Mapa mých světů

24.10.2022

Rozlucte sa s myslienkou, ze budete citat obycajny text na strankach. Kniha je krasna svojou grafickou vizazou, a kresby, mapy, grafy, ilustracie, su rovnako dolezitou sucastou pribehu, ak nie tou hlavnou. Nie su len prilohou k deju. Neobycajna literarna forma. A pritom taky drsny pribeh. Pripodobnil by som to snad ku "Kto chyta v zite." Mlady hrdina je osamely uprostred svojej rodiny, jeho vnimanie sveta je tak odlisne od nas beznych smrtelnikov. A pritom kazdy sa v nom na chvilu zhliadnete.
Knihu som kupil ked vysla, rok 2010... vtedy rozcital a nedocital. Po 12 rokoch som ju konecne vyhrabal a zobral do ruk. Prestavka a dlh trval stvrtinu mojho doterajsieho zivota.
Nepravom prehliadana, nepravom zabudnuta. Lezia v antikoch a nik nevie, nik nepozna autora, a je to maly klenot! Dejom az tak nie, dej je ...cesta... Dej je pokus o pochopenie mladej duse co sa okolo nej stalo.
PS: Az sa budes nudit, hladaj Leytona.

06.07.2021

Je zvláštní, že tuhle nádhernou knihu četlo (nebo hodnotilo) tak málo lidí. Pro mě byla potěšením každá stránka, i když Emmin příběh mi přišel trochu navíc a klidně bych vydržela jen cestovat s Tecumsehem ve vlaku, třeba i o 200 stránek dýl. Jeho úžasné postřehy, nápady i humor předurčují knihu k tomu, aby ji čtenář kdykoli otevřel na jakékoli stránce, kousek si přečetl a hned mu to zvedlo náladu.
A rozhodně musím podtrhnout skvělý překlad! Už jenom vypořádat se s často zmiňovaným druhým jménem hlavního hrdiny. V originále je to Sparrow = vrabec, ale protože překladatelka musela zachovat iniciály T. S. Spiveta, použila v češtině strnádku vrabcovitou (skutečně existuje).
A na závěr ještě krátká, charakteristická ukázka. T. S. právě prošel vstupní kontrolou při návštěvě Kapitolu. "... mezitím jsem se díval do krabice na předměty, které návštěvníkům zabavili. Předměty nevypadaly nijak nebezpečně: krémy na ruce, plechovky s limonádou, arašídové máslo a sendvič s želé. Ale asi bylo na teroristech, aby přicházeli s mazanými nápady, jak vyrobit bombu z krému na ruce."

25.02.2021

Kniha je naozaj krásna plná rôznych máp, kresbičiek a vtipných poznámok po okrajoch. Čo sa týka samotného obsahu, príbeh je rozprávaný z pohľadu malého T.S. Spiveta. Mnoho kapitol bolo zaujímavých, niektoré naozaj vtipné, niektoré so smutným nádychom. Čo ma rušilo na celkovej plynulosti deja bolo neustále odbiehanie myšlienok hlavného hrdinu úplne všetkými smermi. Chvíľkami to malo nejaký súvis s dejom, alebo inými postavami a bolo to úsmevné,veľakrát to však nemalo súvis vôbec s ničím. Kapitoly, ktoré sa venovali objaveným zápiskom jeho mamy priamo s hlavnou linkou nesúviseli a zdali sa mi tam akosi naviac. Cesta do Washingtonu bola úmorná a stránky boli vyplnené rozhovormi so Spivetovou pravou a ľavou rukou. S každou stránkou sa mi kniha čítala stále ťažšie, stále som však dúfala v nejaký koniec, ktorý by za to stál, avšak ani v závere som nemala žiadny wau pocit. Knihu hodnotím 3* + 1* za fakt krásne spracovanie.

01.04.2016

Kniha má netradiční formát a grafickou úpravu, která se mi moc líbí. Všechny ty "ručně psané" poznámky po stranách, obrázky i grafy jsou senzační. Samotný příběh je vtipný i trochu smutný, jako je někdy život sám. T.S. Spivet se stal mým oblíbeným hrdinou, ke kterému se budu ráda vracet.

