Provazochodkyně
Simon Mawer
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/280837/bmid_provazochodkyne-WGi-280837.jpg
4
432
432
Marian Sutrová série
< 2. díl
Zatímco spojenecké jednotky na jaře roku 1945 utahují smyčku kolem Berlína, vynořuje se z trosek a rozvalin Německa na scénu tohoto románu osamělá postava. Je to Marian Sutrová, se kterou její britští velitelé ztratili kontakt na podzim 1943, kdy v Paříži padla do rukou gestapa. Nyní je jednou z mála přeživších agentů Velitelství zvláštních operací. Statečně čelila zatčení, brutálním výslechům i hrůzám pobytu v koncentračním táboře Ravensbrück, ale jakou cenu za to musela zaplatit? Vrací se do Anglie, kterou sotva poznává, učí se žít v poválečném světě, kterému nerozumí, a hledá nějaký záchytný bod, s jehož pomocí by mohla začít budovat svůj nový život. Rodina a přátelé jsou jí nablízku a mladý důstojník RAF se snaží probudit v ní chuť k normálnímu životu, k lásce a citům, ale vzpomínky a prožitky nepřestávají Marian pronásledovat. Za války se naučila, jak splynout s davem v ulicích Paříže, jak zabíjet a přežít mučení a věznění – nyní se musí přizpůsobit znovu, musí se naučit, jak žít v podivné realitě poválečné Anglie. Jakkoli se Marian snaží znovu vybudovat svůj život a setřást ze sebe minulost agentky a hrdinky odboje, vzpomínky na mučení, nešťastnou lásku a zradu nedokáže zapudit – podobně jakou touhu po dobrodružství. Když ji její bývalý řídící důstojník láká zpět do temného světa špionáže, těžko odolává vnitřní potřebě sloužit vyšším cílům. Marian se dostává do tíživého soukolí politiky studené války a nakonec je nucena riskovat všechno - aby ochránila ty, které miluje, aby pomohla věci, které věří, a, ze všeho nejvíc, aby dala průchod svým touhám. Provazochodkyně přináší napínavou a velmi propracovanou sondu do složitých motivů idealismu a odvahy těch, kteří nepřestali bojovat ani poté, co druhá světová válka dávno skončila. Je to ale také příběh neobyčejné ženy: ženy, která neváhá vraždit, která dokáže přežít, hrdinky i zrádkyně.... celý text
Přidat komentář
Bavila mě méně než předchozí díl. Vyprávěno z pohledu člověka, který hlavní představitelku celý život miloval.
Tato kniha mi přišla zajímavější než Dívka, která spadla z nebe. Ale opět napínavější část až ke konci knihy. Závěrečná kapitola mi oproti dřívějším popisům přišla dost stručná. Asi špionážní prostředí není můj šálek čaje.
(audiokniha) Rád se zařadím po bok Benoîta, Clémenta, Alana, Sama i Absolona, protože čtrnáct hodin strávených s touto pozoruhodnou a trochu svéráznou dámou, bylo přinejmenším velice příjemných.
Začátek knihy byl trochu rozvláčnější a neustálé skákání v čase mně spíš vadilo. Přesto Simon Mawyer přesvědčil, že psát opravdu umí a skvělý přednes Lucie Pernetové dojem z poslechu jen umocnil.
Velice dobře se četlo a celkově mě i bavilo více než první díl. Hlavně hlavní hrdinka byla více uvěřitelná.
Provazochodkyně se mi líbila více než Dívka ...
Celý příběh mi přišel uvěřitelný, děj byl napínavý a jako každá Mawerova kniha byla i tato velmi čtivá.
Doporučuji :-)))
První díl se ještě dal přečíst, ale tohle bylo trápení, zbytečně dlouhé popisy. Knihu jsem dočetla, ale hrozně se to táhlo. Chybí nějaká akce, aby děj čtenáře vtáhl, ale tady nic takového není. Škoda.
Po předchozím příběhu musím s jednou hvězdou dolů. Dějová linka byla sice zajímavá, ale už to nebylo ono, "Dívka, ..." nastavila laťku velmi vysoko. Hodně mě také rušila promiskuita hlavní hrdinky. Působilo to na mě jako chabá vycpávka, jako by autor zrovna chvíli nevěděl, co s příběhem dál. Marianino vyzrávání osobnosti způsobilo, že mě iritovala čím dál víc. Ale abych jenom nekritizovala ;) i přes to všechno se mi to líbilo, audiokniha je opravdu skvěle načtená a fakt jsem si to užila.
Moje první knížka od Simona Mawera a hned takové parádní čtení!
Příběh z prostředí špionáží, kde si nikdo nemůže být jistý komu může věřit a komu ne. Labyrint pravd, polopravd a lží, ve kterém se pohybovat znamená být stále ve střehu. Prostě jako při chůzi po laně. Ale i do tohoto prostředí patří obyčejné lidské touhy...láska....
Dějová linka přesahuje období od druhé světové války až po válku studenou. A není rozdíl, na které straně "barikády" člověk stojí. Na duši to má úplně stejně destruktivní dopad...
"....jeden z těch zvláštních paradoxů dětství, kdy člověk ví a zároveň neví, chápe a současně je zmatený..."
