Maryša
Alois Mrštík , Vilém Mrštík
Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách. Dnes její hodnoty dokážeme ocenit snad ještě více, než v době jejího vzniku.... celý text
Přidat komentář
Divadelní hru bratří Mrštíků jsem četla v rámci povinné školní četby. Divadelní hry nejsou mé oblíbené a tato je krátká. Má skvělou zápletku, spád a otevřený konec.
Story této knihy zná asi každý. "Od koho je kafe? Od žida." Kdo se s tímto strohým popisem na nějaké ze svých škol nesetkal. A já se dnes dostal k tištěné formě. A poprvé si ji skutečně prošel.
Nářečí, v kterém je kniha psaná mě prostě bavilo. Možná i proto na mě kniha působila docela "exoticky" (!ne eroticky!) byť jsem v oblasti s podobným nářečím vyrůstal. Četla se mi dobře a lehce, scény byly velmi barvitě popsány a děj napínavý a lidský, což bylo také plus. Věřím, že v dané době by se dal příběh označit za "ze života". Bylo bezpochyby zajímavé se nad tehdejšími poměry zamyslet a pořádně si to v hlavě popřekulovat. Za dvě cesty MHD jsem měl knížku přečtenou. Ono s tím, že v době čtení padalo na zem hodně vody a z 30ti minutové jízdy se stala jízda 80ti minutová tomu dost pomohlo. Možná bych uvítal nějaké dovyprávění, co se dělo dál, ale chápu že to mysterično dodává konci prostor pro fantazii.
Resumé: Kniha se mi líbila. Díky nářečí působila osvěžujícím dojmem, děj byl zajímavý, lidský a měl spád. 4/5 80%
18. AUDIOKNIHA
Tuhle knihu - hru jsem četla pár let zpátky k maturitě, dokonce jsem ji i viděla, a tak jsem si řekla, když jsem ji uviděla na Audiotéce, proč si ji neobnovit a neposlechnout.
Musím říct, že dneska už ji tak nějak lépe chápu a i charakteristické nářečí se mi, v tomto případě poslouchalo, lépe než před těmi cca sedmi lety. Chápu i důležitost díla, ale...
Musím říct, že jsem z toho celého měla nepříjemné pocity a jsem ráda, že dneska už se u nás tohle nedělá - že ženicha vyberou rodiče. Jak strašně těžké to kdysi muselo být... Maryša mě každopádně nenadchla, ale to jsem od ní ani nečekala. Je to prostě klasika, v podstatě krátký, ale těžký příběh.
Tradiční kniha českého realismu, která nám ukazuje jistou problematiku tehdejší doby a to domluvené sňatky. Bohužel pro Vávru i Maryšu se tady nejedná a romantickou knížku s nucenou blízkosti a se sladkým happyendem, ale o drama, ve kterém Maryša podlehne přání rodiny a zničí si tím život. Kniha byla fajn, ale četla se mi bohužel trochu pomaleji než bych si přála. Ale i tak knihu můžu doporučit. Dívala jsem se i na divadelní hru Maryši na YouTube, která se poměrně dost držela díla, teda do té doby, než Maryša otrávila Vávru slepičím vývarem:D takže žádná káva od žida, ale obyčejný vývar.
Realistické drama z 19.století, které nás zanese na moravskou vesnici a do dob patriarchální společnosti, kdy láska šla stranou a hlavním motivem byly peníze a dobré provdání, které ale skončí katastrofou. Po celou dobu jsem s Maryšou soucítila. Je dobře, že je toto dílo součástí maturitní četby a může nám připomínat, jak vděčni můžeme být za svou svobodu se rozhodnout :)
Velmi realisticky zobrazená moravská vesnici. Peníze nejsou v životě tím nejdůležitějším. Dobrá ukázka toho, když někdo dá penězům přednost před štěstím vlastní dcery. Spojování majetků a získávání věna.Tenkrát to bohužel bylo běžné. Zoufalí lidé dělají zoufalé činy, když jsou dotlačeni do bezvýchodné situace. Maryši mi bylo líto. Na nářečí je potřeba si zvyknout. Ale zase výborně dotváří atmosféru.
Vcelku zajímavé dílo, příběh mě docela bavil. Ovšem nechytlo mě to tolik, jak jsem očekávala. Také nářečí se mi nečetlo nejlépe. Má oblíbená kniha z ní bohužel nebude, ale k maturitě asi fajn :)
K maturitě určitě dobrá volba... kdo by neznal frázi : ,,Kafe od Žida...."
Pokud bych měla srovnat a někomu se nechce číst, tak doporučuji film Maryša z roku 1971 s J. Obermaierovou, J. Satoranským, J.Bekem
Příběh se mi líbil. Na divadle to musí mít grády, když se toho tedy ujmou zkušení herci a režisér.
Normálně bych si knihu nepřečetla, ale jako knížka k maturitní četbě určitě dobrá. Dá se o ní dobře mluvit, je krátká a rychle se čte.
Knížka má určitě důležitou historickou váhu, ovšem mě osobně nějak zvlášť nezaujala. Příběh musel být sice dříve průlomový, dnes by však šlo jen o další průhledné klišé.
