Lágr vyděděnců
Jean-Pierre Garen (p)
Mark Stone se mohl klidně celý dlouhý týden doma nudit a čekat, že přijede Elsa, ale to by se u něj nesměl objevit zvláštní chlapík se vzkazem pro něj. Vzkaz z lágru vyděděnců, kde ho mladý chlapec žádá o pomoc. Mohl, by Mark snad odmítnou pomoc? Vydává se tedy se svým přítelem androidem Rayem do lágru na pomoc chlapci, který s ním má více společného než si předtím vůbec myslel…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1992 , NajádaOriginální název:
Le camp des inadaptés, 1992
více info...
Přidat komentář
Čtvrtej Mark Stone přečten a pokaždý to bylo trošku jiný, i když zároveň stejný :D Tady se mi líbil úvod s tim lágrem a různejma bojůvkama v něm (což mi připomnělo Hozovu sérii se Strašákem), akorát byla škoda, že to nebylo víc rozvedený a hned sme byli z lágru venku. Středověku sme si sice taky moc neužili, ale zato dostal pořádně napráskáno jeden hajzl, takže všechno při starym :D Jo a zase se tady lítá v Merkuru :D
Mark Stone, neohrožený astronaut, zachraňuje i mimo svou pracovní dobu. Opět lehké počtení, jen škoda, že život v lágru není více popsaný.
„Nemám rád,
když se vrháš
po hlavě
do pochybných
dobrodružství.“
Čtvrtá kniha v sérii „Mark Stone“ opět nezklamala. Dostal jsem přesně to, co jsem od toho očekával. Zajímavý začátek na planetě Zemi, následné cestování vesmírem, spousta akce, nějaký ten sex, hodně sexu, pár ikonických vtipů a pořádné vyvrcholení. Mark Stone opět o něco málo zbohatnul, odnesl si několik ponaučení a pokárání. Prostě klasika.
Malá ochutnávka:
„Ale co když budou mít na střeše stráže?“
To je jedno. Tady nejsme na žádné primitivní planetě a neriskujeme vyprovokování nepřirozeného vývoje. Zdejší civilizace se již vyvíjí k té nejkrutější represi.
Citát: Lepší ztratit trochu času, než život.
Mark s Rayem opět vypráskali vesmírné piráty, osvobodili neprávem odsouzené, zajistili zatčení a odsouzení gaunerů. Zlouni dostali na frak, dobro zvítězilo, spravedlnosti bylo učiněno zadost. Jednoduché, přímočaré, prostě super. Můžete namítnout, že v životě to tak nechodí. Ano, nechodí. A o to radši si o tom aspoň přečtu.
Mark Stone opět na vrcholu svých sil, něco procestovat a hlavně někoho pořádně zmastit, aby si čtenář po práci mohl vypnout hlavičku.
Nápad se mi líbil, jenže najednou to skončilo snad na 30 stránce a pak jako by začal úplně jiný příběh. A podle mě je moc velká škoda, že ten lágr nebyl rozpracovaný lépe.
Jako celé to není špatné, jen je toho škoda.
Mark Stone je sci-fi kultovní klasika. Přestože jednotlivé díly (byť od různých autorů) mají šablonovitý děj a jsou to v podstatě hlouposti, zatraceně dobře se to čte.
Dovíme se něco víc o Markově rodině. To je fajn. Samozřejmě se o všechny postará, jak to má být. Vězení, a útěk z něj a boj proti zkorumpovaným vyděděncům. Super. :)
Začátek vypadal velice slibně, téma vězeňských táborů budoucnosti sice není ve sci-fi žádnou novinkou, ale v této sérii jde o sympatickou změnu, bohužel příběh se vcelku rychle přeorientoval na klasického MS. Klasika se všemi atributy téhle série, ale taky není špatná a čtyři hvězdy si určitě zaslouží.
Štítky knihy
roboti vesmír francouzská literatura mimozemské civilizace mimozemšťané akční dobrodružství technologie budoucnosti sci-fi rományAutorovy další knížky
1991 | V zelené pasti Rhulů |
1998 | Poslední obyvatel z planety Zwor |
1992 | Astronef Merkur |
1993 | Zajatci démona |
1995 | Železný král |
Mark Stone je to nejlepší a nejjednodušší, co jsem kdy četl. Dá se u toho relaxovat a moc nepřemýšlet.