Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze byl památník za pomoc Panny Marie při obraně Prahy 26. července až 3. listopadu 1648. Pražané a studenti, bez děl a téměř i vojska bránili 101 dní Staré a Nové Město Pražské proti švédskému vojsku. Prosili Pannu Marii o pomoc a slíbili postavit ke cti Panny Marie sloup na Staroměstském rynku. Hradby byla švédskými děly rozbořeny, od 25. října 1648 se bojovalo ve městě, 30. října obléhatelé vyzvali Pražany ke kapitulaci, kapitulaci město odmítlo, 3. listopadu 1648 bylo obléhání ukončeno. V roce 1650 byl slib splněn a na místě, kde se Pražané modlili k Panně Marii před obrazem Panny Marie Rynecké a kde bylo v roce 1631 na pranýři potupeno Staroboleslavské Palladium byl postaven Mariánský sloup. Socha Panny Marie Neposkvrněné (Immaculaty) byla doprovázena anděly. Andělé potírali démony války, moru (nemocí), bídy a hereze (lži, rozkolu). Symboliku Mariánského sloupu lze chápat jako symboliku smíru mezi křesťanskými konfesemi v duchu mírového soužití a možné spolupráce na místě poslední bitvy 30. leté války. Ke spolupráci křesťanů došlo při osvobození Vídně v roce 1683 z tureckého obležení, kdy k jejímu osvobození přispělo nejen katolické Polsko, ale i protestantské státy. V den 270 výročí ukončení poslední bitvy 30 leté války, 3. listopadu 1918 byl Mariánský sloup stržen. Byla zneuctěna nejen Panna Maria, ale i statečnost obránců města, kteří Prahu o 270 let dříve ubránili. Snahy o obnovu Mariánského sloupu jsou stále aktuální stejně, jako vyvracení nepravdivých a ideově zneužívaných informací o jeho významu a symbolice. O to uvedená publikace usiluje. (oficiální text autora)... celý text