Henryho tajemství
Kristina Ohlsson
Martin Benner série
< 3. díl
Vzrušující kriminální román o stínech z minulosti a stopách, které nikdy nelze úplně zahladit. Právník Martin Benner miluje starožitnosti. Když jeho přítel Henry zemře, dostane Martin nabídku, které nelze odolat: převzít Henryho podíl v obchodě se starožitnostmi v New Yorku. Vzápětí mu ale nějaký cizinec tvrdí, že byl Henry zavražděn, a Martinovi se začnou postupně odhalovat temné obchodní praktiky. Odlišit pravdu od lži a přítele od nepřítele je čím dál obtížnější. Navíc někdo zanechává stopy ve sněhu u jeho domu. Kdo ho sleduje? Kdo byl doopravdy Henry Schiller? A co se stalo v den, kdy zemřel?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2021 , Kniha ZlínOriginální název:
Henrys hemlighet, 2019
více info...
Přidat komentář
Průměrná detektivka s nesympatickým hrdinou, za vlasy přitaženou zápletkou a postavami, které (snad až na malou Bellu) jsou člověku téměř ukradené. Trochu jsem váhala mezi 2 a 3 hvězdami, ale je to čtivé, není to nuda, není to vyloženě průšvih... Za mě blbost, ale přecíst se to dá.
Svižná, čtivě napsaná kniha, hlavní postava se dostane do cizího příběhu, kdy se po smrti přítele dozvídá, že nebyl úplně tím, čím se původně zdál a tím rozpoutá sled nepochopitelných událostí, které nemají vysvětlení, a kontaktují jej lidé, kteří znají kousky pravdy. Zápletka drží napětí, nebo očekávání, čtenáře až do konce, autorka postupně odkrývá karty. Mohlo by se zdát, že je příběh překombinovaný, nicméně vše dává smysl, a čtenář spolu s hlavním hrdinou skládá střípky příběhu, až k závěru.
Z kurzů tvůrčího psaní:
No, Kristýnko, psát už umíte, čtivě a poutavě, to musím uznat. Máte už fanoušků - až hanba. Fredrika a Alex se vám povedli. Ono to není ale tak těžké, vytvořit dva sympaťáky, kterým budou všichni držet palce! Mám pro vás tedy novou výzvu.
Ať je hlavní hrdina:
a) něčím výjimečný, ať hned padne do oka – já nevím, co třeba mrňous? nebo tlouštík? – prostě ať mezi ty naše blonďaté hubeňoury moc nezapadá, vy na něco přijdete;
b) jak to říct korektně? prostě – ať je to kretén, kterého by každý nakopal někam, hlavně ženské! – jestli i tohle obstojí u čtenářek, všechna čest.
Po čase:
No ne, vy si fakt s těmi čtenářkami můžete dělat, co chcete. Tak abyste to měla ještě trochu těžší: tentokrát to parádně zamotejte, ještě víc než minule. Nebojte se, zkuste, kam až můžete s věrohodností zajít; šachujte s postavami, nechte jich pár – radši víc – zabít, nechte je lítat sem tam po světě, obracejte jim charaktery. Jestli i tohle projde…
Ale jak píše 000nugatovej: i tak je to svižné a dobře se to čte. Hlavu jsem si u toho vyčistila, tak co.
Poslední díl byl o něco slabší než první dva, ale zase se dobře četl. Dávám tedy jenom jednu hvězdu dolů a protože paní spisovatelka hodně dobře píše, poohlédnu se po nějaké její další knize.
