Marťan
Andy Weir
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532599/bmid_martan-65d54a0c02980.png
5
4313
4313
Před šesti dny se Mark Watney jako jeden z prvních lidí prošel po Marsu. Teď je přesvědčený, že bude prvním člověkem, který tam zemře. Málem zahynul v prašné bouři a zbytek jeho posádky odletěl v domnění, že je mrtvý. Mark nemá jak odeslat zprávu, že přežil. A i kdyby se s lidmi na Zemi spojit dokázal, zásoby mu dojdou mnohem dřív, než by stačila dorazit pomoc. Mark se však nevzdává. Vyzbrojen pouze svým důvtipem, technickými dovednostmi a nevyčerpatelným smyslem pro humor, který se pro něj stane nejcennějším zdrojem síly, se pouští do tvrdošíjného boje o život. Jak zdolává jednu zdánlivě nepřekonatelnou překážku za druhou, začíná věřit, že by na cizí planetě přece jen mohl obstát. Jenže Mars mu ještě přichystá nejedno překvapení... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2016
,
OneHotBook
Originální název:
The Martian, 2014
Interpreti: Jan Vondráček , Jan Zadražil
více info...
Přidat komentář
Paradoxně největším problémem téhle knihy byl hlavní hrdina. Chvílemi mi nepřipadal ani jako člověk, ale jako dobře promazaný stroj na přežití. Mohlo za to zejména to, že jsme nevěděli téměř nic o jeho minulosti, a také to, že byl prakticky prost jakýchkoliv emocí, takže ač prožíval řadu krizí, nakonec to vypadalo, jako by byly jen součástí jeho plánu na přežití, prostě nic, co by s trochou fištrónu levou zadní nevyřešil. Čistě technické pasáže a všemožné propočty už začínaly být ke konci unavující a přeskakoval jsem je. Navíc mi vadily skoky v ději, kdy autor nejednou skočil o celou řadu dní dopředu a vypadalo to, že Watney celou tu dobu vlastně nedělal nic. Celkově to byla dobrá kniha, ale mohla být ještě lepší...
Nedočetla jsme ji. Hned na začátku mě kniha zavalila takovým množstvím technických detailů, že se začal ztrácet příběh, a to mě odradilo. Mám raději, pokud je v knize příběh a ten se rozběhne hned od začátku, tady jsme už na začátku dostala poměrně strohý popis technických řešení, prokládaných jadernými výrazy, tak jsem si řekla, že holt nemusím číst vše a milý Marťan putoval k ledu. Snad až někdy dostanu chuť na záznam o přežité psaný v první osobě, tak ji znovu vytáhnu.
Obrovské překvapení. Parádní čtení! Nejenže je založena na velmi dobrém vědeckém podkladě + obsahuje několik uvěřitelných scifi momentů, ale navzdory survival žánru je i velmi vtipná.
Pokud jste ještě neviděli film, doporučuju to udělat jako já, nejprve číst knihu a pak až na film. Užijete si ho o dost víc!
Hele, cecky: (.Y.)
Jsem velky fanda vesmirneho programu, vedy, sci-fi a hlavne taky lidske vule se nevzdavat a co clovek vsechno dokaze aby prezil...v tehle knize sem vsechno dostal v jednom a jako perlicku na dortu skvele formulovany misty i humorne podany vulgarni slovnik hlavniho hrdiny...tahle kniha naprosto splnila ma ocekavani !!!
Kniha využívá známé schéma, které je základem takových milníků historické literatury, jako je Robinson Crusoe či Tajuplný ostrov J. Vernea: osamocený trosečník v drsné pustině musí napnout všechny poznatky své doby, aby si vytvořil podmínky k přežití. Čtenář v napětím sleduje, jak Robinson vyrábí kozí sýr technologií 17. stol., ing. Smith staví elektrický telegraf na opuštěném ostrově technologií stol. 19., anebo Mark Watney počítá molekuly vodíku a kyslíku na zalití brambor ve století 21. Toto schema dokázalo přiblížit technickou problematiku lidem, kteří by se o ni jinak nezajímali a čtenářský ohlas byl zajištěn, i když po literární stránce to žádné skvosty nebyly.
