takový Hartl v sukni :) Všechny čtyři příběhy jsou své, a ač každá hrdinka řeší něco jiného a má jinou nálepku, jednotící linka je "nesuď druhé, když o nich nic nevíš" a to mi spolu s mantrou "nesrovnávej se" přijde jako dobrý návod nejen pro mateřství.
Tahle knížka si zaslouží plný počet hvězdiček. Asi bych na ní jen tak nenarazila nebýt kamarádky, která hodila na svůj fb odkaz na její recenzi, která mě opravdu zaujala.
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem za delší dobu četla a musím přiznat, že po přečtení mi tekly slzy.
Kniha je skvěle napsaná, bavil mě styl psaní i to jak byla jednotlivá postava popisována od útlého věku po dospělost. Byla tam láska, byl tam smutek i štěstí i závažná témata.
Bylo to čtyřech maminkách a jejich životě. Závěr tomu sedl jak zadek na hrnec slušně řečeno.
Nejčastější aktivitou v životě je hodnotit a kritizovat druhé lidi jejich život, jejich vzhled, jejich chování a v mateřství jsou ženy tento věcem vystaveny dvojnásobně. O tomhle tato kniha je a autorka to dokázala popsat absolutně perfektně. Těším se na další knihy a tahle je u mě na poličce mezi top knihami.
Moc pěkná knížka, přece jen si ale neodpustím jedno ALE… Myslím si, že cílovou skupinou jsou maminky s malými dětmi a to, co bych já očekávala, je větší odlehčenost a humor. Hlavně v první části knížky to i dostanete a určitě vám i prolítne hlavou ono kýžené “klasika, to je jako u nás" :D Ale pak jsou tu i vážná a smutná témata a já osobně bych to do tohoto žánru nedávala. Nechci si od takovéto knížky odnášet depku, ale pobavení a dobrou náladu.
Kniha je napsána hezky. Nicméně jsem si mylně myslela, že to bude naučná knížka - beletrie mě zklamala. Příběh čtyř žen a jejich cesty k mateřství. Autorka hrdinky vystihla a čte se to dobře. Ale.. jsou to pořád Jen další osudy žen na mateřské, nic nového, nic převratného. Pro čerstvé maminky asi fajn, ale pro nás s odrostlejsimi dětmi je to už vlastně strašně nezajímavé.
Za mě velmi podařená autorčina prvotina. Považuji se za cílovlu, protože mě knížka sedla naprosto. Jsem máma dvou holčiček - trileťačky a sedmileťačky. Snad v každém z příběhu 4 žen jsem "se viděla". V mnoha případech soucítila, cítila i lítost a hlavně uvědomění si, že to mateřství je prostě často náročný, nicméně krásný Autorčin sarkasmus byl pro mě na začátku druhého příběhu trochu moc, ale zvykla jsem si . A přiznávám, že byly i slzičky
Jana, Marcela, Kristina, Zuzana. Čtyři ženy, čtyři propletené osudy, čtyři příběhy mateřství. A přesto každý jiný, z odlišného úhlu pohledu. Někomu je dáno hned, někomu později, někomu vůbec. Jak se s tím každá z žen popasuje?
Ač bezdětná, do knihy jsem se ráda pustila. To instantní růžové mateřství vídáváme na sítích docela často. Kde je ale realita? Tady, v této knize! S touto knihou máte pocit, že ji napsal sám život, že v tom nejste sami, děje se to i ostatním. Mateřství je bezmezná láska a radost, ale i dřina, slzy a bolest. Dokážete jednotlivé ženy politovat, ale i se s nimi zasmát. Celá kniha je protkaná sarkastickým humorem, takže pokud je vám tento styl blízký, nemusíte se bát, vyloženě depka-kniha to nebude. Přesně tohle je kniha, která zaujme široké spektrum čtenářů, dovedu si představit, že i muže. A přesto si z ní každý dovede odnést něco jiného. Četla se mi velmi dobře, autorka musí být podle mého správná ženská, s jejím stylem jsem naprosto souzněla. Jediné, co mě mrzí je, že po dočtení posledního příběhu už jsem si nedokázala vybavit ten první. Jen okrajově, ale jak spolu všechny souvisejí, to už jen velmi těžko. Ale to může být i mojí (ne)soustředěností. Jinak jsem si ale čtení moc užila a ráda ho doporučím všem dále. Bacha ale na to, v nějakém složitějším osobním období vás bude umět i rozložit. Pusťte se do knihy, až se na cynismus a neštěstí druhých budete cítit.
Jestli jsem se za dobu, co jsem s Matějem doma, něco naučila, pak to, že maminky jsou opravdu velmi specifickou skupinou osob :D. A najít spřízněnou, navíc nesoudící duši, je fakt sakra těžký. Přitom by stačila jen nepatrná špetka pochopení a tolerance. Nebo ne :)?
