Marťan
Andy Weir
Je nejslavnějším mužem na Zemi. Má to však háček: není na Zemi… Před šesti dny se Mark Watney jako jeden z prvních lidí prošel po Marsu. Teď je přesvědčený, že bude prvním člověkem, který tam zemře. Málem zahynul v prašné bouři a zbytek jeho posádky odletěl v domnění, že je mrtvý. Mark nemá jak odeslat zprávu, že přežil. A i kdyby se s lidmi na Zemi spojit dokázal, zásoby mu dojdou mnohem dřív, než by stačila dorazit pomoc. Mark se však nevzdává. Vyzbrojen pouze svým důvtipem, technickými dovednostmi a nevyčerpatelným smyslem pro humor, který se pro něj stane nejcennějším zdrojem síly, se pouští do tvrdošíjného boje o přežití. Jak zdolává jednu zdánlivě nepřekonatelnou překážku za druhou, začíná věřit, že by na cizí planetě přece jen mohl obstát. Jenže Mars mu ještě přichystá nejedno překvapení… Strhující, podmanivý a přesvědčivý příběh o lidské nezdolnosti a vynalézavosti tváří v tvář beznadějné situaci obletěl celý čtenářský svět a ve všech zemích, kde vychází, sklízí nadšený ohlas. Zaujal i filmové tvůrce, režisér Ridley Scott točí adaptaci s Mattem Damonem v hlavní roli.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
The Martian, 2014
více info...
Přidat komentář


Během čtení jsem neustále kolísala mezi hodnocením třemi a čtyřmi hvězdičkami. Začetla jsem se přerychle, pak moje nadšení trošku opadlo a přišlo mi, jak když se pročítám učebnicemi fyziky, mechaniky, matematiky či botaniky. Sice vcelku zajímavě pojatými, ale i tak, prostě učebnice po nějaké době přestávaly bavit. Pak se zase příběh zhoupl trochu jiným směrem a zase začalo bavit více. Oceňovala jsem humor hlavního hrdiny, neuvěřitelného vynálezce, jak tu někdo už poznamenal, takového MacGyvera. Ale děj je přece jen přespříliš předvídatelný. Jak to skončí, musí být jasné snad každému, že cesta k cíli nebude úplně růžová, taky. Že hlavní hrdina mnohokrát narazí, je nabíledni, čeká se pouze na to, co bude špatně a jak si s tím poradí. A tak vlastně pořád dokola. Říkala jsem si, že by to přece jenom dostalo jinou šťávu, skončilo-li by to jinak. Nestalo se, a tak nakonec vyhrály tři hvězdy. Ale Marťanovi neupírám, že je to vcelku svěží čtení.


Práve jsem dočetla a musím říct, že se mi strašně líbila, a to jsem většinou v hodnocení knih spíše zdrženlivá. Moc se mi líbil styl, jakým to bylo napsané, forma deníkových záznamů této knize skutečně sedí. Popisy vývoje myšlenek a nápadů hlavního hrdiny byly podané srozumitelně a navíc se mi moc líbilo, jak většinou tuto popisnou pasáž na konci shodil vtipným (často i velice ironickým) komentářem.
Ze začátku mě kniha naprosto strhla, což jí tedy bohužel nevydrželo až do konce, ale i přesto jí hodnotím jako velice zajímavou knihu, jednu z nejvíce top, co jsem letos četla. Na počest Marka se dnes k obědu budou servírovat brambory!


Mám moc ráda sci-fi a toto je první kniha za delší dobu, která mě zaujala a moc se mi líbila. Četla jsem, že Ridley Scot bude natáčet (respektive asi už natočil) film dle této knihy, na který se už teď moc těším (i když doufám, že to nebude takový propadák, jako banda nesvéprávných vědců v Prometheovi)! Pěkně pojatý příběh, kde nejsou zelení (ani rudí) mužíčci, ale přesto se nemůže od knihy odtrhnout.
Právě jsem viděla film Ruda planeta a nemůžu se zbavit pocitu, že se autor knihy nechal inspirovat (astronauti ztratí možnost komunikace a díky staré sondě jsou opět ve spojení; k záchraně se musí dostat ke starému modulu;....).


Americká pohádka. Doufám, že lidi jsou dost rozumní, aby knihu nebrali moc vážně.
Kromě hamburgerů je v knize skoro všechno - čtenář se dočká i rozbíjení aut a záchrany bombou. Hlavně při čtení dialogů člověk zažije dost peklo - až takoví pitomci nejsou ani v NASA.


