Máš mě vůbec ráda?
Zuzana Peterová
Psychologicky laděná kniha, která se bezpochyby svým obsahem dotýká i mnoha z ženských čtenářek. Odvěký problém ve vztahu matky a dcery je dodnes aktuální. Očima dcery se dostáváme do stále se opakujících problémů při komunikaci s matkou a je až nepochopitelné, že mnohdy zcela banální situace nelze vyřešit a stávají se pro obě noční můrou. Je dcera vždycky v právu, nebo nemá matka pro ni nikdy pochopení? A nebo je to naopak? A nebo jde o běžný stav generačně odlišného pohledu na život? To se snad dozvíte, když se začtete do řádek této knížky. ... celý text
Přidat komentář
Já dávám knížce 4 hvězdičky. Natrefila jsem na ní v knihovně, když jsem hledala knihu pro čtenářskou výzvu (kniha obsahující 4 slova). Zaujala mne. Kniha vypráví příběh matky s dcerou a jejich vztahu. Chování matky je opravdu strašné, sobecké a dcera je ušlápnutá a neumí se ze strachu z matky bránit.
V mládí jsem čítávala MUDr. Plzáka, život nepopisoval jako román, přesto jeho příběhy z praxe byly velmi čtivé a poučné. Po letech jsem sáhla po Cimickém a zařekla se, že už nikdy píšícího terapeuta. Po x letech jsem neodolala pěkné obálce a tématu.
Jsem v těžkých rozpacích, téma nosné, ovšem stále stejné fňukání na sto stránkách bez akce, banální příběh o vztahu s ženáčem, z něhož se stal princ zachránce, trapně stejná matka........čekala jsem, že se děj dopracuje k něčemu, co stojí za to číst,dočkala jsem se na konečně poslední stránce nečekaného - zlá , panovačná, egoistická matka přistoupí na terapii, chachachá. Marné, k dobrému psaní nestačí jen nápad, praxe a vydavatel
Přečetla jsem pár prvních stran a potom tu poslední. Myslím, že jsem o nic nepřišla, ale kazit si den něčím podobným jako je tato kniha, se mi opravdu nechce.
Na knihu jsem narazila náhodou při procházení knihovny. Název a anotace mě velmi zaujali, a tak jsem se na knihu velmi těšila. Velice mě ale zklamala. Pod jejím obsahem jsem si představovala hlubší myšlenky a ne bezduchý příběh tří naprosto nesympatických postav. Jedna hvězdička tak nějak z milosti a úcty ke knihám.
Musela jsem se hodně přemáhat, abych knížku vůbec dočetla, protože ta matka a její ušlápnutá dospělá dcera, která ať udělala nebo řekla cokoliv, tak to bylo stejně vždycky špatně a vždycky na všem našla nějakou chybu mě děsně štvaly. Naštěstí byla poměrně útlá a ten šťastný konec to bohužel dorazil, tomu se přece nedá vůbec věřit, aby taková sebestředná, do sebe zahleděná manipulativní osoba, protože ona měla těžký život a musela tolik vytrpět (no spíš všichni kolem ní) nakonec kývla na návrh své dcery, která se jí konečně postavila!
Stryl psaní je dobrý, kniha se mi líbila od této autorky asi zatím nejvíc, i kdyč čekala jsme malinko více, větší hloubku...
Upřímně se přiznám, že jsem knihu nedočetla. Téma mě velmi zaujalo, přece jenom vztah mezi matkou a dcerou je poměrně náročný, problémy se v něm vyskytují velmi často. To snad zažila každá žena. Od knihy jsem ale asi očekávala něco jiného. Čtení o tom, jak matka stále dokola buzeruje dceru, která není schopna se od ní odstřihnout a žít svůj život a která lítá, jak matka píská - to jsem si opravdu nepředstavovala. Je možné, že na konci knihy se děj změní a pochopíme, že ten vztah je opravdu super, ale já jsem prostě neměla sílu se k tomu dostat. Nejspíš asi proto, že mi takové dospělé ženy jsou bytostně nesympatické (ať už v roli otravné a věčně nespokojené matky nebo v roli bojácné a ustrašené dcery).
Autorovy další knížky
| 2006 |  Deník alkoholičky |
| 2005 |  Nevěry |
| 2008 | Máš mě vůbec ráda? |
| 2001 | Jak jsme se zbláznili: můj táta Ota Pavel a já |
| 2007 | Můj psí deník aneb Jak přežít v rodině |
Pokud se Vás téma dotýká, asi si v tom něco najdete. Jinak je to spíš nijaké...