Marie Antoinetta: Raná léta ve Versailles
Juliet Grey
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/125315/marie-antoinetta-rana-leta-ve-versailles-125315.jpg
4
119
119
Marie Antoinetta série
1. díl >
Nejmladší dcera císařovny Marie Terezie byla od raného dětství vychovávána k tomu, aby pokorně naplnila politické ambice své matky. Netušila ovšem, jak záhy onen obávaný den nastane: francouzskému následníkovi ji zaslíbili již v deseti letech, a tímto aktem pro ni skončilo dětství. Versailleský dvůr měl o nevěstě budoucího panovníka velmi přesné představy, a tak se budoucí královna Marie Antoinetta učila jinak myslet, mluvit, líčit, oblékat a dokonce i chodit. Když se pak jako čtrnáctiletá dívka vydala v oslnivé ekvipáži na cestu k francouzským hranicím, provázely ji matčiny striktní pokyny stran manželské poslušnosti. Ve Versailles mladá princezna brzy zjistila, že pod vší okázalostí, pozlátkem a svazující etiketou se skrývá svět rafinovaných intrik a mocenských bojů. Dvořané vykazovali překvapivě odtažitý vztah k hygieně, stárnoucí král upřednostňoval milenku před vládnutím a novomanžel věnoval veškerý čas lovu, řemeslu a jídlu, takže na plnění dynastických povinností se mu už nedostávalo sil. Houževnatá princezna se však nevzdala a krůček po krůčku se jí podařilo získat pozici první dámy francouzského dvora, jež jí právem náležela. Byla to však pozice nadmíru křehká… ... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Výborný historický román. Nemohla jsem se od něj odtrhnout. Dozvěděla jsem se zajímavé historické skutečnosti, které jsem si i ověřila na internetu. Nevěřila bych, že Francouzská šlechta se chovala ve Versailles jako prasata a vyměšovala v sálech i na chodbách na podlahu. Velmi zajímavý byl i nabitý program Antoinetty ve Francii a naprostá nula soukromí, pokud neleží již v posteli. A ten převlékací rituál byl strašný. Udivila mě i plavná chůze a její nácvik. A hlavně večeře královské rodiny před tisíci urozených diváků. Také mně udivilo, že Marie Terezie do doby ujednání sňatku Antoinetty vůbec nedbala na její vzdělání a pak se to muselo dohánět. Ovšem jisté je, že Antoinetta neřekla: "Ať jedí koláče." Na internetu jsem se dočetla, že jde o "lidovou tvořivost". Muselo to být pro mladičkou Antoinettu velmi těžké, ocitnout se v cizí zemi s tak náročnou etiketou. Do smrti Ludvíka XV. na mně působila jako citlivá dívka, která soucítila s poddanými.
Marie Antoinetta a její životní příbĕh od dĕtství až po nástup na trůn.Rozhodnĕ to nebyl jednoduchý život být cizinkou a královnou.Psáno poutavĕ,četla jsem i po nocích.Kniha patrnĕ vyšla v malém nákladu,proto jí nĕkteři prodejci naceňují dost vysoko.Já jí zde koupila za slušnou cenu,nakonec jsem zjistila,že se dá i stáhnout.Výsledek byl ten,že ve dne jsem četla fyzickou papírovou knihu,v noci kdyz jsem nemohla spát jsem pokračovala ve čtení eknihy stažené v telefonu.
Tak jsem od této knihy očekávala více.Spisovatelka něco napsala ale potom přešlapovala na stejném místě po dobu 10 stran.To se opakovalo skoro neustále.Navíc mě vadil maloměšťácký styl psaní neustále se zdůrazňovala etiketa, noblesa,honorace a vytrácel se děj. Podstata románu jestli se to dá nazvat se vytrácela.
WAW.... za mě čtivá, srozumitelná. Byla jsem chvilku dcerou Marie Terezie , koukala na ni očima ne z 20 století, ale očima dcery v 17 století, obdivovala, pokorně přihlížela a poslouchala na slovo- a ten život se mi hodně nelíbil. Přestože jsem knihu četla na etapy, když jsem měla náladu, bavila mě a těšila jsem se na cestu do 17 století. A těším se i na další díly, přestože vím, jak její život dopadne. Tohle čtení je sice protkané červenou knihovnou, ale to se dá vydržet celkem dobře, je to napsáno velice čtivou formou a myslím, že by oslovilo i čtenáře, kteří historii až tak moc nemusí.
