Marie a zahradník
Vladimír Neff
Milostný příběh mladé vdovy a dvou jejích milenců, zasazený do idylického prostředí pražského ostrůvku Kampy.
Přidat komentář
Milý příběh z Pražské Kampy. O ženské vrtkavosti, touze, lásce a smrti...
Knihu jsem si vybrala v knihobudce. Byla odepsána z fondu knihovny města Plzně a její omšelé stránky prozrazovaly, že byla velmi častokrát vypůjčena a čtena.
Velmi hezké čtení, které mi rychle uteklo. Doplněno hezkými ilustracemi Václava Sivka.
(SPOILER) Milovaná kniha od mládí - tajemná Kampa, maloměstské postavičky, no a závěrečný hovor Jožky se smrtí byl dokonalý. Kdo söš, co chcöš? - Já jsem smrť. Jak se říká - v okamžiku smrti si pro každého přijde ten, koho měl umírající nejraději. A pro Jožku si přišel on sám...
Pro mě to taky nebylo... tempo a jazyk příběhu v kombinací s plejádou postav naprosto těžkopádné. Bohužel, nedočetl a odložil. Svoje čtenáře si příběh ale určitě najde!
Kniha mi dala celkem zabrat, ze začátku jsem měla problém se vyznat v postavách- měla jsem v tom zmatek prostě.. potom ty zbytečně dlouhé věty, který jaksi pak ztrácely na významu.. nevím, nevím. Byla to má první kniha od pana Neffa, možná i poslední, nevím.. paní Marie mi vcelku nesedla. Pak mi jí bylo líto.. pomatená žena, která si nevážila toho, co měla. Kniha se mi moc nelíbila tedy.
Ač je Neffův jazyk květnatý a líbivý, na tomto dílku jsem neshledala nic výjimečného. Příběh se v poklidu vine, zvraty způsobí povětšinou vrtochy paní Marie, k jejíž povaze mi hodně chybí, a snad i proto jsem tolik tuto novelu neprožívala. Na odpočinkové čtení to je ale skvělá volba.
Po přečtení mnoha Neffových knížek jsem se dostal k této trochu zapadlé milostné novelce, která přesně naplnila má očekávání. Neffův až téměř básnický styl, který však nepozbývá promyšlené logiky a důmyslné schopnosti vcítit se do jednotlivých postav mě opět nadchl. A kdybych měl snad něco zkritizovat, tak snad někdy příliš dlouhé věty přes půl stránky - tento vrtoch (pokud použiji terminologii z knihy) je však u Neffa příznačný;)
Štítky knihy
Praha láska milostné romány milostné příběhy tuberkulóza Kampa (Praha)
Autorovy další knížky
1997 | Sňatky z rozumu |
2000 | Královny nemají nohy |
1979 | Třináctá komnata |
2000 | Prsten Borgiů |
1986 | Císařské fialky |
Já jsem si tuto drobnou knížku po letech přečetl znovu. Ale ani napodruhé jsem nepřišel na to, proč nám tuto ne příliš záživnou historku autor vypravoval. V tomto případě jsem si s autorem Sňatků z rozumu neporozuměl.