Ze stejného úhlu je třeba nahlížet na Marťana Andyho Weira. Spíš než literatura je to fenomén. Krátké deníkové pasáže jsou extrémně čtivé. Složité technické popisy jsou psány tak, že je pochopí i ten, co ve škole bojoval v chemii a fyzice o čtyřku. Vykreslení postav, pocitů a děje je na úrovni komixu, v nedeníkových pasážích z Houstonu ještě o stupeň níže, tj. žádnou vysokou literaturu nečekejte. Spíše komixovou samomluvu technického bastlíře, jak z dostupného odpadu vyrobit hejblátko, proloženou adolescentními (a místy i vtipnými) frky. Trochu reality tomu dává to, že co se může pokazit, se často i pokazí, a realita se občas vyvíjí jiným směrem, než plán.
Přesto je to fenomén - lidem se masově líbí, jsou ochotní za něj platit, točí se film. Nemá však smysl nad tím příliš filosofovat nebo se dokonce rozhořčovat. Je to stejné, jako se divit, proč má historicky více prodaných výtisků Robinson a nikoliv dostojevského sebrané spisy.
Schválně - zkusme si tipnout - co bude dalším bestsellerem podle osvědčeného trosečnického schématu? Parta děcek na Plutu?
Podle většiny zdejších komentářů mi příjde že jsem asi retardovaný a asi to tak bude.Knihu jsem si přečetl vzhledem k hodnocení i k mé oblibě sci fi.Ale naprosto mě to sklamalo.Kniha sama o sobě je dobrá,dobře napsaná,super téma ale je znát že knihu napsal ,,vědátor,, Rád se nechám chytit dějem a nijak extrémně nepřemýšlet (Až na vyjímky knih kde je spousta postav a nejlépe japonských :) ale v této knize je tolik odborných výrazů,že mi to přišlo nudné jak příprava na referát z chemie či fyziky.Pro vědátory a lidi s IQ 200+ super.Já si počkám na film a poprvé v životě budu radši za filmovou verzi (Krásně stručnou!!!)
Doporučuji jako "oddychovku". I když jde o "sci-fi" a i přestože kniha obsahuje spoustu pasáží plných výpočtů, rozjímání o chemických reakcích apod., přesto se čte lehce a zaručeně každého pobaví. Kdybych měla čas nad knihou sedět, tak věřím, že ji dám za 1 den. Bylo těžké se od ní odtrhnout a jít spát :)
Po douhé době kniha, která mě opravdu zaujala a byl jsem schopen ji dočíst do konce. Nápad skvělý a provedení ještě lepší! Na této knize není opravdu co vytknout. Knihu jsem přečetl za jeden den, protože jsem nebyl schopný se od ní odtrhnout. Občas jsem si říkal, že hlavní hrdina má horu štěstí, protože některé jeho pokusy byly velmi nebezpečné, zvláště pak v prostředí s minimální gravitací. Kniha skvělá, všem doporučuji!
Jestli někdy poletím na Mars, tak tuhle knihu si beru s sebou, jako návod na přežití. I když já jsem takovej technickej antitalent, že by mi to stejně asi nepomohlo a vypustila bych duši dřív, než bych nalistovala poděkování.
Hodně jsem se nasmála. Obzvlášť u projektu Elrond (modří vědí). A v určitých chvílích jsem byla napnutá k prasknutí. A vlastně se ani nedivím, že někteří jedinci věřili, že se jedná o skutečnou událost. Markova story totiž působí tak autenticky, že skutečně budete kroutit hlavou nad tím, jak někdo mohl přežít více jak rok na seriálech ze 70. let a disku.
"Když se v horách ztratí turista, lidé zorganizují pátrání. Když se stane železniční neštěstí, lidé stojí ve frontě, aby darovali krev. Když zemětřesení srovná nějaké město se zemí, lidé z celého světa posílají pomoc. Je to tak zásadně lidské, že to spojuje všechny kultury bez výjimky. Jistě, najdou se idioti, kterým je to jedno, ale lidí, kterým na druhých záleží, je daleko víc. A kvůli tomu jsem měl miliardy lidí na své straně..."
