Marťan

26.10.2015

Po douhé době kniha, která mě opravdu zaujala a byl jsem schopen ji dočíst do konce. Nápad skvělý a provedení ještě lepší! Na této knize není opravdu co vytknout. Knihu jsem přečetl za jeden den, protože jsem nebyl schopný se od ní odtrhnout. Občas jsem si říkal, že hlavní hrdina má horu štěstí, protože některé jeho pokusy byly velmi nebezpečné, zvláště pak v prostředí s minimální gravitací. Kniha skvělá, všem doporučuji!

25.10.2015

Jestli někdy poletím na Mars, tak tuhle knihu si beru s sebou, jako návod na přežití. I když já jsem takovej technickej antitalent, že by mi to stejně asi nepomohlo a vypustila bych duši dřív, než bych nalistovala poděkování.
Hodně jsem se nasmála. Obzvlášť u projektu Elrond (modří vědí). A v určitých chvílích jsem byla napnutá k prasknutí. A vlastně se ani nedivím, že někteří jedinci věřili, že se jedná o skutečnou událost. Markova story totiž působí tak autenticky, že skutečně budete kroutit hlavou nad tím, jak někdo mohl přežít více jak rok na seriálech ze 70. let a disku.

"Když se v horách ztratí turista, lidé zorganizují pátrání. Když se stane železniční neštěstí, lidé stojí ve frontě, aby darovali krev. Když zemětřesení srovná nějaké město se zemí, lidé z celého světa posílají pomoc. Je to tak zásadně lidské, že to spojuje všechny kultury bez výjimky. Jistě, najdou se idioti, kterým je to jedno, ale lidí, kterým na druhých záleží, je daleko víc. A kvůli tomu jsem měl miliardy lidí na své straně..."

24.10.2015

Vše tu bylo řečeno - je to parádní čtení. Teď už se těším na film, protože některé situace a děje si pozemská žena středního věku umí představit dost těžko (nebo úplně špatně :) Přesto se moje fantazie při čtení překonávala a asi nejlépe si poradila s netradičním pěstováním brambor. Jako ostatní jsem se, díky postavě M.W., při čtení bavila a strachovala od začátku do konce. Další z nezapomenutelných knižních hrdinů. (A výpočty jsem přeskakovala, ale nevadily mi tam, stejně jako popisy různých chemických a fyzikálních dějů - když si to nemusím pamatovat... :)
(Musím sem dopsat, že film je tedy efektní, ale nějak se mi z něho vytratilo všechno to zajímavé, často i to podstatné z knihy, včetně humoru)

Po dlouhé, fakt dlouhé době jsem musel dát klobouk dolů a palec směrem k obloze. Buď mi to tak sedlo a nebo to je opravdu tak dobré. Velmi dobře stupňované napětí s přechody na super suchý a drsný anglický humor. Už se těším na film. N1

22.10.2015

Konečně něco pořádného! Žádné filozofování, žádní zombíci.
Bomba. Humor byl výborný, Technické pasáže utrpení. Ale to se dá téhle knížce odpustit. Až mě trochu mrzelo, že tam někde nečeká nějaká ta přítelkyně nebo rodina. Ale to téhle knížce ještě přidalo na tom "být suprová".

Trošku ještě zhodnotím s filmem.
Na film jděte a jděte na 3D, fakt se to vyplatí a film je o něco "hezčí pro oko". Ale to je i bez 3D efektu. Film je zjednodušený, jsou tam malé nesrovnalosti. Ale jinak doporučuji, hlavně ohledně těch technických věcí. Damonovi je Marťan ušitý na míru.

Celkově je to po delším čase velmi vydařená "dvojka" - film/kniha.
Doporučuji, po Silu je to další kniha, která ve mě "něco zanechala".

Určitě přečtu ještě jednou.

21.10.2015

Příliš nečtu knihy tohoto typu. Říkala jsem si, jak může těch 340 stran popisovat záchranu jednoho člověka, ale byla jsem překvapena. Občas mě nebavily ty zdlouhavé technické pasáže, ale na nich zase bylo vidět, že autor ví, o čem mluví. Nejvíc se mi líbil Markův humor, který dokresloval celý příběh. Pořád jsem se smála a obdivovala ho, že dokáže i v takové situaci vtipkovat. Na tom je vidět, jak smysl pro humor, dokáže člověku zachránit život...

