Mateřská, ale určitě ne dovolená
Julie Halpern
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/299292/mid_materska-ale-urcite-ne-dovolena-NWf-299292.jpg
3
90
90
Šestatřicetiletá Annie je středoškolská učitelka na mateřské dovolené, kterou si představovala jako blažené období, kdy se bude sbližovat se svým miminkem. Jenže namísto toho musí řešit problémy s vlastním tělem prosakujícím snad ze všech možných i nemožných otvorů; s dítětem, které odmítá spát; s manželem, který se s ní chce pořád milovat (jemu snad přeskočilo??); s nezadanými kamarádkami, co jí nedokáží poradit; a s matkou, jež se právě teď rozhodla odjet na dovolenou. Jediní, kdo Annie OPRAVDU chápou, jsou ti báječní lidé, s nimiž tráví bezesné noci při telemarketingu. Jak se Annie snaží proplétat životem s novorozencem, dochází jí, že ne všecky maminy jsou ze stejného těsta. Je ale pevně rozhodnutá nalézt tu správnou cestu, milovat své miminko, svého manžela a sebe samu – i když bude muset po zbytek plodného života nosit chrániče bradavek. Bez servítků podané, zasvěcené a ohromně zábavné vyprávění o zaměstnané ženě, která je přesvědčena, že je připravená pořídit si dítě, dokud ji mateřská nevyvede z omylu.... celý text
Přidat komentář
Začátek dobrý, realita všedního dne mateřství vypadá jinak, než ukazují naaranžované snímky šťastné rodinky. Ovšem záhy mi začalo vadit používání jazykových výrazů, které příliš neodpovídají slovníku kultivované učitelky a také její evidentní hloupnutí.
Zcela jsem ji nepochopila. První měsíce jen řešila počet lajků u fotky. Její starosti mi přišly úplně mimo.
Ty tři hvězdičky jsou za poslední měsíc, kdy je se synem doma a konečně se projeví nějaké emoce. Dokáže něco se synem prožít.
Kniha, u které jsem se místy nasmála. Musí se teda brát hodně s nadhledem, ale v některých myšlenkách jsem se viděla. Jsem sama na mateřské, ale tohle období miminka mám již za sebou. Kdo se chce trošku při mateřské odreagovat, tak doporučuji přečíst :)
Nudaaaa
ale myslím si,že mnohé maminky sme sa tam našli... posmiala som sa, pobavila, taká oddychovočka na materskej :-)
Ze začátku jsem se hodně bavila, ale tak v půlce už jsem se spíš nutila a je nutno to brát hodně s nadsázkou, ale jako oddechovka? Proč ne zvlášť pro maminky, které ví o čem píše.
Kniha mě na první pohled zaujala. Cca do 1/3 jsem jí četla jedním dechem. Pak mě začala nudit a v 1/2 jsem nevěřila, že knihu dočtu. Nakonec jsem knihu početla,ale některé pasáže mě hodně nudili.
Kniha mě zaujala svým názvem - je mi blízký tím, že mám jednu mateřskou za sebou, další mě čeká. Na začátku knihy mě pobavilo několik scén natolik, že jsem se opravdu hodně pobavila. Pak už mě ale kniha dost nudila a trošku pochybuji o reálném pojetí. S hlavní hrdinkou se neztotožňuji snad vůbec v ničem, zdá se mi to až příliš vykonstruované.
Kniha mě v knihovně upoutala názvem, anotací i obálkou. I přes nízké hodnocení zde jsem jí chtěla dát šanci, ale musím říct, že u mě spadla do kategorie „za pár měsíců si na tuhle knihu ani nevzpomenu“. Je to v podstatě oddechové a nenáročné čtení, u kterého se člověk místy zasměje, protože některé pasáže jsou i vtipné, …a někdy pravdivé. Dost často mi ale kniha přišla zvláštní a přehnaná. Co mi vadilo, bylo nadužívání sprostých slov, zřejmě za účelem vtipného vyznění. Ale paradoxně na mě tato slova v textu působila opačně než měla, místy mi to připadalo až trapné. Přitom by se to dalo vtipně napsat i bez vulgarit. Štval mě i výraz „kozy“, její neustálé odpočítávání, kdy se konečně vrátí do práce a to, že o svém dítěti někdy mluví jako o „pitomém harantovi“ a „potměšilém hajzlíkovi“. O tom, že měla Annie radši svého kocoura Doogana než vlastního syna Sama, ani nemluvě…Možná, kdyby pořád nečučela na televizi, měla by víc času na sbližování se a vytváření si vztahu se svým dítětem a nemusela tak pořád dokola opakovat, že Sama v podstatě nezná a je to pro ni cizí člověk...svého kocoura před sedmnácti lety taky neznala a musela si k němu vytvořit vztah, tak to v životě chodí. Na to, že Annie bylo 36 let, měla někdy uvažování dítěte (a tím rozhodně nechci shazovat dětské uvažování! :) ). Vím, že kniha měla působit vtipně a odlehčeně, ale moc se jí to nepodařilo. Je to čtení spíše pro ženy, které si mateřskou zažily na vlastní kůži, ale když si knihu nepřečtete, rozhodně o nic nepřijdete.