(SPOILER) Jak už zde napsala moje oblíbená Hanka (Mandlevest), kniha je neskutečně čtivá i přes tak trochu krkolomnou zápletku. Já jsem ji poslouchala jako audio v němčině, které bylo načtené naprosto famózně a můj zážitek z příběhu tedy ještě umocnilo ;-). Martin Benner tentokrát vyšetřuje smrt svého známého, Henryho Schilera. Tohoto muže poznal pouhé dva roky předtím a jak se postupně ukazuje, v podstatě ho neznal vůbec. Martin se paralelně k tomu stará o svoji malou neteř Belle a z tohoto důvodu si najímá au-pair Marcela. Na scéně se ovšem objeví také další osoby, které jsou do případu méně či více zapletené. No a potom zde samozřejmě nesmí chybět ani Martinův dobrý známý Boris... A ke konci případu - kdy se ukáže, že Henry byl někdo úplně jiný, než se Martin domníval původně, je to už jedna velká jízda, kdy jedno překvapivé odhalení střídá druhé a kdy jde Martinovi doslova o život. I přestože je kniha poměrně napínavá, tohle autorka docela přehnala, protože vyústění nevyznívá zrovna přesvědčivě. Také ono Henryho tajemství je možné po určité době odhalit ;-). A co s tím vším měl společného Marcel? To už určitě neprozradím, knihu si přečtěte sami a uvidíte :-). Dávám tedy poctivé čtyři hvězdičky, ale na autorku určitě nezanevřu a časem se zase po nějaké její knize poohlédnu ;-).
Zamotaná, provázaná pavučina, protože "štěstí si představuje každý jinak" (str. 406).
Ohlsson i ve svých slabších knihách píše svižně, a proto se dobře čte.
Třetího dílu jsem se nemohla dočkat :-) Líbil se mi, Paní Ohlsson čtu velice ráda. Děj krásně gradoval a úplně mě pohltil. Musím jen doporučit !
Trošku slabší vývar od autorky.Cekala jsem více,její knihy mě vždy úplně pohltí....ale zde to tak nebylo.
Henryho tajemství je svižná severská detektivka (ne až tak brutální), která je možná malinko překombinovaná, ale má spád, vtip, uchystá vám několik překvapení a věnuje se i osobnímu životu hlavní postavy, advokáta Martina Bennera. To mě vždycky potěší, zvlášť když je ta hlavní figura nejednoznačná a komplikovaná. Je to třetí díl série, ale klidně ho můžete číst i samostatně, jako jsem to udělala já.
Hodnocení: 4 ⭐ z 5 ⭐
Kniha čtivá, ale !! Na mě to bylo celé takové "moc" zamotané a ve finále "bumbum" a konec?
Pro mě nejslabší kniha od Kristiny Ohlsson. Opět ohromně čtivá, ale ta zápletka byla jakási podivná i její vyústění bylo hodně vachrlaté. Nic to nemění na tom, že další knihu autorky budu netrpělivě vyhlížet, protože píše opravdu dobře a její příběhy mě baví...
Třetí díl ze serie M.Benner a opět skvělé,mě to moc bavilo i zápletka,rozuzlení,hezky to odsýpalo a četlo,,jsem zvědavá,jestli bude ještě pokračování,,jinak zkusím i tu jinou serii a v roce 2022 má vyjít kniha z uplně nové serie,,spisovatelku řadím k mým novým oblíbeným,,,
Kristinu Ohlsson mám hodně ráda, její sérii s Fredrikou Bergmanovou jsem hltala jedním dechem a moc mě mrzelo, že ji autorka románem Potopa ukončila. Také pro sérii s Martinem Bennerem mám slabost, ale tento případ mě, stejně jako mou oblíbenou ddkk, poněkud zklamal. Ne v tom jak byl napsaný, četl se moc dobře a i Martin, opravdu originální hrdina těchto příběhů nezklamal a jeho slabost pro krásné ženy a láska k neteři mě opět dokázala pobavit i okouzlit. Slabina knihy je, dle mého, v zápletce, která je mírně řečeno divná, ne zvlášť napínavá a přitom zbytečně překombinovaná a se závěrem si Kristina taky moc hlavu nelámala:-). V doslovu píše, že psaní tohoto příběhu bylo pro ni velmi zábavné. Věřím tomu, protože i čtení této knihy je určitě fajn, akorát mi chyběla napínavá, výborně propracovaná zápletka, na kterou jsem u jejich knih zvyklá. Jak jsem se dočetla, příští rok vyjde u nás první díl nové detektivní série s novou hlavní hrdinkou. A já si ji určitě nenechám ujít.