Co opravdu oceňuji, je nářečí, které zde opravdu pomáhá a dodává skvělou atmosféru. Také se mi líbil konec. Celkově jsem se ale do příběhu nějak extra nevzila, jsem ale ráda, že jsem si ji přečetla.
Po dočtení tohoto díla jsem se cítila poněkud rozpolceně.
Jelikož mi bylo vyvrcholení příběhu známo dřív, než jsem se do knihy pustila, nedokázala jsem si četbu užít. Podobný pocit jsem měla např. u Romea a Julie - zkrátka víte, že s každou další stránkou jste blíž nevyhnutelné tragédii... Nicméně když se na příběh podívám jako na celek, tak je velice kvalitní. Nechci říkat, že se mi líbil (je neveselý od začátku až do onoho hrozného konce), ale napsaný je dobře.
Autoři zde vykreslují pro ženy tvrdou a nesmlouvavou dobu. Maryši mi bylo neskutečně líto. Její osud je odstrašujícím příkladem, jak se z hodného milého děvčete stává chladná žena a pro Vávrovy děti ne příliš laskavá nevlastní matka. Velice oceňuji, že tu autoři ukázali prozření Maryšiných rodičů - stávají se dalším důkazem, kam může člověka dovést touha po penězích (tím spíš když je to na úkor jiného člověka). S Franckem jsem nedokázala moc sympatizovat. Sice se na první pohled mohlo zdát, že to s Maryšou myslel dobře ale krom toho, že se vůbec neptal na její názor (což bohužel nedělal nikdo) ani dostatečně nedomyslel, že by jejich život "na hromádce" nepřinesl nic dobrého ani jednomu z nich.
Shrnuto a podtrženo - Maryša je dílo, které stojí za přečtení a zamyšlení. I přestože je psané nářečím, neměla jsem se čtením problémy. Možná se k němu za nějaký čas ještě jednou vrátím, ale jak jsem psala na začátku příspěvku - není to nic pěkného, co bych potřebovala mít v knihovničce. Je to de facto do knihy přetvarované rčení "zlo plodí zlo".
Pokud vás tohle dílo zaujme, zkuste mrknout na filmové zpracování z roku 1935. Oproti knižní předloze je zde lehce nastíněno, co se s Maryšou bude dít po jejím nešťastném činu.
Kdyby žil Steve Jobs už v 19. století a já bych stvořil na jeho Iphone 2G Tinder, měla by to prý pohledná žena Maryša o poznání lehčí a já bych byl bohatší než Andrew Carnegie za pár tédnů. Kromě toho, že by bylo asi poměrně obtížné vytvořit Iphone v roce 1886 bylo to drama fakt bombový a to jsem ho jenom četl. Budou spoilery. Jako hrdého Brňana mě samozřejmě zklamalo její rozhodnutí radši vražda než útěk do Štatlu. Když jí o útěku do Brna Francek říkal, zdálo se mi, že to chápe jakoby si dnes měla postavit průhledný byt uprostřed Times Square. Další dílo na které jsem díky hodnocení nahlížel trochu skrz prsty. Nevěděl jsem že najdu něco co mi je tak blízké. Ten jazyk je špica jak sviňa. Pociťoval jsem objemné kapky dopaminu když jsem rozpoznával slova, které zřídka používají babička, děda a prababička na dědině. Jsem fakt rád, že se pojmy svatba, manželství a vztah od doby 19. století hodně uvolnily. Užil jsem si to. Nevole postav měnit své názory je tu monumentální.
Ten jazyk je místy až moc stylizovaný ale jinak je to mistrovské drama, báječné, současné a trýznivé.
Načteno coby synova povinná četba (sloh na hodinu Čj). Nutno uznati, že i po xXx letech to jako originální český krimi horor funguje neuvěřitelně dobře. "Domácí zabíjačka" jak z "Kriminálky Anděl", osudem a hlavně rodiči poničená hrdinka, chudák Vávra v tom lítá tak trochu nevinně. Klasika, bylo to fajn.
To bylo teda nejvíc hustý divadelní drámo, co jsem snad četla!
Pardon, normálně se takhle nevyjadřuju, ale tohle jsem prostě musela. Na čtení mi stačila jen asi hodinka klidu v práci a já si čtení teda maximálně užila.
Četla jsem eknihu z Městský knihovny v Praze (staženou zde) a jsem teda nešťastná z toho množství chyb! Ne, nářečí jsem rozpoznala- líbilo se mi a rozumněla jsem téměř všemu- avšak množství chyb v textu!
No ale ke knize.. bylo to skvělý! Zpočátku jsem se nářečí obávala, ale záhy jsem zjistila, že i tak je to srozumitelné. Děj byl teda napínavý a konec byl vážně překvapivý. Přišlo mi, že matka Maryšy se vlastně ani trochu jako matka nechovala, otec až později pochopil, co udělali..
No škoda. Ale kdyby to tak nedopadlo, meměli by jsme takhle skvělou divadelní hru!
A né, Francek se mi nelíbil. Celou dobu se chtěl za Maryšu rvát, ale jí samotné se na názor a na to, co by chtěla ona, nezeptal.. A to vlastně nikdo!
Klasická moravačina po našem. Spolužáci s ní měli problém, ale já to četl jedným dychem. Příběh zná snad každé a ta forma tomu dává autentičnost.