Maminkoff je knížka, která zpracovává příběhy čtyř žen - maminek. Jana, Marcela, Kristina a Zuzana. Podíváte s nimi do jejich dětství, prozradí vám něco o svých snech, vztazích, současných partnerech a samozřejmě mateřství.
Musím říct, že to pro mě byla velmi příjemná a čtivá oddechovka s takovým tím ženským přesahem, který mám moc ráda. Snad mi rozumíte :)
Zpočátku jsem měla dojem, že autorka trochu tlačí na pilu a chce hned do prvního příběhu nacpat co nejvíc, abychom se v něm poznaly. Ale záhy mě to přešlo.
Další pravdou je fakt, že jsem se ve finále našla ve všech. A nebylo to jen souznění s tím, co bezprostředně souvisí s rolí matky.
Co říct na závěr?
Maminky, dívejte se kolem sebe s otevřenýma očima.
To, že dítě pláče, sedí na zemi a nedá si říct, nemusí nutně znamenat, že je nevychovaný.
To, že dítě svačí čokoládovou sušenku, neznamená, že ho jeho máma špatně stravuje jen proto, že vy byste svému dítěti něco takovýho nenabídly.
To, že se maminka, kterou potkáte na pískovišti, netváří moc mile, nemusí nutně znamenat, že se jí nelíbíte zrovna vy i váš potomek.
A takhle bych mohla pokračovat donekonečna :)
Doporučuji!
Poté, co jsem Maminkoff zaregistrovala na sítích a koupila, mě trochu překvapilo, že je to vlastně beletrie, ten podtitul je trochu matoucí. A popravdě, kdybych věděla, že to je román, tak knížku asi ani nekoupím. Těšila jsem se na hodně niterný, upřímný ponor do mateřství, ale pro mě knížka tnout do živého nedokázala. Ničím se moc neliší od většinové české oddechové beletrie, která se sice dobře čte, ale literárně nenabízí nic zajímavého a postavy trochu šustí papírem. Ačkoli byla každá z vyobrazených žen rozhodně svá, lišily se uvažováním i způsobem mluvy, pořád působily jen jako jakési typy, přesně zapadaly do očekávaných škatulek a chyběla jim plasticita. I to, že jsou vlastně samy sebe schopné skvěle rozpitvat na atomy a dokonale si zasadit traumátka minulosti do kontextu svého současného života, jim na živosti nepřidalo. Docela mě zklamalo i využití oblíbeného triku z ranku Třeštíkové či Hartla, totiž že nic není náhoda, všechno je se vším propojené a kdo není spřízněný po krvi, je spřízněný přes postel. No a jako už klasicky - většinu času jsem měla chuť mlátit hlavou o zeď, protože prostě nějak nezvládám soucítit s postavami, které tvrdohlavě ignorují existenci výborného řešení svých potíží, totiž terapie.
Zároveň mám na paměti, že jde o prvotinu, že to odsýpalo a minimálně poslední příběh se mě dokázal i nějakým způsobem dotknout (asi proto, že jsem tam vnímala opravdu nevyhnutelnou tragičnost navzdory nejlepším snahám postav). Takže nad autorkou rozhodně nelámu hůl a jsem zvědavá, s čím přijde dál!
Moc jsem se nesmála, spíš jsem občas pustila nějakou tu slzičku. Všechny čtyři příběhy žen, které se nějakým způsobem potýkají se svou úlohou matky, jsou napsané velmi čtivě, uvěřitelně a s každou jsem v určitých momentech soucítila, v každé jsem našla alespoň střípek ze svých pocitů, zkušeností, které mateřství a život obecně přináší.
Věřím, že knížka potěší většinu maminek. Dávka vědomí, že v tom nejsou sami, je k nezaplacení. Nevím, jestli budou knížku číst i chlapi, ale možná by jim pomohla některé věci pochopit. Navíc je dnes spousta mužů na rodičovské…
Další knížku Kateřiny Chalupníkové si ujít nenechám. Maminkoff byla pro mě příjemným překvapením, zahrála zde na ty moje správné struny. Kateřina umí vyprávět příběh, a tak se těším, s čím přijde příště.
Moc hezky a hlavně dost reálně zpracovaná knížka o mateřství. U každé z postav jsem se našla kousek sama sebe. Doufám, že autorka napíše brzy další knihy, moc mě její styl psaní bavil.
Tato kniha by měla být povinnou četbou pro ženy, které plánují rodinu, protože je věrným obrazem mateřství a souzním s tím, že se na něj připravit nedá, ale po přečtení budete mít lepší představu a uvidíte, jak to může dopadnout.
Od knihy jsem neměla velká očekávání, říkala jsem si, že to bude taková oddechovka, u které se sem tam zasměju příhodám s dětmi. A velmi mile mě překvapila.
