Mariánský sloup: V souvislostech víry a ducha
Stanislav Přibyl
Kniha přístupnou a atraktivní formou pojednává o vzniku, stržení i obnově mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Sloup byl postaven jako pomník k poctě Bohorodičky – na poděkování za obranu Prahy před pleněním švédských vojsk v roce 1648. Místo, kde stál a opět stojí, lze bez obav označit za duchovní střed Prahy i Evropy. Dílo českého raněbarokního sochaře Jana Jiřího Bendla považují mnozí po zásluze za umělecky hodnotnější, než jsou podobné sloupy ve Vídni a v Mnichově. Autor nezastírá, že sloup je předmětem ostrých historických, politických a konfesních sporů, volá ovšem po vzájemném porozumění a usmíření. Když se sloup v listopadu 1918 stal terčem politováníhodného vandalského činu, nikdo netušil, že se jeho obnovy dočkáme až v létě 2020. Stržení sloupu se ale mezitím stalo mohutným impulsem pro výstavbu řady nových kostelů na různých místech Prahy (viz epilog knihy). Autor uvádí do pozoruhodných souvislostí stavby, události i osobnosti, spjaté s Mariánským sloupem. Jeho výklad doprovázejí desítky fotografií, ukázky z dobových dokumentů, reprodukce výtvarných děl, ale i modlitby, dopisy, básně a věroučné reflexe.... celý text
Přidat komentář
Autorem knihy je generálni vikář litoměřické diecéze. V knize jsou zajímavé informace o vztahu různých obrazů panny Marie ke Staroměstskému náměstí. Je to dost zamotané, jak se obrazy stěhovaly, jsou to panna Marie Staroboleslavská (Palladium), panna Marie Rynecká (Svatovítská, Palladium II) a panna Marie za mřížemi.
Ohledně rozkolu v názoru na vhodnost návratu sloupu, mají pravdu i odpůrci v tom, že sloup má souvislost s Habsburskou porobou, popravami českých pánů, vyhnáním protestantských elit ze země, konfiskací majetku české šlechty a vnuceným katolictvím. V Mnichově byl totiž opravdu po, pro ně vítězné, bitvě na Bílé Hoře, vztyčen sloup na počest porážky Čechů. Mnichovský sloup a sloup na Staroměstském náměstí jsou skoro stejné. Není to snad výsměch, mít stejný sloup v Praze?
Každý, kdo o tom přemýšlí, musí si udělat svůj názor. V obou případech jde o iracionální emoce, ať už nenávist k monarchii u odpůrců a nebo láska k panně Marii u podporovatelů. Síla těch emocí je mocná a kam se kdo přikloní? Já jsem proti bourání nádherných soch.
Krásná báseň od Václava Renče, napsaná ve vězení:
Po léta, po věky kolem ní proudí křesťané pražští.
Jedněmi vzývána, druhými míjena, u mnohých v záští,
pozorně hledí a pokojně sahá v osudy všech.
Vítězná od věků, vítězství svého ví, že se dočká
i ve vzpurném srdci hornatých Čech.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2009 | Panna Maria - Matka ustavičné pomoci |
2019 | Karlův most |
2020 | Mariánský sloup: V souvislostech víry a ducha |
2019 | Svatá země: Z pouště do Jeruzaléma srdcem, vzpomínáním, rozjímáním a modlitbou |
2021 | Mariánské poutní místo v Horní Polici |
Kniha připomíná turistického průvodce, obrazově pěkně vyvedeného, leč obsahově klouzajícího po povrchu. Vrší zajímavosti, bez větší snahy o propojení a vysvětlení. U popisů budov a předmětů to nevadí. Stěžejní události, kterými je dění kolem svržení sloupu a povolovací řízení na stavbu nového, by si však zasloužily více prostoru. Osobně mi přijde dost podivné stavět v 21. století mariánský sloup. Pokud však katolická církev nutně potřebovala do hojně navštěvovaného veřejného prostoru umístit sochu s náboženskou tématikou, mohla nechat zhotovit památník na sloup v moderním pojetí. Dalším generacím by tak přenechala dílo umělecky hodnotné, na rozdíl od současné napodobeniny barokní sochy. I když, kdo ví, za takových 100, 200 let bude i ona považována za historickou památku. Pokud tedy nedojde k reinkarnaci Franty Sauera.