Marie Terezie: mezi trůnem a láskou
Gabriele Marie Cristen (p)
Když Marie Terezie v listopadu 1780 zemřela, našel se v její pozůstalosti zajímavý záznam, v němž je uvedeno, že její šťastné manželství s císařem trvalo 29 let - "tedy 335 měsíců, 1540 týdnů, 10 781 dní, 258 774 hodin". To spočítala vášnivě milující žena a doufala ve shledání. Několik dnů před svou smrtí se Marie Terezie ohlíží zpátky -- a vypráví, jak všechno začalo. Malé Rézince bylo teprve šest let a ještě zdaleka nebyla žádoucí dědičkou, když do jejího života v roce 1723 poprvé vstoupí patnáctiletý princ lotrinský. Ještě nikdo netuší, že z tohoto dětského horování pro Františka Štěpána jednou vznikne velká vášnivá láska jejího života. O třináct let později, po letech politických intrik a mocenských her, může habsburská dědička trůnu konečně říci lotrinskému princi své ano. Následuje mnoho dobrých let. Z chudého Lotriňana bez země se stane římskoněmecký císař František I. A když v roce 1740 zemře Karel VI, otec Marie Terezie, stane ve 23 letech jeho nástupkyní. Vede války, vyjednává, vládne a reformuje. Není jen manželkou císaře, ale taky arcivévodkyní Rakouskou, královnou Uher a Čech -- a matkou šestnácti dětí! František I. ale zůstane mužem ve stínu své ženy. Jak se s tím vyrovnával? Marie Terezie vzpomíná...... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2006 , Ikar (ČR)Originální název:
Maria Theresia, zwischen Thron und Liebe Česky, 2004
více info...
Přidat komentář
Veľmi pekne podané dielo, málinko svojím charakterom odlišné od ostatných v tejto "hnedej" sérii, ale čítalo sa doslova samo, vzhľadom na to, že autorka sa nebála dať slovo samotnej Márii Terézii, ktorá svoj príbeh úprimným tónom rozpráva a veľmi pekne sa aj na tej forme a výbere slov vyvíja a dozrieva osobnosti panovníčky, čo pokladám za veľkú autorskú zrelosť a nadanie. Kapitoly sú prehľadne rozdelené v rámci času a dátumu s motivujúcim citátom. Zo srdca doporučujem znalcom tohto obdobia a osobností, ako aj úplným začiatočníkom na poli historických beletrizovaných životopisov.
Marie Terezie byla bezesporu pozoruhodná žena. Nedávný seriál v televizi mě zcela fascinoval.
Krásná kniha, která je moc dobře napsaná a velice čtivá. Marie Terezie byla velkou vladařkou, ale i matkou a manželkou a o tom všem je možné se v knize dočíst.
Po shlédnutí velmi dobrého seriálu na ČT už jsem myslela, že mě nic nového nečeká. Bylo to ale krásné čtení, zajímavé v tom, že je v ich formě, předkládá nám tedy myšlenky císařovny a její osobní pohled na dějinné události. A je dobré si mnohé historické okamžiky připomenout. Byla to opravdu "velká" panovnice, myslím, že pozitiva její vlády převažují a kniha stojí za přečtení
Velmi čtivý historický román o životě Marie Terezie s důrazem na její manželský život. Nejde o románovou bombu, ale o příjemné počtení - dostatečně historicky přesné a přitom čtenářsky lehce stravitelné.
Kniha je historickým románem, hlavní hrdinka, Marie-Terezie v ní probírá svůj život. Vnímá ho z úhlu manželky: kterak se její vztah s mužem vyvíjel na pozadí všech politických událostí, kterým čelila během období své vlády.
Manžel chtěl být spoluvládce, ale ona se cítila (a snad právem) dědičkou odpovědnosti za Habsburskou monarchii. Své děti milovala, ale byla na ně velmi přísná a používala je jako nástroje politického jednání (formou sňatkové politiky), často i s vidinou jejich života po boku nepříjemných partnerů. Je zajímavou osobností českých dějin, ženou se silnou vůlí, která uhájila své postavení v nelehké době. Už proto stojí kniha za přečtení.
Četlo se to moc hezky. Už jsem od G.M. Cristen něco jiného měla a... že bych si jí dala do oblíbených? Popřemýšlím o tom a mezitím si dám alespoň ještě jeden literární nášup.
(Konkrétně Marie Terezie už čtena dříve, pěkný dojem zůstává i po letech).
Docela příjemné počtení, nyní je Marie Terezie v kurzu, díky uvedení seriálu v TV, vždy raději (když existuje film) čtu dříve knihu, než filmové zpravovaní, což bylo i v tomto případě. Pro mne to bylo příjemné čtení s poznáním osvícené habsburské panovnice.
Byl to krásný výlet na Habsburský dvůr, moc mě to bavilo. Bylo to příjemné, taková krásně popisující jednohubka, která mě odnesla do jiné doby a bylo to skvělé, četla se svižně.
Velmi zevrubný rozbor života a vlády císařovny Marie Terezie a celé její rodiny. Všechno je zde dopodrobna rozepsáno - všechny děti, jejich osudy, za koho se dcery provdaly a další jejich osud. Z historického hlediska velmi dobře napsaná kniha.
Od této autorky jsem četla daleko lepší knížky jako např. Hodina Benátčana... Celkově docela nudný styl psaní. Kniha je spíše zaměřena na fakta. Začátek knihy byl nejlepší.
Tohle byl můj první historický román. Nečetla jsem ho jednou, ale několikrát a od té doby jsem tuto ženu, Marii Terezii nepřestala obdivovat. Ač bylo v historii významných žen mnoho, tuto považuji za nejvýznamnější a to i díky samotnému zpracování románu.
Silný příběh o tom, že muž chce mít navrh a neumí to skousnout, ikdyž myslím, že autor toho spoustu vynechal.
Ale jinak krásně vykreslený příběh o naší panovnici.
Kniha je skvělá, nutila mě přemýšlet nad tím, jak jednoduchý jsem měla... mám vlastně ve skutečnosti život. Marie je osobnost. Je to silná žena, ale také milující matka, která musí mnoho obětovat. Ráda jsem se dozvěděla zase další informace z trochu jiného pohledu.
Jako částečná (!) feministka obdivuji Marii Terezii již od dětství, stejně jako Boženu Němcovou a další. Knihu jsem přečetla s velkým zájmem, nebyla to žádná selanka žít a vládnout v té době, neměnila bych. Škoda, že Josef II. se moc "nepomamil", mohli jsme na tom být v Čechách ještě o trochu líp... Třia půl hvězdičky!!!
Štítky knihy
aristokracie, šlechta 18. století Habsburkové Marie Terezie, královna, 1717-1780 královny Rakousko-Uhersko historické rományAutorovy další knížky
2006 | Marie Terezie: mezi trůnem a láskou |
2006 | Graciana: tajemná tvář perly |
2001 | Zlatá nevěsta |
2001 | Ysobel: srdce z diamantu |
2000 | Viviane - otrokyně pomsty |
O Marii a jejím životě a vládě jsem už přečetla pár knih a tahle se rozhodně řadí mezi ty lepší, pokud jde o románovou formu. Obvykle čtu o panovnících spíše životopisné a faktické knihy, bez ich formy, ale tohle se mi četlo velmi dobře. Nedozvěděla jsem se sice nic nového, ale stejně o ní moc ráda čtu. I když jsem nikdy nebyla fanoušek její sňatkové politiky u jejích dětí, byť nutné, ale vcelku chladné.