Vše tu bylo řečeno - je to parádní čtení. Teď už se těším na film, protože některé situace a děje si pozemská žena středního věku umí představit dost těžko (nebo úplně špatně :) Přesto se moje fantazie při čtení překonávala a asi nejlépe si poradila s netradičním pěstováním brambor. Jako ostatní jsem se, díky postavě M.W., při čtení bavila a strachovala od začátku do konce. Další z nezapomenutelných knižních hrdinů. (A výpočty jsem přeskakovala, ale nevadily mi tam, stejně jako popisy různých chemických a fyzikálních dějů - když si to nemusím pamatovat... :)
(Musím sem dopsat, že film je tedy efektní, ale nějak se mi z něho vytratilo všechno to zajímavé, často i to podstatné z knihy, včetně humoru)
Po dlouhé, fakt dlouhé době jsem musel dát klobouk dolů a palec směrem k obloze. Buď mi to tak sedlo a nebo to je opravdu tak dobré. Velmi dobře stupňované napětí s přechody na super suchý a drsný anglický humor. Už se těším na film. N1
Konečně něco pořádného! Žádné filozofování, žádní zombíci.
Bomba. Humor byl výborný, Technické pasáže utrpení. Ale to se dá téhle knížce odpustit. Až mě trochu mrzelo, že tam někde nečeká nějaká ta přítelkyně nebo rodina. Ale to téhle knížce ještě přidalo na tom "být suprová".
Trošku ještě zhodnotím s filmem.
Na film jděte a jděte na 3D, fakt se to vyplatí a film je o něco "hezčí pro oko". Ale to je i bez 3D efektu. Film je zjednodušený, jsou tam malé nesrovnalosti. Ale jinak doporučuji, hlavně ohledně těch technických věcí. Damonovi je Marťan ušitý na míru.
Celkově je to po delším čase velmi vydařená "dvojka" - film/kniha.
Doporučuji, po Silu je to další kniha, která ve mě "něco zanechala".
Určitě přečtu ještě jednou.
Příliš nečtu knihy tohoto typu. Říkala jsem si, jak může těch 340 stran popisovat záchranu jednoho člověka, ale byla jsem překvapena. Občas mě nebavily ty zdlouhavé technické pasáže, ale na nich zase bylo vidět, že autor ví, o čem mluví. Nejvíc se mi líbil Markův humor, který dokresloval celý příběh. Pořád jsem se smála a obdivovala ho, že dokáže i v takové situaci vtipkovat. Na tom je vidět, jak smysl pro humor, dokáže člověku zachránit život...
Opravdu zajímavá knížka, která mě chvílema vrátila do dob studií :D Chemie. Chvílema jsem přemýšlela proč už autor hlavního hrdinu nenechá vydechnout. Knížku jsem četla zároveň s koleginí a musím říc že jednotku pirát-nindža používáme v práci neustále :D
Ze všech komentářů a ohlasů mám dojem, že jsem byl podveden a domu si přinesl zcela jinou knihu, než ostatní. Moje verze Marťana byla nudná, zdlouhavá, absolutně negradovala a neměla napětí. A co víc. V žádném případě se nejednalo o beletrii, nýbrž o chemicko-fyzikální a technickou příručku pro přežití na Marsu.
Marťan mě však donutil přemýšlet o knihách. Co na nich mám vlastně rád a podle čeho hodnotím, zda je dané dílo kvalitní či nikoliv? Jedním z nejdůležitějších faktorů jsou pro mne postavy. Ty ve mně musí vyvolat nějaké emoce - buď s nimi musím souznít, nenávidět je, mít pro ně pochopení či alespoň přijít na podstatu jejich motivace. Mark Watney mě zanechal totálně prázdným. Jeho postava je absolutně plochá, jednolitá a nerozvrstvená. To, že situace, ve kterých by si každý člověk, ať je jakéhokoliv naturelu, sáhl na dno, s nadhledem glosuje, bohužel není žádná vlastnost. Naopak to odkazuje jen k jeho absolutní charakterové povrchnosti.
Dalším prvkem je samozřejmě kvalitní děj. Ten se ovšem těžko specifikuje. Četl jsem knihy, které byly spíše epizodního, atmosferického charakteru, přesto měly neskutečnou hloubku, grácií a gradaci. Četl jsem knihy, které měly klasickou strukturu děje, který měl spád, byl strhující a měl kvalitní dialogy. Marťan je taková trapná a tupá variace k dnešní bezduché americké mainstreamové tvorbě. V podstatě je to pohádka, kde hlavní postava překoná každou překážku a zároveň ho každá duševně posílí. O ničem víc Marťan není.
