Márinčino dětství
Jan Wenig
Dívčí příběh, jenž před vámi začíná, jako by ožil ze stránek starorůžového památníku. Vstupujeme s Márinkou do doby nám všem známé Babičky, ale i sto let nazpět je kupodivu stejná ta touha dívčího srdce po čistém a zářivém světě bezpečí a nezraněného citu. Šťastná první doba dětství na venkovském zámku, putování českým krajem i starou Prahou dnes již neznámou, přátelství s Johankou Rottovou, z níž vyrostla česká spisovatelka Karolina Světlá, tajemství, dobré skutky a drobná dobrodružství, to všechno klene křehký řetěz osudu, který upoutá především svou důvěrnou notou. Nechybí však ani struna vážná a hluboká, motiv ztráty, kdy je třeba pomoci mamince ve starostech o opuštěnou rodinu. Márinka má na vybranou, zda žít v přepychu u bohatých příbuzných, nebo ve stísněných poměrech rodiny bez otce, ale volba je dočista jasná v maminčině náruči. DOTISK DRUHÉHO VYDÁNÍ Z R.1946... celý text
Přidat komentář
Tuhle knížku jsem měla moc ráda jako dítě. Život malé Márinky je zpočátku idylický, později rodinu potkají i smutné chvíle. Příběh je mile naivní. A mě se stále moc líbí :-)
Autorovy další knížky
2009 | Co vyprávěly staré pražské domy |
1968 | Co to je, když se řekne... |
1968 | Márinčino dětství |
1980 | Byli v Praze |
1991 | Panenka pro štěstí |
Moje nejoblíbenější knížka z dětství. Jedna z mála, kterou jsem jako dítě přečetla několikrát. Ani nevím, jak se ke mne v osmdesátých letech dostalo původní vydání z roku 1942.