Manifesty surrealismu
André Breton
André Breton je pokládán za jednu z nejvýraznějších, nejinspirativnějších osobností 20. století. Toto souborné vydání obsahuje základní teoretické texty surrealismu. Obsah: Předmluva k novému vydání manifestu (1929); Manifest surrealismu (1924); Několik slov k novému vydání druhého manifestu (1946); Druhý manifest surrealismu (1930); Předtím, poté; Prolegomena ke třetímu manifestu surrealismu anebo ne (1942); O surrealismu v jeho živých dílech (1953).... celý text
Literatura světová Literatura naučná O literatuře
Vydáno: 2005 , Herrmann & synovéOriginální název:
Manifestes du surréalisme, 1924
více info...
Přidat komentář


Dobrý den!
Jmenuji se Palivo a jsem Váš literární kritik. Jsem průměrně chlupatý. Takže, Andrej Beton je můj nejoblíbenější francouzský fotbalista hned po Karlovi Benzina. To bychom si tedy měli vy falešní intelektuálové ujasnit hned z kraje. No a teď ke knize:
8/10.
Není zač.


Keby bol v knihe viac rozoberaný samotný surrealizmus, teória, príklady a postupy, bolo by to zaujímavejšie. Breton píše veľa o tom, ako sa naňho neskôr takmer všetci jeho známi - kolegovia surrealisti neskôr vy... a označovali ho za idiota. Napriek tomu rešpekt, že sa ani on sám nevzdal svojich presvedčení!

Vypráví se, že Saint-Pol-Roux nedávno nechával na dveře svého camaretského sídla umístit každý den ve chvíli, kdy usínal, cedulku, na níž bylo možno číst: Básník pracuje.
Kdy se dočkáme spících logiků, spících filosofů? (…) Proč bych nečekal od pokynu snu víc, než očekávám od den za dnem vyššího stupně vědomí? Nemůže být i sen využit k řešení základních otázek života? Jsou tyto otázky v tom i onom případě stejné, a existují tyto otázky už ve snu?
Jednoho večera se ve mně před usnutím vynořila dost bizarní věta, zřetelně artikulovaná, takže bylo nemožno změnit v ní jediné slovo, ale odpoutaná nicméně od zvuku jakéhokoli hlasu – vynořila se, aniž v sobě chovala jakoukoli stopu událostí, na nichž jsem měl v té chvíli podle svědectví svého vědomí nějakou účast; věta, která mi připadala neodbytně naléhavá, věta, troufnu si říci, která tloukla na okno.
(1. manifest z roku 1924)
Když se někdo vyjadřuje, nemůže učinit nic lepšího než spokojit se s velmi nejasnou možností sladit to, co chce říct, s tím, co o téže věci říct nechce, a přece řekne. Ani velice rigorózní myšlení se neobejde bez pomoci, která je z hlediska rigoróznosti nežádoucí. Nepochybně je myšlenka ve větě, která ji vyslovuje, torpédována, i kdyby v této větě nebylo ani stopy po půvabně volném nakládání s jejím smyslem. Dadaismus chtěl obrátit pozornost především na ono torpédování. A je známo, že surrealismus se snažil pomocí automatismu každou stavbu před takovým torpédováním ochránit: něco jako bludný koráb (tento obraz, jakkoli otřelý, pokládám za dobrý, a proto ho přejímám).
(2. manifest z roku 1929)
Autorovy další knížky
1935 | ![]() |
2014 | ![]() |
2005 | ![]() |
1996 | ![]() |
1934 | ![]() |
Zjistila jsem, že surrealismus (a hlavně to, jak ho chápe v tomhle případě osoba nejpovolanější, tedy sám Breton) chápu já lépe přímo z praxe (e.g. z Nadji), než když o tom čtu teoreticky; důvodem asi bude i fakt, že Manifesty mi z velké části přijdou jako taková soukromá Bretonova egohonitba; je nicméně povedená a nikdo jí neupře jazykovou originalitu a zajímavé myšlenky.