A víte co? Já si myslím, že když je někdo opravdu v úzkých a je na tom psychicky špatně, tahle kniha mu hezky spraví náladu. Mark je prostě takový typ člověka, který vás musí rozesmát i ve chvílích, kdy zrovna prohraje váš oblíbený hokejový tým nebo jste třeba právě přišli o deset tisíc. Já toho chlapa prostě žeru. Úžasná kniha, kterou jsem dneska rozhodně nezavřela naposledy. :-)


Sci-fi není můj šálek kávy, ale na základě tolika kladných ohlasů jsem měla chuť si tuto knížku přečíst. Po přečtení ji sice nemůžu zařadit mezi ty absolutní top knihy, jaké jsem kdy četla, ale na druhou stranu to bylo příjemné čtení s tou správnou dávkou humoru, který mi seděl a některé hlášky mi utkvěly v hlavě. Hlavní postava je velký sympaťák, mimořádně schopný botanik a strojní inženýr, trochu chemik, trochu fyzik, který má z pekla (nebo z Marsu?) štěstí a neutuchající morál. Strávila jsem s ním týden na cestách do práce a z práce a bylo to fajn :-)

Já musím dát plný počet bodů. Rád čtu sci-fi, takže jsem byl mile překvapen, jak se tato prvotina povedla. Zkrátka novodobý Robinson to zvládá překvapivě v pohodě a k tomu s humorem.


Vcelku čtivá záležitost. Ale někdy ty technické prvky byly až moc složité na pochopení, to čtení trochu ztěžovalo. Jinak napětí si kniha udržovala po celou dobu a ani poslední stránky nenechají nikoho v klidu.


Na to, že mě fantasy ani sci-fi moc nebere, mě tahle knížka dostala. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Musím dát palec nahoru - super!


Jako každou sobotu i tentokrát jsem chtěl strávit dopoledne v kavárně s knížkou. Obvykle tak za přibližně 3 hodiny přečtu průměrně 150-200 stránek - v závislosti na chuti kávy, teplotě vzduchu, atmosferickém tlaku, velikosti stran a velikosti fontu. Marťan má cca 340 stran, takže jsem to naplánoval na 2 sobotní dopoledne. Jenže protože žádný plán nepřežije svou realizaci, dopadlo vše jinak a já v kavárně strávil skoro 7 hodin, vypil asi 600ml kávy a 500ml vody, spotřeboval ani nevím kolik pirát-nindžů a knihu přečetl jedním dechem od začátku až do konce. Přesto podle mého názoru není tahle knížka pro každého. Pokud se vám nelíbilo Apollo 13 nebo třeba Gravitace, nebude se vám asi líbit ani Marťan.


Přečteno jedním dechem, takže pokud si dobře pamatuji (Nonstop, Den trifidů a pak Martťan). Knize bych snad vytknul jen bramborovou farmu, to bylo přitažené za vlasy. Ale přátelé sci-fi, byla to prvotina Mika Weira, prvotina ! Máme se nač těšit.


Musím se přiznat, že zhruba u strany 30 jsem si byl jistý tím, co napíšu. U spousty knížek se stává, že Vám je všichni...samozřejmě prodejce nevyjímaje...doporučují...že v případě, že si je nepřečtete, jste úplně out...že jakmile začnete, už se od knihy neodtrhnete atd. Dlužno dodat, že často jsou to kecy! Ne tak v tomto případě. Kniha je tzv. jednodechovka* (*dáte ji jedním dechem a na jeden zátah:-) ), hlavní hrdina je obrovský sympaťák a vy jen doufáte, že to autor nezkazil a že to prostě dobře dopadne.

Nevidím jediný důvod, proč plýtvat hvězdami na světový bestseller. Znám spoustu lepších sci-fi od Bradburyho, Clarka, Lema, Assimova, Součka, Neffa....
Číst se to dá, prvních 100 stran jsem se dost nudila a pak to už šlo, Aspoň že je Mark Watney sympaťák, vzdáleně příbuzný Robinsonovi, který se dokáže neuvěřitelně vyhrabat z jakékoli zdánlivě neřešitelné situace. A když už si čtenář myslí, že je vše, jak má být, zas se najde nějaká potíž a Houston daleko a mimo dosah.
Trochu divné mi bylo, že se všichni členové posádky ARES 3 zasekli kulturně v 70. letech a nic okolo toho. Proti gustu žádnej dišputát
Štítky knihy
deníky humor boj o přežití zfilmováno trosečníci Mars (planeta) hard sci-fi optimismus kosmonauti, astronauti NASAAutorovy další knížky
2015 | ![]() |
2021 | ![]() |
2018 | ![]() |
2020 | ![]() |
Velmi rychle jsem se začetla, ale stejně rychle mé nadšení opadlo. Bylo to takové "americké". Hned jsem si vybavila několik filmů o tom, jak je možné ve vesmíru zvládnout úplně všechno. Hlavní hrdina mi připomínal Ferdu Mravence. Kladně hodnotím jeho smysl pro humor. Jen kvůli tomu jsem knihu dočetla.