21.10.2015

Opravdu zajímavá knížka, která mě chvílema vrátila do dob studií :D Chemie. Chvílema jsem přemýšlela proč už autor hlavního hrdinu nenechá vydechnout. Knížku jsem četla zároveň s koleginí a musím říc že jednotku pirát-nindža používáme v práci neustále :D

18.10.2015

Ze všech komentářů a ohlasů mám dojem, že jsem byl podveden a domu si přinesl zcela jinou knihu, než ostatní. Moje verze Marťana byla nudná, zdlouhavá, absolutně negradovala a neměla napětí. A co víc. V žádném případě se nejednalo o beletrii, nýbrž o chemicko-fyzikální a technickou příručku pro přežití na Marsu.

Marťan mě však donutil přemýšlet o knihách. Co na nich mám vlastně rád a podle čeho hodnotím, zda je dané dílo kvalitní či nikoliv? Jedním z nejdůležitějších faktorů jsou pro mne postavy. Ty ve mně musí vyvolat nějaké emoce - buď s nimi musím souznít, nenávidět je, mít pro ně pochopení či alespoň přijít na podstatu jejich motivace. Mark Watney mě zanechal totálně prázdným. Jeho postava je absolutně plochá, jednolitá a nerozvrstvená. To, že situace, ve kterých by si každý člověk, ať je jakéhokoliv naturelu, sáhl na dno, s nadhledem glosuje, bohužel není žádná vlastnost. Naopak to odkazuje jen k jeho absolutní charakterové povrchnosti.

Dalším prvkem je samozřejmě kvalitní děj. Ten se ovšem těžko specifikuje. Četl jsem knihy, které byly spíše epizodního, atmosferického charakteru, přesto měly neskutečnou hloubku, grácií a gradaci. Četl jsem knihy, které měly klasickou strukturu děje, který měl spád, byl strhující a měl kvalitní dialogy. Marťan je taková trapná a tupá variace k dnešní bezduché americké mainstreamové tvorbě. V podstatě je to pohádka, kde hlavní postava překoná každou překážku a zároveň ho každá duševně posílí. O ničem víc Marťan není.

Nemá ani jeden aspekt autentičnosti, ani jeden zlom, po kterém by přišel spád zcela jiným směrem. Už po prvních padesáti stranách jde odhadnout, jak celá kniha skončí, protože trapný macho Watney je superman, který si dělá prdel z uvíznutí na Marsu, jelikož je to pro něj jen jedno velké dobrodružství. Paradoxní je, že vše, co se děje mimo Mars - tedy na Zemi a na lodi Hermes, je mnohem zajímavější než Markovo nesmyslné a bezpředmětné tlachání o technikáliích.

Jak jsem napsal, Marťan mě donutil přemýšlet. Také o tom, proč je takovým hitem. Jediná možná varianta je podle mě ta, že všechny čtenáře oslnilo, jak moc si autor zrešeršoval prostředí a popsal právě ony proklamované technické pasáže. Jenže dnes si už každý autor, ať píše detektivky či historické romány musí kvalitně zrešeršovat celé téma. Stačí nahlédnout do knih Dana Browna.

Tisíc lidí, tisíc chutí. Ale pro mě je Marťan bez jakýchkoliv výčitek nejhorší knihou, jakou jsem kdy četl. A to jsem přelouskal i první dva díly Padesáti odstínů a naprosto úděsné Hledání Aljašky od Johna Greena. Andy Weir dokázal vskutku nemožné. Napsal knihu, která je v mých očích zcela neadekvátní k tomu, aby ji kdokoliv označoval jako kvalitní literaturu.

18.10.2015

Stejně jako plno jiných jsem i já přeskakovala některé technické pasáže. Ale to vůbec nevadí. Bavila jsem se od začátku do konce a posledních pár stránek jsem vrčela na všechny, kteří měli tu smůlu a promluvili na mě. :D

18.10.2015

To byla jízda. Skvělá knížka. Byla jsem napnutá až dokonce. I když jsem věděla jak to dopadne. A hlášky Marka Watneyho, jsou nepřekonatelné. Je to jedna z nejlepších knih co jsem četla (pravda, nejsem nejostřílenější čtenář, ale bojuji s tím každý den). A těch technických popisů tam sice bylo dost, ale bez nich by to nedávalo smysl ( ne že bych chápala o čem byla řeč). Ale většina byla napsaná tak, že i to jsem hltala s otevřenou pusou. Ještě se k ní musím někdy vrátit. Rozhodně za to stojí. Doporučuji všem.