Všechny předchozí knihy od autorky se mi moc líbily, tak jsem se těšila i na tuto a přišlo zklamání. Přišlo mi to celé moc překombinované a ve finále (pardon, ale nemohu si pomoct) jako jedna velká blbost. Navíc mi docela dost vadilo, jak se autorka stále snažila “zhušťovat atmosféru” větami jako: Kdybych věděl, jak se vše změní, nikdy bych tam nešel…a podobně. Tyhle věty jsou super, ale tady v tomto příběhu byly použity snad na konci každé kapitoly. Osobně si myslím, že z dobré detektivky/thrilleru má mrazení vycházet tak nějak ze samotné podstaty příběhu a ne z takového vyumělkovaného dramatizování situace. Dočetla jsem to, ale s jedním velkým uff, že už můžu otevřít jinou knihu.
Bylo to jiné, určitě originální, ale celé nějaké divné, prapodivně zašmodrchané, překombinované a četlo se to docela špatně. Prokousala jsem se až na konec, ale žádný příjemný pocit ze čtení se nedostavil.
Tak to byla jízda. Kniha se četla v podstatě sama a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Tohle Kristina Ohlsson prostě umí, rozjet děj už od začátku tak, že je knihu těžké odložit. Samotný příběh byl spletitý a zamotaný a čtenář si několikrát myslel, že už konečně ví... a ono nic. Brala bych v budoucnu ještě nějaké další díly této série.
Zajímavý a čtivě napsaný příběh , akorát méně uvěřitelný , ale i tak mě to bavilo . Mám tuhle spisovatelku ráda.
Kniha je psaná v duchu moderní ideologie, takže zde samozřejmě najdeme homosexuály s jednou převlečenou ženou za muže, pedofilní kněze, různé řeči o rasismu a také, jak jinak, ekologické blitky. Nejhnusnějším zjištěním, které jakoby mimochodem plyne z děje, je očividné strašení dětí ekologickou katastrofou ve švédských školách. Příběh je však zajímavý, vyprávění je poutavé a tak nezaškodí se do něj ponořit. Odráží, skoro věrně, dnešní svět, který se ovšem nemusí každému ve všem líbit.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2013 | Nechtění |
2013 | Sedmikrásky |
2015 | Skleněné děti |
2015 | Lotosové blues |
2022 | Bouře |
Je to už třetí díl série s Martinem Brennerem a sebestřednost a charakter hlavního hrdiny mi nějak začaly lézt na nervy. Dávám přednost tomu, když je mi hlavní hrdina tohoto typu knih sympatický.
Jeho "partnerka" Lucy se chová jako žena bez mozku, protože normální žena by takovému chlapovi svůj život neobětovala. Takže ani Lucy nemá mé sympatie.
Zápletka tohoto dílu pro mě byla ze začátku nepochopitelná a zcela nepravděpodobná, nesmyslná. Vůbec jsem nepochopila propojení Martina Brennera s celým tím příběhem. To, že se seznámí s panem XY a ten mu po pár měsících známosti předá svůj podíl na firmě; že ho potom chce neustále někdo zabíjet jen proto, že pan XY měl údajně před třiceti lety něco spáchat, mi přišlo celé přitažené za vlasy a překombinované.
Ne, že by se to četlo špatně. Bylo to napínavé, to také nelze knize upřít. Ale musím si chvíli dát oddech nejen od Martina Brennera, ale i od Kristiny Ohlsson. Jak se mi její detektivky na začátku líbily tak nyní získávám dojem, že jede kvantitu na úkor kvality.