Mání a tradice manicheismu
Francois Decret
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/218944/bmid_mani-a-tradice-manicheismu-46p-218944.jpg
3
3
3
Dílo přibližující fundovaně náboženské učení, které vzniklo ve 3. století jako syntéza zoroastrismu a gnostického křesťanství, čerpajíce z chaldejsko-babylonských a perských mýtů a apokryfních (gnostických) textů. Z lůna manicheismu vzešel i sv. Augustin, později úhlavní nepřítel manicheismu, Základem manicheistického náboženství je dualismus dobra a zla, jeho myšlenky přetrvaly v učení balkánských bogomilů a paulikiánů i západoevropských kacířských sekt katarů a albigenských. Jeho stoupenci odmítali požívání alkoholu a masitých jídel, tělesnou práci, hromadění majetku a plození dětí. Základními texty manicheismu - a zavrhujícího Starý zákon - jsou Máního spisy Velké evangelium, Kniha tajemství, Kniha o obrech a Poklad života, které byly sepsány v syrštině, a Šáhpuhrakán,sepsaný persky, v němž Mání vysvětluje své poslání jako završení nedokončeného díla Buddhy, Zoroastra (Zarathuštry) a Ježíše Krista. Mnohé z textů (v koptských překladech) byly nalezeny při vykopávkách ve Fajjúmu. V letech 763-840 byl manicheismus státním náboženstvím celé Ujgurské říše (v povodí řeky Orchon). V 7.-14. stol. ovlivnil i řadu čínských synkretických sekt.... celý text
Náboženství Literatura naučná
Vydáno: 1994 , Cad PressOriginální název:
Mani et la tradition manichéenne, 1974
více info...
Přidat komentář
Mání a tradice manicheismu
Ze začátku zvláštně napsaná kniha, ale možná tento dojem vznikal díky stručnosti. Představoval jsem si, že se z knihy dozvím víc. Mám spíš pocit, že jsem dostal pouze povrchní informace o učení manicheistů a jeho zakladateli. Co se po jeho smrti dělo dál, je popsáno mnohem lépe. Kniha se více než doktríně manicheistů nebo životem proroka zabývá historií tohoto již dávno zaniklého náboženství. O manicheismu jsem dosud nic nevěděl až na pár zmínek z různých knih. Po přečtení však nevím kolik toho dnes víme a jak moc je kniha vyčerpávající. Ani ohledně vazeb na gnózi jsem se toho moc nedověděl. Je však možné, že je to moje chyba. Možná se opravdu nedá tohle téma zpracovat v tak tenké knize. Pro zájemce asi dobré, ale mě to spíš zklamalo. I ten závěr mi přišel takový povrchní. Je zřejmé, že manicheismus byl více spirituální než křesťanství. Proč vlastně byla pronásledována tahle náboženská sekta, když měla zanedbatelný politický vliv se moc nerozebírá. Byla pro omezenou část obyvatel a tohle malé množství mohlo sotva omezit politickou moc jiných náboženství. Lidi mají asi zakódováno útočit na nositele jiných názorů, o kterých si myslí, že je nábožensky ohrožují a tak byli manicheisté neustále pronásledováni. 65%