17.10.2015

Marťan je spíš takový technothriller, než nějaká velká literatura. Většinu knihy zabírá fyzikální popis improvizačních vědeckých postupů, které umožňují přežití hrdiny na povrchu Marsu. Občasné Watneyho sarkastické poznámky to trochu odlehčují, ale i tak mi přijde text trochu křečovitý. A asi od půlky to všechno nabírá takový ten americký patos známý z filmových blockbusterů - všichni táhnou za jeden provaz, obětují se a najednou prásk, je tu nová komplikace. Ale přesto všechno se Marťan čte dobře a jako nápad je hodně neotřelý. Kdo by si byl pomyslel, že oprášit Robinsona Crusoe a prásknou s ním na rudou planetu může být skvělý námět na román.

"Nejhorší události v životě se ohlašují maličkostmi. Na boku máte drobnou bulku, která tam dřív nebyla. Vracíte se domů k manželce a spatříte v dřezu dvě skleničky na víno. Z televize se ozve: Přerušujeme tento program..."

Nikdy bych neřekla, že takový příběh může být tak uvěřitelný. Kdybych teď zadala do Googlu "Mark Watney", vůbec bych se nedivila, kdyby mi na Wikipedii vyjel dojemný životopis astronauta, který na Marsu strávil víc času, než všichni ostatní dohromady. Je to zvláštní kniha, psaná velice stroze a úsporně, vedená částečně jako lodní deník a částečně ukazující dění na Zemi (především v NASA). Je to plné matematických výpočtů (jejichž opravdovost nehodlám zpochybňovat), biologických a chemických úvah a vůbec, prostě něco, o čem bych dřív tvrdila, že mě asi tak docela bavit nebude. Ovšem když se za chemickými vzorečky skrývá úporná touha po přežití člověka, který je sám na celé planetě, zkrátka všechny ty vodíky a kyslíky nějak přežijete, protože chcete vědět, jak to s ním dopadne.

16.10.2015

Příběh je čtivej a chytne hned od začátku. Nejprve působí uvěřitelně, ale postupně se člověk začíná divit co vše Mark ustojí a přežije. Až tak velká shoda náhod je přeci jen těžko uvěřitelná. Konec už je uvěřitelnej jen těžko... Ještě mrknu na film. Jsem zvědavej na porovnání.

15.10.2015

Kniha je proti filmu mnohem veselejší, film zase podstatně zestručnil občas zdlouhavé verneovské popisy technických postupů.
75 % (592 hodnotících, 90 %).

15.10.2015

A ja dávam 5. Príbeh je neuveriteľne uveriteľný, vtipný a končí sa ... no to neprezradím (pre tých, ktorí ešte nečítali;) Aj keď miestami som sa strácala, čo sa týkalo všetkých tých vedeckých a technických opisov, najmä teda v angličtine, to bol trochu tvrdší oriešok, ale aj tak, je to vydarené dielo. AJ

15.10.2015

uff.. po nekonečných napjatých 4 solech (ano, taky jsem začala počítat dny trošku zmateně a jsem ráda, že jsem si při cestě z domu nenasazovala motorkářskou helmu co mi visí u vchodu=přechodových dvěří) jsem na konci.. moje 3 děti si sem tam stěžovaly na hlad a že chtějí teplý čaj a jiné nepodstatné věci, o manželovi ani nemluvím, ale já holt byla na Marsu..

z mnoha hlášek pro mě nejlepší: str.284 - "Sice za sol urazím devadesát kilometrů jako vždycky, ale ke kráteru Schiaparelli se přiblížím jen o 37 km, protože Pythagoras je svině."

15.10.2015

Super počtení. Jak už napsali uživatelé přede mnou, kniha Vás naprosto strhne, Watney je hodně vtipnej, je to napínavý, spousta zvratů...tohle všechno převáží trochu těch technických popisků, bez kterých by to ale taky nebylo úplně ono. Za mě super.

12.10.2015

Kniha s úžasným příběhem, stylem vyprávěním a neústavným napětím. Hltala jsem stránku od stránky a i při takovém příběhu se nepřestávala bavit. Jednu hvězdičku ubírám za trochu předvídatelný konec, který mě nijak nešokoval, ale jinak nemůžu nic vytknout.

12.10.2015

Knížka mě naprosto dostala, četla jsem ji jedním dechem a i když většina technických popisů byla mimo mé chápání, nedokázala jsem se od ní odtrhnout. Čekala jsem, že bude dobrá, ale překonala mé očekávání a zejména závěr byl strhující.