Markéta Lazarová

Knihu jsem četla na střední škole jako povinnou četbu.
Kniha je hodně náročná na četbu,mnoho podrobných popisů. Dělalo mi velký problém knihu dočíst!

Prečítať túto knihu bol pre mňa oriešok. Musím však povedať, že film som si užila viac.

Krásná knížka, která je sice stylem trochu náročnější, ale pokud se tím čtenář nenechá odradit, užije si zajímavý a krásný příběh. Tak trochu mi to připomínalo Romea a Julii počesku zabalené ve starobylém hávu :) Jak jsem zmínila styl knížky není pro každého, ale kdo propadne kouzlu příběhu, bude ho řadit mezi svá oblíbená díla a za sebe můžu jedině doporučit...

Ze začátku mě kniha docela i bavila, nevadil mi ani jazyk a místy jsem se i pořádně začetla. Jenže jak kniha končila, začínalo mě to nudit a nemohla jsem se na ni pořádně soustředit. Takže konec knihy jsem moc nepobrala, ale jinak pěkný příběh.

Příběh popsaný v učebnicích ve své holé struktuře určitě kdekoho zaujme a přivede k této klasice, ovšem pro mě byla tato kniha zdlouhavým popisem něčeho, co se dalo bez příkras shrnout do poloviny...

Když jsem si četla recenze, nevěřila jsem svým očím. Všichni sem psali, jak je kniha náročná a ta druhá polovina, jak je Markétčina láska hluboká jako oceán a podobně. Říkala jsem si, přece to takové nebude. Vzala jsem knihu do ruky a začala číst. Text mi dával zabrat a stále jsem se ocitala myšlenkama někde úplně jinde. Nešlo to. Kamarádka mi poradila, ať tu knihu zkusím přečíst znovu a pomale. Byla jsem asi na nějaké padesáté stránce a vrátila se na začátek. Konečně mi to dávalo smysl. Pořádně jsem se soustředila a šlo to, opravdu ;) Příběh se mi moc líbil, ale nějaké fráze byly náročné na pochopení.
Co radím? Trpělivost a silnou vůli :-) Dávám ale 3 hvězdičky.

Kniha mne vzala za srdce, neumím přesně vyjádřit, jak na mě zapůsobila, je taková křehká a zároveň drsná. Ovšem Vančuru není možné neobdivovat a nezbožňovat!

Vůbec jsem nepochytila děj..nedočetla jsem to..;)

Asi je to tím, že jsem knihu četla během dovolené, kde nebyly vhodné podmínky na soustředění, ale kdybychom se o ději neučili ve škole, nejsem si jistá, že bych ho úplně pochopila. Čekala jsem od toho něco jiného, ovšem zaujal mě Vančurův jazykový styl

Kniha, u které jsem zpočátku vůbec nevěděla, zda ji někdy dočtu. Dnes jsem ji přečetla celou a jsem ráda, že jsem tak učinila. Příběh se mi nelíbil, ale číst Vančuovy věty je něco neuvěřitelně osvěžujícího.

Jsem natolik rozmazlená jednoduchostí dnešní četby, že jsem byla v jednu chvíli opravdu na pochybách, zda Markétu Lazarovou dočtu. Povedlo se a jsem na sebe náležitě hrdá. Jde o příběh, který si v dějinách české literatury vydobyl (právem) své stálé místo a tak by si ho dle mého názoru měl každý milovních literatury přečíst.

Nádherný příběh plný obrazů namalovaných slovy. Probouzí obrazotvornost a rozechvívá duši. Vančura ze slov vytvořil chrám, v němž vzdává hold lásce a jejímu vlivu. Vypráví o dvou velkých láskách. "Domníváte se vskutku, že veliké lásky byly vždy dokonalé lásky?" Nicméně mé okouzlení se probouzelo postupně. Až po nějaké době jsem dokázala Marketinu lásku pochopit a akceptovat, připustit si vliv vášně, s níž nás Vančura seznamuje v skutečně syrových črtách. A nakonec mě okouzlil i truchlivý hrdina, mlčenlivý a drsný Mikoláš. Možná, že kdybych četla Marketu Lazarovou ve vypjatém věku dospívání, podmanil by si mě právě svou temnou romantikou. Dnes považuji za hlavní sílu příběhu ostré světlo, do nějž Vančura staví lidskou povahu, jakoby byl chirurgem, který musí z těla vyjmout kulku nebo nepohnutě rozhodnout o amputaci. A přesto z Vančurových slov dýchá i pochopení, nadhled a dokonce laskavost. Jako by autor chtěl říct: co naplat, jsme jací jsme a přesto je v nás všech stopa boží milosti.

Nadcházejícím generacím čím dál obtížněji čitelné, přesto se vyplatí půvabnému jazyku chvíli věnovati své soustředění. Dnes jsme hnáni k pohodlnému čtení a že jde o brak se při všech těch thrillerech (a čtyrllerech) dá těžko přiznat, když je to tak snadné číst a napětí zaplácává skutečnou vidinu obsahu - malého, schlíplého a o ničem. Markéta Lazarová je dnes málem zatracovaná (z pohledu mládeže). Těžká ke čtení je, to uznávám. Příběh je obtížný jak v literární, tak filmové verzi, ale když má dnes brak nesrovnatelně lepší hodnocení, a nemyslím jen výše zmíněný žánr, ale obecně, lepší ohlasy, jak tato díla, svědčí to o něčem, nad čím je třeba se zamyslet. I mně ještě léta chybí k úplnému pochopení, k docenění, spousty děl, jako při čtení Dostojevského 'Idiota', který mě celou dobu klamal tělem, aby mi v závěru ukázal svou sílu. Čekám, že některé další knihy mi tu sílu ukáží taky, ale až s odstupem času. Nesnesu jen faleš, podlízání, chameleonství autora, který bude vším, čím čtenáři chtějí, namísto, aby byl tím jediným, čím má být, sám sebou. Ač lidi chápu, vrtím hlavou nad jejich leností, která ultimátně vede literární sféru směrem, kterým dnes jde. Jakoby se četlo vážně jen proto, aby se s tím mohl člověk předvádět, nebo "čtu, protože to čtou ostatní". Nekreslím přehnaně černé scénáře, vím, že mraky lidí čtou, stejně jako já, aby věděli, aby rostli. Ale ten knižní byznys mě rozčiluje, mrhá se tolik energie do zbytečné literatury a zapomíná na tu, která má skutečně, co říct. Tratí na tom hlavně začínající spisovatelé.

Složitý na čtení, komplikované vztahy, ale s trochou soustředění se dá.

Zvládnu hodně, ale Lazarovou fakt ne.

Tááák strašně se to vleklo a tááák strašně mě to nebavilo!!! Dočetla jsem, ale byl to boj.

Krásný příběh, jedna z nejlepších českých knih z doby první republiky. Domnívám se, že nejvíce člověku přinese, když si ji přečte právě ve věku Markéty Lazarové - kolem 16-17 let. Kromě filmu F.Vláčila chci připomenout i méně známé písničky sourozenců Ulrychových a skupiny Javory na toto téma.

Abych pravdu řekla, nebyla jsem z knihy tak nadšená jako ostatní, co ji zde okomentovali, ale s jistotou mohu říci, že je mnohem lepší než film. Kdybych neměla Markétu Lazarovou přečtenou, byl by pro mne asi problém, filmové zpracování pochopit.

Markéta Lazarová patří mezi nejlepší Vláčilovi filmy, ale nevznikl by nebýt tohoto půvabného vypravování od V. Vančury.