15.09.2015

Půvabná kniha, sympatický hlavní hrdina. Přečetla jsem spoustu knih, ale žádnou podobnou této.

21.07.2015

K přečtení mě nalákal rozhovor s překladatelkou, která nadšeně vyprávěla, jak si během překládání vyhrála. Poutavý příběh hloubavého chlapce v kombinaci s působivou grafickou úpravou mě navrátil kamsi do dětských let a svůj pocit z ní bych popsala jako okouzlení, ale nikoliv bezduché. Kniha podnítí fantazii, přiměje vás si tak trochu hrát a zopakovat morseovku. Dílo je víceméně perfektní, ale poslední část poněkud zaostává. Chvílemi jsem měla pocit, že ji psal někdo jiný nebo autor nevěděl, co dál a něco tam rychle lupnul, ať to máme zajímavější, což nezabralo. Za poslední část ubírám jednu hvězdičku. Ale i tak kniha zůstává na čestném místě v mé knihovně a ráda se k ní někdy vrátím, když na mne půjde splín nebo nuda.

11.05.2014

Knihá by mala 5 hviezdičiek za originálny nápad, formu a prevedenie. Zo zvyškom to už bolo trošku horšie. Zo začiatku ma forma úplne nadchla: sonda do hlavy 12-ročného intelektuála neschopného udržať konzistenciu myšlienok, neustále prechádzajúca z jedného pozorovania či úvahy k inej a to nielen v hojných poznámkach po boku ale i v hlavnom texte. Navyše mnohé myšlienky boli celkom pozoruhodné. Lenže už po pár kapitolách mi začínalo byť jasné, že sa to nikam inam veľmi neposunie.
Dej šiel pomaly ako lačnému kakanie a prvotné nadšenie vystriedala akási otupelosť. Druhá "hobovská" časť bola v tomto asi najvýraznejšia. Denníkové zápisky mamy tvoriace väčšinu textu boli vyčerpávajúce a len občasné záblesky akcie s "bulami" či rozhovory s karavanom to ťahali ďalej. Tretia časť nabrala konečne trochu tempo, ktoré sa v úplnom závere zase vytratilo, ale aspoň som sa konečne dozvedel, že vlastne čítam iniciačný román.
T.S. v istom zmysle dozrel. Ak niekedy vôbec bol dieťaťom, tak trochu dospel. Spôsobom, kde zrejme presvitá autorova osobná skúsenosť. Človek môže nesúhlasiť, ale autorovi uverí. A to je veľký plus v kontexte, ktorého vyznievajú oveľa hlbšie a zmysluplnejšie aj filozofickejšie vrstvy knihy.
Keď nad tým teraz spätne premýšľam, celkom ma iritoval aj slovenský preklad. Zložité vetné konštrukcie a odborné výrazy sadli rozprávačovi výborne. Podstatne menej ale akýsi archaický slang, ktorý mi celkom pílil uši (zvlášť v priamej reči otca) a pri ktorom som sa nevedel rozhodnúť, či je to vinou neobratného prekladeteľa (či tvrdého redaktora, ktorý nepustil prirodzenejší súčasnejší slang) alebo mojou neschopnosťou objaviť čaru a zmysel týchto výrazov a konštrukcií.
Vo výsledku to bolo ale celkom príjemné čítanie, ktoré sa mi nadosmrti určite nevryje do pamäti, ale rozhodne ho neľutujem.

08.10.2013

Tato knizka je super, hltal som ju ako o zavod.

04.03.2013

Popis sveta očami malého vedátora. Knižka je vcelku vtipne napísaná, doplnená mapami a obrázkami chlapca, rozprávača. Prvé dve kapitoly sa dej vcelku vlečie, autor zabieha v myšlienkach hlavného hrdinu kade tade, dosť to pre mňa narúšalo plynulosť deja. To podstatné sa vždy nakoniec aj tak odohrávalo na pár stránkach... Kapitoly z denníka mamy boli tiež pomerne dlhé a (pre mňa) nie veľmi záživné. Posledná tretia časť to nakoniec celkom zachránila a výsledný dojem z knihy výrazne zlepšila. Plusom je aj nie celkom typický formát knihy a ilustrácie.