Fakt jsem se nasmála, pro matky na mateřské, jak dělané :-D Situace s kocourem mě rozbrečela, doma máme dva, tak možná i skrz to nebo hormony :)
Pro ženy na mateřské super oddechová četba. Žádné převratné dílo, jednoduchý děj. Dovíme se o pocitech čerstvé matky, místy jsem se i hodné zasmála☺️.
Vadila mi sprostá slova na začátku knihy a taky nezdravý vztah mezi hlavní hrdinkou a její kočkou☺️
Maminkám doporučuji☺️
Místy bavilo, některé pasáže jsou slabší. Jako oddechovka pro nás holky na mateřské je to ale docela fajn čtení :-)
Pro všechny matky, které se se svým dítětem mnoho měsíců srovnávali a trpěli syndromem, co to mám sakra za hajzla. Pobavila a má nakonec dobrý konec.
Kniha mě neskutečně zklamala. Negativní, hlavní hrdinka nesympatická svým přístupem k vlastnímu dítěti a humor nebo bouřlivý smích avizovaný na zadní straně obálky? Krom jedné historky jsem se nezasmála ani jednou. Bohužel. Velice nerada hodnotím knihy negativně, nicméně u téhle to jinak nejde :(
Momentálně jsem na třetí mateřské dovolené. Tuto knihu jsem brala s rezervou. S nevyspáním bych souhlasila, ale jinak spoustu věcí v knize hlavní hrdinka až moc řešila. Já si to hrozně užívám, každý den s mou dcerou je ten nejkrásnější. A to ne jen s tou nejmladší. Takže ne se vším jsem souhlasila. Něco bylo ale trefné a zábavné.
Tohle jsem si vážně užila. Nechápu moc ta nízká hodnocení, že by kvůli té ostřejší mluvě? Ta se možná k mateřství příliš nehodí, ale zde to celkem příhodně sedlo... Mám moc ráda tenhle styl, lehkou sebeironii, drsnější humor, co odlehčí i zoufalé situace. A i přes ty hrubší výrazy, to bylo plné citu. Jsem si jistá, že si to ráda přečtu po čase znovu.
Těšila jsem se na vtipné čtení, avšak opak byl pravdou - vtipné mi to nepřišlo ani jednou a hlavní hrdinka mi byla víc než nesympatická. Za mě naprostá ztráta času, ale co člověk, to názor
Po všech těch detektivkách ´jsem potřebovala trošku oddech a tato kniha splnila to co jsem od ní očekávala. Žádné velké čtení, žádný velký příběh, ale to přece nevadí. Jako matka jsem se někdy v příběhu docela viděla.
Pro bezdětné nebo plánující děti to může být nebezpečné čtení, jelikož hrozí, že si to mateřství rozmyslíte.
Kniha je asi ze 3/4 laděna do negativní vlny, až na konci přichází jakési pozitivní obrození a čtenáři se uleví, že matka své dítě nespláchla do záchodu.
Trochu mi taktéž vadily vulgarity, i když si dokážu představit, že s věčně řvoucím miminkem zoufalé matky používají zoufalé výrazy.
Kniha se dala přečíst, svým způsobem byla i chytlavá, ale nemyslím, že bych se k ní vrátila.. I když kdo ví - mateřskou mám ještě před sebou.
Tahle knížka se určitě nedá číst, pokud nejste na mateřské :) Naopak, pokud na ní jste, tak se pobavíte a uklidníte, že na tom zdaleka nejste nejhůř :)
Trefné.