Nemá ani jeden aspekt autentičnosti, ani jeden zlom, po kterém by přišel spád zcela jiným směrem. Už po prvních padesáti stranách jde odhadnout, jak celá kniha skončí, protože trapný macho Watney je superman, který si dělá prdel z uvíznutí na Marsu, jelikož je to pro něj jen jedno velké dobrodružství. Paradoxní je, že vše, co se děje mimo Mars - tedy na Zemi a na lodi Hermes, je mnohem zajímavější než Markovo nesmyslné a bezpředmětné tlachání o technikáliích.
Jak jsem napsal, Marťan mě donutil přemýšlet. Také o tom, proč je takovým hitem. Jediná možná varianta je podle mě ta, že všechny čtenáře oslnilo, jak moc si autor zrešeršoval prostředí a popsal právě ony proklamované technické pasáže. Jenže dnes si už každý autor, ať píše detektivky či historické romány musí kvalitně zrešeršovat celé téma. Stačí nahlédnout do knih Dana Browna.
Tisíc lidí, tisíc chutí. Ale pro mě je Marťan bez jakýchkoliv výčitek nejhorší knihou, jakou jsem kdy četl. A to jsem přelouskal i první dva díly Padesáti odstínů a naprosto úděsné Hledání Aljašky od Johna Greena. Andy Weir dokázal vskutku nemožné. Napsal knihu, která je v mých očích zcela neadekvátní k tomu, aby ji kdokoliv označoval jako kvalitní literaturu.
Stejně jako plno jiných jsem i já přeskakovala některé technické pasáže. Ale to vůbec nevadí. Bavila jsem se od začátku do konce a posledních pár stránek jsem vrčela na všechny, kteří měli tu smůlu a promluvili na mě. :D
To byla jízda. Skvělá knížka. Byla jsem napnutá až dokonce. I když jsem věděla jak to dopadne. A hlášky Marka Watneyho, jsou nepřekonatelné. Je to jedna z nejlepších knih co jsem četla (pravda, nejsem nejostřílenější čtenář, ale bojuji s tím každý den). A těch technických popisů tam sice bylo dost, ale bez nich by to nedávalo smysl ( ne že bych chápala o čem byla řeč). Ale většina byla napsaná tak, že i to jsem hltala s otevřenou pusou. Ještě se k ní musím někdy vrátit. Rozhodně za to stojí. Doporučuji všem.
Marťan je spíš takový technothriller, než nějaká velká literatura. Většinu knihy zabírá fyzikální popis improvizačních vědeckých postupů, které umožňují přežití hrdiny na povrchu Marsu. Občasné Watneyho sarkastické poznámky to trochu odlehčují, ale i tak mi přijde text trochu křečovitý. A asi od půlky to všechno nabírá takový ten americký patos známý z filmových blockbusterů - všichni táhnou za jeden provaz, obětují se a najednou prásk, je tu nová komplikace. Ale přesto všechno se Marťan čte dobře a jako nápad je hodně neotřelý. Kdo by si byl pomyslel, že oprášit Robinsona Crusoe a prásknou s ním na rudou planetu může být skvělý námět na román.
"Nejhorší události v životě se ohlašují maličkostmi. Na boku máte drobnou bulku, která tam dřív nebyla. Vracíte se domů k manželce a spatříte v dřezu dvě skleničky na víno. Z televize se ozve: Přerušujeme tento program..."
Štítky knihy
deníky humor boj o přežití zfilmováno trosečníci Mars (planeta) hard sci-fi optimismus kosmonauti, astronauti NASA
Skrýt reklamy
Na to ,že je to první počin tohoto spisovatele ,tak musím napsat " klobouk dolů".Mně se kniha moc líbila .Nenapíšu,že uchvátila ,protože takový ten zvláštní pocit ,kdy dlouho po přečtení knihy nad ní ještě přemýšlím,přehrávám si různé pasáže a mám pocit ,že je v ní něco navíc ,tak to ve mně nezanechala .Ale přesto ,že technicky nejsem nijak zdatná a problémy,které hrdina řešil si neumím příliš představit ,přesto se mi četla kniha velmi dobře a líbila se mi .Určitě bych ji zařadila mezi ty dobré a lepší sci-fi.