Mám malé děti, ale miminka už to nejsou. Lehko jsem se vžila do hlavních hrdinek a v každé se více či méně viděla. Soucítila jsem s nimi a držela jim palce, žádná to neměla jednoduché. A věřte, že reálně to žádná nemáme jednoduché, i když se to může na první pohled zdát.
Kniha se četla skoro sama, každý příběh mě dovedl zaujmout. Akorát drsný slovník uvažování Marcely mi přišel přehnaný a na sílu, působila extrémně na*raně na celý svět. Ale sdělení knihy je jasné, sice nijak překvapivé a objevné, ovšem není na škodu si ho připomenout. A hlavně se mnohým ženám-matkám může díky čtení trochu ulevit, když můžou někomu přikyvovat a v některé z hrdinek se do jisté míry najít.
Ovšem kabelkové balení si teda představuju jinak ;-)
Nejdřív bych ráda vyzdvihla menší formát knihy, který je ideální do kabelky. Také strukturu textu, oddělené kapitoly a i zvlášť oddělené příběhy čtyř žen. Které jsou vlastně propojené cvičením, na které tři z nich chodí a čtvrtá ho vede. Celkově se vlastně jejich životy na konci knihy propojí.
Je to moc zajímavé sledovat, jak každá nahlíží na život jinak, každá vypráví svůj příběh od dětství, svých vztahů s rodiči, kteří je formovali, ať už chtěly či ne a pak se ukazují samy jako matky.
Nejsilnější pro mě byl poslední příběh Zuzany, to jsem si i pobrečela.
Celkově asi žádná z nich nemá šťastný život jako ve filmu, někdo bojuje se zátěží z dětství, někomu se zkazí život až v dospělosti a to díky manželovi nebo dětem nebo nemožnosti ty děti mít.
Asi všechny hledají štěstí, někomu to jde lépe, někomu hůře. Všechny si ale myslí, že se ty ostatní mají lépe a neváží si toho, co mají nebo toho co by mohly mít, kdyby chtěly něco ve svém životě změnit.
MaminkOFF, kniha, která si mě získala svou obálkou na první pohled. Aniž bych si přečetla kompletní anotaci, rozhodla jsem se, že si tuhle knihu musím přečíst.
Kniha vypráví příběhy čtyř žen. Každý z těchto příběhů je jedinečný a odlišný. Každopádně jedna věc je spojuje – mateřství.
Zpočátku jsem měla takovou myšlenku, že jeden z příběhů bude určitě vyčnívat nad ostatní a o něm Vám tu napíšu pár vět. Každopádně po dočtení Vás musím ujistit, že každý příběh měl své kouzlo a nejsem schopna vybrat jeden, který by se mi líbil nejvíce.
Kniha je napsaná s lehkostí, místy se jako čtenář musíte smát a místy je Vám hlavních hrdinek až líto. V knize nebyla ani jedna chvíle, kdy bych se nudila, takže rozhodně nečekejte „vycpávkové části“. Naopak, připravte se, že jakmile přečtete jeden příběh, další tři zhltnete jako malinu!
Skvělé čtení, doporučuji každému!
Čtyři ženy, čtyři příběhy. Každá je jiná, ale jedno je spojuje - mateřství.
Musím říct, že tahle kniha mě opravdu moc bavila. U prvních dvou příběhů, Jany a Marcely, jsem se musela často smát. Ty situace, ty scény, ty hlášky, ty myšlenky. Být ještě bezdětná, tak bych se nad tím usmívala, ale jako máma jsem se musela fakt smát a kývat. Některé pasáže jsem dala číst i manželovi a jemu teda taky cukaly koutky U třetího příběhu, Kristiny, jsem si naopak říkala: uf, ještě že nás tohle nepotkalo. Poslední příběh mě naopak dostal. Myslela jsem, že příběh ezoterické Zuzany půjde mimo mě, ale tady mi ukápla slza.
Autorka píše čtivě, vtipně, chytlavě. Líbí se mi i podtitul knihy, který je zvolen velice vhodně. Člověk má nějaký představy o mateřství, maluje si to, ale realita je pak často náročnější
Za mě vás tahle kniha bude bavit ať už děti máte nebo ne, ale myslím, že mámy se tam často najdou.
Jsem ráda, že se kniha ke mně dostala a vřele ji můžu každému doporučit.
MaminkOFF: Malovaly jsme si mateřství
Tak tahle kniha se mi hodně líbila. Dobře se četla,ze života. Podobná kniha jako Gazely od Hartla. Možná i o kapku lepší. Kniha je o tom,že bychom si neměli dělat obrázek o lidech, aniž bychom znali jejich životní příběh. A o tom,že není všechno zlato, co se třpytí.