Psaná forma reklamy na AVON lady. Velké množství detailních popisů "půvabů" jednotlivých postav - samozřejmě především ženských postav. Opět, kostra příběhu založená na historických pramenech ale zbytek (nervy, svaly, krevní oběh) pouze plný domněnek a ideálů o tehdejší době. Je to kniha, která se hodí pro kohokoli, kdo si dobové Versailles představuje jako místo zalité sluncem, plné napudrovaných paruk a rozkvetlých zahrad, pro někoho, kdo se chce zabavit na celé dopoledne. Tato kniha postrádá jakékoli charakterizování tehdejší politické situaci (což je v tomto případě téměř zásadní, jelikož život této francouzské královny byl ovlivněn jen a pouze politickou situací). Neobsahuje ani popis hlubších pocitů mezi jednotlivými postavami. Hraje pouze na náladu čtenáře a na jeho touhu po jednoduchosti a povrchnosti. Kniha ale byla zábavná a opravdu se budu znovu opakovat - jako oddechové trávení času doporučuji rozhodně více, než Ulici. Minimálně kvůli dobře psanému textu a lepší slovní zásobě.
Úžasný historický román, jeden z nejlepších, co jsem četla :) Marie Antoinetta je současníky často mylně považována za sobeckou aristokratku, která nedbala těžkého údělu svých poddaných a dokonce jim doporučila jíst koláče, když tedy nemají na chléb. Když se ovšem podíváme na její osud, a osud všech dcer šlechticů, asi bychom ji žádná z žen nezavidely. Za mě svým způsobem i smutné čtení, zvlášť když člověk zná závěr její životní cesty..
Mám ráda historické romány. Přiběh Marie Antoinetty zná jistě spousta lidí i když se o historii příliš nezajímá. Autorka se zaměřila na možný vývoj přerodu "obyčejné" holčičky v budoucí královnu a vzala to pěkně od podlahy. Přes rovnání zubů až po vzdělání .
Samozřejmě nevyhnula se ani intrikám ,ale mám pocit,že to spíš jen naťukla a snažila se z mladého páru budoucích panovníků udělat pár s lidskými problémy , o kterých člověk ani nepřemýšlí.
Pro mě je to zase jiný pohled na historii . Bez válek,bez politiky,prostě takový lidský.
Jeden z nejlepších historických románů, jaké jsem kdy četla. Autorka si dala spoustu práce s hledáním dobových faktů a dotáhla tak příběh o Marii Antoinettě k dokonalosti. Vše dokresluje perfektním popisem habsburského i francouzského dvora (např. ve Versailles to skutečně páchlo), nastiňuje politickou situaci v Evropě, předkládá historické postavy jako skutečné osobnosti, prolíná příběh s dějinami každodennosti - jak ptobíhal obyčejný den královského páru, jaké se nosilo oblečení (o módních trendech informovaly panenky) a účesy, co se podávalo na hostinách, jaké se hrály karetní hry a co se tančilo... Díky těmto jemným střípkům máte pocit, že jste se ocitli v komnatách samotné Marie Antoinetty. Těším se na další díl!
Kniha se mi četla velmi dobře. Myslím, že jedním z faktorů je má záliba v historických románech, kde je i špetka "červené knihovny". Pravdivost příběhu je na pováženou. Jelikož se - logicky - nejedná o literaturu faktu, je příběh vyprávěn na základě emocí, které jsou smyšlené. Tento emocionální základ nám představuje jednotlivé postavy v knize a zároveň jejich vzájemné vztahy, které ale hrají prim. Můžeme se tedy jen domnívat nad skutečností příběhu, čím si můžeme být jisti je, že Marie Antoinetta se pohybovala po této zemi, pravděpodobně ve vysokých střevících, dlouhé a nadýchané sukni, napudrované a vysoké paruce a s provokativním úsměvem na tváři. V knize je její povaha klidná, jemná a naivní. Manžela měla upřímně ráda ale ten kousek sobectví, milenecké vášně a tajemství tam nikdy nebyl. Jelikož byla mladou dívkou, která se objevovala v úplně jiné zemi, kultuře a postavení, byl pro ni Ludvík obrovským darem. Nevytvářel na ní nátlak - zdroj skutečného nátlaku byla tehdejší nemilosrdná společnost. Později, když si Antoinette začala zvykat a měnit se, Ludvík zůstával stále stejný - frustrovaná žena objevující tajemství vlastní sexuality ale i množství lásky, které neměla komu dát, zjistila, že jí chybí něco zásadního. I ona měla právo na lásku, není liž tak? Kniha se mi líbila, doporučuji pro ty, kteří hledají něco nenáročného ale kvalitně napsaného. Doporučuji i pro (ne)čtenáře.
