Mariánský sloup v Praze
Karel Kavička
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/482322/mariansky-sloup-v-prazezzao3D-zNT-.jpg
5
1
1
Tato reprezentativní publikace byla vydána na počest obnovení a požehnání mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Sloup, který stál na náměstí od roku 1650, byl svržen českými anarchisty 3. listopadu 1918. Poté následovaly snahy o jeho navrácení na původní místo, ale jak v době první republiky, tak dlouho po „sametové revoluci“ byly neúspěšné. Členové Společnosti za obnovu Mariánského sloupu už zřejmě ani nedoufali, že jejich mnoholeté úsilí dojde naplnění, když v lednu 2020 zastupitelstvo Hlavního města Prahy obnovu sloupu odsouhlasilo. 15. srpna 2020 byl Mariánský sloup kardinálem Dominikem Dukou slavnostně vysvěcen a dnes tvoří harmonickou dvojici se sousoším mistra Jana Husa. Kniha zachycuje historii třicetileté války, okolnosti vztyčení sloupu a jeho symbolický význam, zničení sloupu a následné pokusy o jeho obnovení. Zabývá se činností Společnosti za obnovu Mariánského sloupu, jejímž místopředsedou byl právě Karel Kavička. Významná kapitola je věnována také Panně Marii, které je sloup zasvěcen. Kniha obsahuje množství příloh s užitečnými informacemi a je obohacena množstvím barevných a unikátních černobílých fotografií, kresbami, malbami a dobovými dokumenty.... celý text
Přidat komentář
Tato kniha provází čtenáře pohnutými dějinami a popisuje okolnosti, které se týkají historie mariánského sloupu v Praze a především dlouholeté a dlouho neúspěšné snahy za jeho obnovu.
Je to další z obrazových publikací Karla Kavičky a jeho spolupracovníků a podobně jako předchozí díla je zpracována ne jako odborná historická literatura, ale jako precizní publikace, která vyjadřuje konkrétní přesvědčení, postoje a názory.
Už vztyčení sloupu v roce 1650 vyvolalo kontroverze, které pak byly s touto unikátní památkou spojovány po celý její osud. Obnova mariánského sloupu v roce 2021 završila dlouhé období rozporů a diskusí, a tak sloup v této době můžeme chápat jako nedílnou součást Staroměstského náměstí, harmonický protiklad k sousoší mistra Jana Husa, jak o tom již v době první republiky psal a mluvil Ferdinand Peroutka.