Simon Mawer se pomalu, ale jistě stává mým oblíbeným autorem. Až na slabšího Mendelova trpaslíka mě ostatní knihy, co jsem četla, naprosto pohltily. Jako by mi psal přesně na míru. Provazochodkyně je pokračováním Dívky, která spadla z nebe a popisuje další osudy Marian Sutrové, ať už to, jak přežila druhou světovou válku nebo jak žila za války studené. Zajímavé nahlédnutí do světa špiónů a výzvědných služeb. 5*
Pokračování Dívky, která spadla z nebe rozhodně nezklamalo. Provazochodkyně není tak akční jako první díl, ale určitě stojí za přečtení. Jsem ráda, že vím, jak to s Marian dopadlo :-)
jsem zklamaná.Předchozí kniha(první díl) mne bavil mnohem víc.Možná je to přemírou politiky (která tam samozřejmně patří,ale...) která mě prostě nudila.Nedočetla jsem do úplného konce takže pro mě osud Marian zůstane trochu záhadou.A já to tak chci...
Skončila válka.Spálená města.Spálená duše.Všechno je jiné.
Ani Marion už nebude stejná jako předtím.Musí posbírat kousky své duše a slepit je zase zpátky.Některé kousky se však poztrácely.Je potřeba je najít.Je potřeba najít sama sebe.Balancovat na laně jako provazochodkyně v cirkuse.
Válkou nic neskončilo.Válkou vše začalo.
Ani tak, ani onak. Chvíli má kniha spád, a pak se děj zase vleče. Sáhodlouhé popisy všeho, kdy občas máte pocit že se dokonce opakují - jakoby z textu sálalo silné Dejá vu. Myslím, že příběh není nutné takto zbytečně nafukovat. Slušelo by mu více jít přímo k věci. Být akčnější, rychlejší, dravější... Zatím tak nuda střídá napětí. Příběh celý je nyní spíš jen o sexu a o tom co bylo. Akce je zde popsána pouze pocitově (až vzpomínkově) - "...mám pocit že mě sledují, ohlédnu se, zkontroluji místo. Nic. Dobře, takže se mi to jen zdálo...". Vzhledem k perfektnímu příběhu prvního dílu mi tato kniha přijde jako nastavovaná kaše, bez chuti a zápachu. Ani sladká, ani slaná... první lžička Vás sice trochu namotivuje, druhá a třetí jsou již taky syté, že máte dost. Konec se doslova plouží do finále a celé se to dá přečíst pouze ze zvědavosti zda ještě něco bude a nebo ne. A závěr? Na to, že jsem autorovi výše vyčítala zbytečné popisy navíc, zde by možná Marie zasloužila víc prostoru. Všechno je najednou shrnuto do pár vět. Ale co, nejsem autor, takže se musím s koncem spokojit. Každopádně i zde je potvrzené pravidlo, že málokterá "dvojka" se vydaří a nebo předčí "jedničku". Naprostá bomba pro mě byl Skleněný pokoj a Dívka. Naopak přes Mendela jsem se nedostala (20 stránek a dál to nešlo). Pražské jaro bylo jako opravdické jaro v jeho tvorbě. Zase příjemné svěží čtení - byť Pokoj a Dívku zatím ještě nic nepřekonalo.
Druhý díl se mě zaujal více,možná proto,že jsem poslouchala audio.Marian válečná hrdinka,která má problém zařadit se do normální společnosti,spolupracuje s tajným agentem z východu a je z ní vlastně dvojitý agent.Má své vlastní pojetí morálky ,s kterým by mnozí nesouhlasili,ale já jsem jí fandila.
Příběh se mi líbil, i když občas mi děj plynul trochu pomaleji. Bylo však zajímavé přečíst si o životě Marian po válce. Dívka, která spadla z nebe se mi líbila ale přece jen více, ať už dějem nebo stylem psaní, a zanechala ve mně také více emocí.
Já asi nejsem cílovka této knihy. První díl mě moc nenadchnul, ale jeho konec mě donutil si další díl přečíst. Ovšem na této knize mi vadilo mnoho věcí. Děj je velice dobře pro myšlený , Ale není to tak čtivé a jaksi jsem se nemohla s hlavní hrdinkou ztotožnit. V prvním díle mi byla nesympatická, v tomto díle mě vyloženě iritovala. Přijde mi spíš jako muž. Muž bez citů. 3. díl už bych určitě nečetla, pokud by nějaký existoval.
Štítky knihy
Londýn špionáž poválečná doba válečné romány tajní agenti
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Skvělé: napínavé čtení, vcelku věrohodný, byť vše jiné než tuctový, životní příběh hrdinky a současně pěkně vylíčená změna politických sil v poválečné Evropě (od okupačních zón a atomovek přes Stalina a Chruščova po tuhou studenou válku) - minulí spojenci zavilými nepřáteli, takže špion za každým rohem.
Pro mne bez diskuse nejlepší autorova kniha, kterou jsem zatím přečetla, a to jedním dechem, na jeden zátah. (Předchozí díl mi ani nechyběl).
P.S. Autor se (výjimečně) nevyjadřuje k tomu, co jsou fakta a kam až zasahuje jeho fikce (což by mne tedy docela zajímalo). Okrajově zmiňuje skutečnou Odette Churchillovou (proslulou a oceněnou francouzskou členku SOE), ale hrdinka se s ní (v knize) zřejmě vůbec neznala, rozhodně neměly pranic společného (což je zvláštní).
Pozn. k překladu: mám silné podezření, že autor nenapsal "víno z papežova nového zámku", ale spíš rovnou Châteauneuf-du-Pape... Trefilo mě to rovnou do oka (ještě že to není sekt ;-).