Maryša
Alois Mrštík , Vilém Mrštík
Realistické drama o pěti jednáních od autorské dvojice, bratří Aloise a Viléma Mrštíkových. Čtenářské vydání. Příběh Maryši, dcery sedláka, a chudého Francka se odehrává na moravské vesnici devatenáctého století. V dialozích je užito nářečí charakteristického pro danou oblast. Maryša je rodiči nucena vdát se za vdovce Vávru, jehož jediným zájmem je vyrovnat dívčiným majetkem své dluhy. Francek odchází na vojnu, aby se po letech vrátil a postavil svou milovanou Maryšu před mravní dilema. Ilustrovala Petra Antonovová. ... celý text
Přidat komentář
Jedno z lepších děl povinné četby. Dílo je krátké, čte se rychle a dá se i snadno interpretovat. Mně osobně chvilku trvalo, než jsem si zvykla na moravský dialekt, ale nebylo to nic strašného. Ideální taky do čtenářské výzvy - kniha autora, který žil ve vašem kraji, kniha více autorů, kniha žánru, který běžně nečtete nebo kniha poprvé vydaná před rokem 1950. Vytkla bych až moc uspěchaný konec vzhledem k celkové délce díla, ale možná to bylo záměrem. Každopádně si myslím, že tohle je jedno z děl, které si určitě vyberu k maturitě.
Než jsem sáhla po knize, viděla jsem nejprve divadelní zpracování, které mě hned zaujalo. Každopádně kniha se dobře čte a přidána do maturitní četby. :)
Začátek byl dle mě dost slabý, ale jak se kniha rozvíjela, docela jsem se do ní začetla. Konec byl zajímavý a překvapivý. Bylo celkem těžší ji číst, díky přítomnosti moravského nářečí, avšak celkově kniha nebyla špatná a jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Drama kriticky shlížející na vesnické poměry, snad i vyvracející mylné domnění, že pouze urozené šlechtě rodiče vnucují partnera pro jejich vlastní zisk. Maryšu jsem (pouze) četl a zatím jsem ji neměl možnost zhlédnout jako představení v divadle, což je velká škoda. Velmi na mě totiž zapůsobilo prostředí, do kterého je děj zasazen i forma promluv, kde se mísí dialogy jemně přerušované lidovými zpěvy či prací rolníků v pozadí, chaotické scény plné nedůležitých postav, ale i dle mého skvěle vygradovaná akce. V dramatu je všudypřítomné utrpení, které ale není nijak patetické a naopak často zaplňuje hlavně klidná místa děje, a proto čtenáři (resp. divákovi) Maryša utkví v paměti, i přesto že smrt stihne pouze jednoho hrdinu - můžeme se totiž jen ptát, co se dělo dále ve strastiplných životech, pro které by byla sama smrt snad jedinou záchranou.
Do teď jsem znala Maryšu pouze v podání Kaisera a Lábuse, ale vždy jsem hru chtěla vidět i v originálním divadelním podání. Takže pro mě to byla hned jasná volba na povinnou četbu.
Ze začátku jsem se zaplétala do dlouhého popisování scén, které mě moc nezaujalo, chvíli mi také trvalo, než jsem si zvykla na nářečí. Ale postupně jsem se dostávala více a více do děje, a i přesto že hra není nikterak dlouhá, se mi podařilo pocítit velmi silné emoce. Ať už ze strany Maryši, která se musela nedobrovolně vdát a bojovala s vlastním nitrem, vztekem, touhou. Ale také i otcovy pozdější výčitky svědomí a snaha napravit své špatné rozhodnutí.
Čtení jsem si užila, hra má přesně ten správný šmrnc a napětí.
,,Musí to bét Maryšo?“
Vávra: Od keho je káva?
Vávrová: Od žida.
Vávra: A proč ne ze spolku?
Vávrová: Měli zavřeno.
Krásně napsaná hra, avšak ještě lepší bylo divadelní zpracování, které jsem viděla před několika lety, ale nikdy na něj nezapomenu. S nářečím jsem neměla sebemenší problém, příběh rychle utíkal a najednou jsem byla na konci. Knihu jsem si vybrala právě kvůli oživení zážitků z představení a vůbec nelituji.
