Manželky
Táňa Keleová-Vasilková
Hrdinky této knihy, kamarádky z gymnázia – Iva, Diana, Martina a Michaela – jsou úplně obyčejné ženy, a přitom vlastně obyčejné vůbec nejsou… Každá z nich má v sobě něco jiného, osobitého, svébytného, charakteristického jen pro ni… stejně jako každá z nás, i ony jsou svým způsobem jedinečné. Sledujeme jejich každodenní problémy, sny, touhy, zklamání… jejich proměnu pod tlakem událostí, které je postihly zcela neočekávaně, ale musely je přijmout. Dozrávají – odráží se to nejen ve vztahu k manželům, partnerům, ale i k sobě samým.... celý text
Přidat komentář
Mně tahle kniha osobně rozesmutnila a asi vím proč. Institut manželství dnes je upozaděný a vlastně se moc nedivím. Z knihy to vyznívá tak, že dokud nebyli aktéři manželé či neměli první dítě bylo v jejich životě vše fajn, byla jiskra, byly nápady na trávení volného času, hravost atd. Teď ty manželky jen seděly hleděly do zrcadla a obhlédaly se co by na sobě měly změnit, aby je ten jejich chtěl, pořád dumaly co dělat, aby byly pro něj zajímavé, udělaly mu servis, ale pořád na sobě hledaly chyby... Přišlo mi to fakt líto i jsem si pobrečela, protože ti chlapi tam prostě nad ničím nepřemýšleli, Jak by ji zaujal, pomohl, ukázal, že si váží její péče, toho, že se na čas vzdala své práce, aby vychovala i jeho děti... Jsem taky manželka, takže vlastně cílím do vlastních řad, ale nějak mě znechutilo, že panuje názor, že kvůli manželce se už prostě nikdo nesnaží, ta plní jen povinnosti a pak děj se s ní vůle boží... bylo to myslím dost realistické, neboť v mnoha domácnostech to takto asi opravdu je. Já ale vím, že naštěstí ne zdaleka všichni muži jsou takto nastavení. A možná to nakonec nedopadne ani tak hrozně. Kdo si přečte ten to zjistí, knihu určitě doporučuji.
Jelikož se chystám na pokračování Manželky po letech, přečetla jsem si tuto knihu znovu, abych si připomněla hlavní hrdinky a dobře jsem udělala. Kniha se čte velmi dobře, osudy a sny čtyř žen jsou ze života, občas se s jejich pocity ztotožňuji. A teď hurá na pokračování, ať vím, jak se jejich životy odvíjely.
Knihu už jsem v minulosti četla nicméně jsem si ji opravdu moc nepamatovala,opakování matka moudrosti a teď se vrhnu na manželky po letech a uvidím co hlavním hrdinkám osud nakonec nadělil.
Knížka se mi četla zase hezky, jako ostatně skoro všechy knížky T. Keleové, hlavně teda ty starší. Manželky jsem četla už před lety, když u nás poprvé vyšly. Teď jsem si je zopakovala, chtěla jsem si příběhy čtyř kamarádek připomenout, protože nedávno vyšlo pokračování po 22 letech, na které jsem zvědavá a určitě si to ráda přečtu.
Už dlouho jsem od paní Keleové nic nečetla, tak jsem si ji chtěla připomenout. Je to hezké čtení. Příběh čtyř žen, které se znají léta a kamarádí spolu. Za mě dobrý relax.
Knihy teto slovenské autorky mě provázejí životem již více než 20 let a mám je moc ráda. Autorka má dar napsat příběhy ze života obyčejných lidí, kteří by klidně mohly býti našimi sousedy, kamarády nebo bychom to mohli být my sami. Velice hezky a reálně dovede zachytit mezilidské vztahy, byť jsou hlavními hrdinkami jejich příběhů ženy, neopomíná ani mužskou stránku věci, nestraní ženám, nestraní mužům, vždy se snaží pochopit a reálně vykreslit obě strany. Tento ženský čtyřlístek mi přirostl k srdci, měla jsem je ráda jako mladé ženy, ale nyní, když jsou mému věku bližší, jsem si je snad oblíbila ještě více.
(SPOILER) Nejprve jsem měla docela problém se ve všech těch postavách vyznat, ale nakonec jsem se zorientovala....Knížka se mi líbila, happyend na konci potěšil...a už se těším, až se mi k přečtení dostane druhý díl :-)
Příběh 4 spolužaček. Každá je jiná a tak má každá jiný problém. Dobře poskládané úplně obyčejné příběhy. Dobře se čte.
Knihu jsem četla už před časem, teď jsem potřebovala oddychovku po zkouškovém.
Četla se sama, stejně jako před lety. Děj mě vtáhnul, nevadilo mi, že byl předvídatelný.
Je to taková ta jednohubka na pláž nebo do nemocnice.
40%
Je mi líto, tak tentokrát mě knížka paní Keleové o čtyřech odlišných ženách, kamarádkách a jejich životních příbězích příliš nenadchla. Vadilo mi přeskakování z jedné ženy na druhou a ta jednoduchost celého příběhu.
Ani u vody mě to moc nebavilo, nedočetla jsem. Až příliš jednoduchoučké.Nevím,čím to,ale jména postav mi přišla něčím podobná,a tak se mi to při tom přeskakování z jedné na druhou hrozně pletlo,kdo je kdo,a co že si to vlastně myslela minule?Nějak mi pak i ty charaktery splývaly...A nějak mi to čtení, i když o zajímavá témata ze života nebyla nouze, nepřinášelo ani pobavení ani poučení ani emoce....
Bezvadné oddychové nenáročné čtení, kde se řeší problémy všedních dní - realita běžných dnů. Kniha se četla jedním dechem. Velmi oceňuji krátké kapitoly, díky kterým se kniha četla jedná dvě. Doporučuji.
První moje kniha autorky a určitě ne poslední. Je to oddechové čtení, nekomplikované, na dovolenou.
Ale notaaak... V jakém jsme století? Kondom, antikoncepce nebo milion dalších metod chránění se v Bratislavě nefungují? Iritovalo mě to tak moc, že prostě musím strhnout hned 2 hvězdičky...
Ale jinak to bylo čtivé a odpočinkové čtení s hned několika zvraty.
Dostala jsem knihu manželky po 22 letech, a proto jsem si nejdříve půjčila knihu "Manželky". A Táňa Keleová-Vasilková mě opět nezklamala. Čtyři kamarádky ze střední školy Iva, Diana, Michaela a Martina žijí své životy jak nejlépe umí. Každá je jiná, každá má jiné představy o svém životě, a přesto je spojuje přátelství. Přítelkyně, které vždy pomůžou v těžkých chvílích. A je pravda, že pomoc potřebuje každá z nich. Velmi pěkně napsaná knížka o manželství, lásce, přátelství. Doporučuji. Splňuje téma čtenářské výzvy č.16.