Nemohla jsem se odtrhnout, úplně jsem měla dojem jako bych byla v kůži mladé Antoinetty, tedy tady ještě Antonie, neměnila bych s ní ovšem ani za nic, chudinka netušila co ji čeká..... Ano, říkám chudinka, protože jistě neměla za cíl někoho ze svých
poddaných trápit, byla jen zkrátka naivní a marnivá, což je sice nevýhodou, ale takový konec si dle mého nezasloužila.
Nikdo neví, co nám budoucnost přinese. A to je dobře. Mladá a naivní Marie Antoinetta se snaží vyhovět matce, manželovi, své roli a království. Její manžel nemá schopnosti budoucího vládce, Versailles je zmijí hnízdo a celá Francie je pár let před výbuchem, který smete celý systém. Mladá dívka v knize působí věrohodně, sympaticky a bylo mi jí líto. Hned se vrhnu na další díl.
Miluju Marii A. a když jsem omylem narazila na serii knih o jejím životě, musela jsem si koupit první díl i když ve slovenštině. Krásné klidné čtení, doporučuji všem co mají rádi tuto dobu. Myslím, že paní autorka napsala vše, co se jí podařilo zjistit.
Jelikož příběh Marie Antoinetty a celkově Versailles zbožňuji, byla jsem nadšená. Kniha mě bavila, historicky asi není úplně přesná, ale to se dá omluvit. Přece jenom jsme u toho nikdo z nás nebyli. Skvěle napsané, poutavé. Jako princezna a královna to neměla lehké a její chování bohužel vedlo k tomu nejhoršímu.
Těším se na druhý díl. Doporučuji.
Perfektní kniha. Doporučuji všem, kteří se chtějí něco dozvědět o této historické osobnosti, její matce Marii Terezii, ale hlavně životu ve Versailles :)
Marii Antoinetty mi bylo strašně líto. Přišla o dětství, od deseti let se chystala na to být nejprve dauphinkou, později královnou Francie. Nelehký úkol pro desetiletou dívku. Do Francie dorazila jako čtrnáctiletá-do cizího prostředí, kde nikoho neměla, nesměla si nic ponechat... A její manžel. Inu, to jsou dějiny.
Krásné čtení a určitě si přečtu i další díly
Kvalitní historický román, který nesmí chybět v žádné knihovně. Jedině doporučuji. :-D
Úžasný historický román.
Našla jsem zde "barevnost" jak s oblibou toto slovo používám. Pro představu úryvek z knihy:
Nad hlavou nám líně poletoval čmelák, zřejmě si naše napomádované
a napudrované kadeře spletl s lahodným okvětím. Karolina
shodila střevíčky z modrého brokátu a nohama v bílých punčoškách
čtverácky pročesávala čerstvě posečený pažit, já ji radostně
napodobila, vychutnávajíc si na patách chladivý dotek vlahých stébel,
i když hrozilo, že si za ušpiněné punčošky později vysloužím
pokárání. Nasadila jsem přitom vážný výraz, přitiskla si bradu
k hrudi, abych napodobila matinčiny povadlé tváře, potom jsem
řezavě přísným hlasem pronesla: „Karolino, Karolino, dívka tvého
věku a rozumových schopností by neměla svádět mladší sourozence
k dětinským radovánkám!“
Sestra se rozesmála. „Mein Gott, jako bych ji slyšela!“
Historické romány, které jsou zároveň založeny na reálných podkladech prostě miluju! Nejen, že přečtete čtivou knihu, ale ještě se dozvíte pravdivé historické události a souvislosti, nahlídnete pod pokličku života šlechty v 18. století. Těším se na další díly.
Přečetla jsem všechny díly série a líbily se mi. Mám ráda podobný pohled do života historických postav. Zvláštně takových, o kterých se toho tolik napovídalo, jako například právě o Marii. Popis života na takovém místě, v podstatě z pohledu dítěte, které bylo nuceno hodně rychle dospět.
Štítky knihy
18. století Francie životopisné, biografické romány Ludvík XIV., francouzský král Marie Antoinetta královny Ludvík XV., 1710-1774 Ludvík XVI., francouzský král, 1754-1793 historické romány
Autorovy další knížky
| 2012 |  Marie Antoinetta: Raná léta ve Versailles |
| 2014 | Marie Antoinetta: Strmý pád |
| 2013 | Marie Antoinetta: Soumrak rozmařilosti |
Toto je moje královna. Obdivuji ji, je to můj talisman. Mám záložku do knihy, ne jednu, s jejím portrétem. To co se stalo nevíme nikdo na sto procent. Jedno je jisté, že se stala figurkou vlastní matky na evropské šachovnici. Její matka vychovala prakticky zboží, které poslala do Francie, to je velice smutné. Marie Antoinetta je jméno, které znamená krásu, noblesu a velké utrpení.