Maryšu jsme četli někdy na základní škole, poté jsem si Maryšu vybrala k maturitě. U maturity jsem si ji chtěla i vytáhnou, ale nic.
Myslím, že je to velmi pěkně zpracované téma a k tomu krásné moravské nářečí. Prostě dokonalá kombinace!!
Maryša mě na střední škole minula, znala jsem děj z výuky, ale celou hru jsem poprvé viděla až nedávno. Inscenace se mi nelíbila, scéna ani herci, ale ten text - chtělo se mi jen zavřít oči a poslouchat. Odcházela jsem s tím, že si musím hru přečíst, abych si ji užila. A vyplatilo se - ohromně silný text, nejednoznačné postavy, spousta emocí na malém prostoru. Jako když se točí vír pod mlýnem, zužuje se, stahuje všechno pořád rychleji stále níž.
Většina lidí si knihu do povinné četby zařadí asi kvůli její délce. Já však měla problém s příliš detailními scénickými poznámkami a také mi docela trvalo se začíst. Ze začátku mi vadilo i nářečí, pak jsem si docela zvykla. Takže ve finále průměrné čtení, protože konec i celý příběh mě celkem zaujal.
Popravdě to nebylo špatné, ale ani můj šálek kávy.. Mám ovšem ráda tragédie, takže to mělo ve své podstatě dobrý konec.. :D
Ne, teď vážně.. je to svým způsobem silný příběh.. Někoho může hodně štvát nářečí, kterým je kniha napsána, ale dá se to snést a já osobně se s touto řečí docela často setkávám.. Příběh se mi celkem líbil, ale z vlastní iniciativy bych po ní nejspíše nikdy nesáhla.. :)
Vaše Rose..
Knihu jsem přečetla najednou a jedním dechem. Příběh je silný a intenzivní. Miluji moravské nářečí, takže asi hlavně tím mě kniha nadchla nejvíce. Viděla jsem i jako divadelní hru v Pidivadle (hrál spolek herců studentů, bohužel už nevím jaký) a rozhodně doporučuji, pokud byste měli štěstí.
Protože jsem na střední škole docela zanedbávala povinnou četbu, tak jsem si řekla, že to napravím.
Na Maryšu rovněž došlo a rozhodně toho nelituji. Knížka mě velmi příjemně překvapila a to hlavně jazykem. Byť je psaná nářečně, četla se mi dobře. Děj pěkně graduje. A konečně chápu hlášku: "Odkud je ta káva? " ... Lepší pozdě než nikdy ne?
Kniha s poutavým dějem, která se rychle čte a ještě je napsaná nezvyklým jazykem..! :) Poukazuje se na dřívější zvyky, kdy chudák děvče nemá šanci být s tím do koho je opravdu zamilovaná a poté jen trpí, až ji to dožene k takovým závěrům..Pro mě jedna z oblíbených maturitních! :)
Kniha se četla velmi dobře, i když byla psaná nezvyklou češtinou.
Děj je jednoduchý, hezky plyne a nenudíte se.
Za mě 4 hvězdičky, protože to nebyla TOPovka. Každopádně určitě stojí za přečtení!
Děj je lehce zapamatovatelný, takže ideál na maturitu.
Nikdy nedráždi ženu, která ti vaří kávu. Aneb zoufalí lidé dělají opravdu zoufalé věci. Především v době a na vesnici, kde se příběh odehrává. Peníze a pověst. O lásku nejde. Maryša byla nešťastná žena, která sehrála tragickou úlohu. Nakonec, tenkrát žena neměla žádnou hodnotu. Byla jen obchodním artiklem. Doporučuji přečíst nebo lépe vidět představení.
Ze začátku jsem měla pochybnosti,zda tuhle knihu vůbec dokážu přečíst. Ale po cca dvaceti stránkách mě vtáhla do děje a přesvědčila mě,že si opravdu zaslouží místo v seznamu povinné četby k maturitě. (Na nářečí se na začátku trochu hůře zvyká)
Dávám,ale čtyři hvězdy kvůli ne příliš lákavému začátku.
Ha! Na to pudu!
(a mimochodem závěr výzkumu: Maryša nikdy žádného žida ani Žida nepotkala)