Marie Mračná
Odysseas Elytis
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/480992/bmid_marie-mracna-Ltx-480992.png
4
7
7
Maria Nefeli znamená „Marie Mrak“. Obě jména mají mytologické konotace. V mé básni je však Marie mladá žena, současná moderní radikálka. Mé básně obvykle vycházejí z osobní zkušenosti, přesto ale nepopisují přímo žádné skutečné události. Marie Mračná tvoří výjimku. Když jsem dokončil Hodno jest (to bylo před šestnácti lety), potkal jsem tu mladou ženu v reálném životě a okamžitě jsem chtěl napsat něco velmi odlišného od Hodno jest. Proto jsem tuto mladou ženu nechal ve své básni promlouvat a vyjadřovat její vnímání světa, jež je vlastní mladé generaci. Nejsem proti ní, snažím se pochopit její pohled na svět a pohled její generace. Pokouším se jí porozumět tím, že nás oba nechávám mluvit v paralelních monolozích. – Odysseas Elytis Vydání sbírky doprovází dva další texty. První z nich vznikl na základě rozhovoru s Ivarem Ivaskem z roku 1972 a Elytis v něm hovoří o své poezii. Druhý je Elytisovým projevem, který přednesl francouzsky ve Stockholmu u příležitosti udělení Nobelovy ceny za literaturu v roce 1979, již získal rok po vydání poémy Marie Mračná.... celý text
Přidat komentář
To jak tam na konci mluví o poezii, to je ovšem víc než pětihvězdičkovej materiál.
Marie Mračná
Velmi oceňuji péči věnovanou této knize. Všechny přiložené dodatky (rozhovor s autorem, pozn. aparát aj.) jsou jednoznačně práce navíc, kterou někdo (zejm. Vojtěch Hladký) musel vynaložit. A dávají knize opravdu důležitou přidanou hodnotu, protože pomáhají proniknout do Elytisova myšlení. Doporučuji rozhovor s ním číst buď před textem samotným nebo v průběhu četby – lze pak sledovat, jak se v díle odráží např. jeho pojetí tajemství jakožto světla, jak se pracuje s prostorem (město, venkov, moře jakožto zahrada apod.), s mytologií (řeckou, křesťanskou), erotikou, vlivy surrealismu aj.
Samotný text je jen těžko uchopitelný, ale nevadí to, protože klíče, které k četbě máme, jsou dostatečné. Člověk se tak může ponořit do jazyka, aniž by měl pocit, že se v něm topí. Krom výše zmíněných vodítek je to především kompozice básně. Ta je vystavěna jako dva souběžné monology Marie Mračné (mladé radikálně myslící i cítící ženy) a Protihlasu (stárnoucího muže). Napětí, které mezi nimi probíhá (ve smyslu řeckého men – de), to je hlavní energie celé knihy. Fascinující kniha!