Maska
Francis Paul Wilson , Matthew J. Costello
Tristan je dokonalý špión: nemá totožnost, rodinu, přátele ani práva. Je to MIM. Žádný pouliční klaun... nic takového... ale uměle vytvořená a klonovaná lidská bytost, jejíž metamorfovanou DNA lze programovat tak, aby se změnila v masku - perfektní genetickou kopii kteréhokoliv člověka čí jiného smyšleného tvora. Mimové jsou majetkem válčících městských států a mohou se stát neúnavnými dělníky či tajnými agenty - dokud náročnost přejímaných masek nezpůsobí rozklad mimové tělesné schránky. Jeho jedinou šancí na přežití je získání Osobnosti - postavení občana a stálé podoby. Tristana od Osobnosti dělí pouze jediný úkol. Musí se vydat do nepřístupného nervového centra nepřátelské korporace, zmocnit se přísně utajovaných dat a uniknout divokým a neskutečným peklem psychopatických kultů a mutantského podzemí. Brzy však zjišťuje, že se ocitl ve víru intrik a lží, do jeho poslání zasahují tajuplná postava jménem Okasan a revoluční organizace Proteus. Bez ohledu na to, zda je pouhou figurkou na šachovnici, nebo hráčem, či člověkem, Tristanova maska a role, která mu připadla, rozhodnou o dalším osudu - nebo zhoubě - celé lidské rasy.... celý text
Literatura světová Thrillery Sci-fi
Vydáno: 2001 , Ikar (ČR)Originální název:
Masque, 1998
více info...
Přidat komentář
Už dlouho se mi nestalo, že bych dočetla knihu a bylo mi líto, že skončila. Tento příběh měl hlavu i patu, i když zakončení vyznělo trochu revolucionářsky. Přestože nemusím seriály (hlavně televizní), u této knížky bych pokračování uvítala. Pohodové čtení.
Od Wilsona jsem četla něco méně sci-fi, což mi vyhovovalo - tohle je až příliš, přestože je to dvacet let staré. Není to prostě můj oblíbený žánr.
Akční scifi, pro mně bylo (mimo sérii Nekroskop) zatím docela utopie. Nutno dodat, že tady to funguje.
Má nejoblíbenější scifi kniha, shodou okolností také první, kterou jsem v tomto žánru přečetla a od té doby mě scifi a fantasy nepustilo :)
Kniha mi radosť neurobila a to hlavne neskutočne pomalým až stojatým štýlom písania. Príbeh je jednak milión strán dopredu čitateľný a stojí priam na mieste a za druhé je veľmi tuctový a nezáživný. Veľké mesto, uprostred veľká budova Citadela, všade intrigy, rozbroje..cítil som sa ako v PC hre " Half Life " 2 ktorej dej bol plus mínus podobný ale samozrejme podaný profesionálne. V knihe autor / autori driemu a prenášajú to na čitateľa. Mal som pocit,že čítam knihu ktorá má tisíc strán a nie málo cez tristo. Neustále postavy točia jedno a to isté a prekrúcajú všetko čo o stránku predtým povedali. Hlavná postava na každej strane povie alebo sníva o tom čo videla a počula v starých filmoch, konkrétne ale ani slovo ani náznak čo také videla v starých filmoch. Len vzlyká a narieka..som MIM ? nie som MIM ? ak som MIM tak čo mám robiť ? nie som MIM tak čo mám robiť ? samá " tajomná organizácia " potom " bratstvá " všetci proti všetkým a všetci za jedného...jedným slovom chaos, guľáš, hokej a bordel. Tristokrát som chcel knihu zavrieť a je mi jedno ako skončila. Bol som rád,že ju zatváram a už ju neotvorím.