Matka
Karel Čapek
Matka, drama o třech dějstvích, je jedním s protiválečných antifašistických děl Karla Čapka z roku 1938. Hra měla premiéru 12. února 1938 v Národním divadle v Praze, ale v září byla zakázána. Obnovené premiéry se dočkala ve Stavovském divadle v jeden z nejvýznamnějších dnů české historie - 28. říjan 1945, nicméně krátce po komunistickém puči v únoru 1948 se opět stala nepohodlnou.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Drsné. Dlouho jsem odkládala psaní recenze na tuto knihu, protože jsem nezvládala zformulovat své pocity z tohoto díla a stále to moc nedokážu.
Ač jsem žena, mateřství mi je velmi vzdálený a děsivý koncept a možná o to více překvapivě mě tato kniha zasáhla. Ocitnout se v kůži matky, která postupně přichází o všechny své syny, kteří se dobrovolně vydávají na smrt pro rádoby vznešené motivy, které jsou pro ně důležitější než cokoliv jiného, nemohouce jim to rozmluvit, zachránit je... Muset být svědkem smrti všech svých milovaných, kteří byli to jediné, na čem v životě záleželo... Každý, kdo v životě přišel o někoho blízkého chápe tu bolest, ale v takové kvantitě a za takových okolností je to přece jen nepředstavitelné.
Velice těžké, ale důležité dílo. Ukazuje pohled na válku z úhlu, na který jsem v literárním světě a v médiích obecně skoro nenarazila. Pohled matky bezmocně přihlížející, jak se jí synové dobrovolně vrhají vstříc zkáze a nakonec úplná, kompletní rezignace... Velmi silné.
Úžasné. Má první přečtená kniha od Čapka. Naflákala bych si, že jsem se mu tak dlouho vyhýbala. Jsem z té knihy na větvi, vůbec by mi nevadilo si ji vytáhnut na maturitě.
Jedno z nejznámějších Čapkových děl, velmi silné. Je to samozřejmě dílo protiválečné, ale nejvíc zde na mne působí konflikt mužů a žen. Matka, která pro své syny obětuje všechno, jen aby pak šli dobrovolně zemřít kvůli lidstvem sestrojeným nesmyslným krutostem jako je válka. Rozmluvy matky s mrtvými syny a manželem jsou asi nejvýznačnějším prvkem díla; prvek pro mne osobně velmi zajímavý, který však samozřejmě jen smutně poukazuje na chorobný stav zničené matky - vždyť se proti ní pak snad všichni do jednoho spikli. Konec měl asi vyslat jistou zprávu, podnět k činu.
Konečně zase Čapkovo dílo, které se mi líbilo bez nějakého „ale“, a celkový vývoj byl stejně povedený jako vizionářské finále.
Tohle pro mě bylo v rámci Čapkovy bibliografie velkým zklamáním až otřesem. Víc otrávený jsem byl snad už jen z První party.
Díky Matce jsem pochopil matku.
Konečně jsem pochopil velikost jména Čapek. Je až k nevíře jak přesně dokáže Čapek vylíčit emoce ženy ve vztahu ke svým synům a příbuzným na pozadí rodící se války. Člověk chápe obě strany. Mateřskou lásku i mužské ego a čest. Zatímco muži jsou zralý pokořit svět a dokazovat si jak silnými jsou, v srdci matky je to navždy malý, ustrašený klouček. Mám to doma zrovna tak a Čapkova Matka je úplným předobrazem matky mé. Pokud ale čtenáře toto pouto nezajímá, musí jej strhnout jiné věci, které jsou na knize skvělé. Jako otázky lidské integrity. Co pro nás znamená svoboda, naše země, jazyk a šli bychom za naše cennosti s puškou do války. Otázky, který si mohly klást před rokem a půl Ukrajinci a jednoho dne bychom i my měli mít v některých věcech jasno.
Jedno z nejsilnějších protiválečných děl bez děl a hrozně uvěřitelné postavy.
"Víš, když ses měla narodit tvoji maminku to mohlo stát život. Říkal jsem si tady má žena dává všechno v sázku, aby se narodilo dítě, a co já? Tak vidíš, v tom je cena životay že se za něj platí, třeba i životem. A to máš tak se vším. Kdyby se za čest, za pravdu, za svobodu neplatilo životem, neměly by tu ohromnou, tu strašnou cenu víš? Jen ho nech jít, toho svého synka, je to tak v pořádku".
Další skvělé dílo z pera Karla Čapka. Měl hrozně zajímavé nápady, témata a myšlenky na psaní. Toto opět ukazuje na problém války a dopady války na lidi. Je to moc hezky a zajímavě zpracované. Znovu autorovi skládám svůj obdiv.
V tomto krátkém dramatu náš český literární velikán ukazuje dva tábory, které mají své argumenty - tábor matek a otců. Krásné vykreslení toho, co cítí matky vůči svým dětem, když tehdy řadilo válečné peklo. Já chápu oba tábory. Zkrátka někdo musel převzít iniciativu a bránit náš národ (případně národy našich spojenců), a hodně matek muselo vytrpět těžké ztráty členů své rodiny. Dílo mě velice zasáhlo z obou stran a sám nevím, na jakou stranu bych se postavil já. Každopádně zpracování tohoto těžkého tématu bylo na 5 hvězdiček, nemám co bych vytknul.
Pomalu se vracím ke knihám a divadelním hrám mého mládí. Tentokrát jsem se pustil do "Matky". Protiválečná, napsaná před druhou světovou válkou, ukazuje na nesmyslnost válečných konfliktů a strasti, které konflikty přinášejí. Lidé, zde hlavní hrdinka, jsou nuceni se rozhodovat ve věcech, které by v mírových dobách nenastaly. Propracovaná, promyšlená hra - a po mnoha letech stále aktuální!
Sice divadelní hry moc nemusím a Čapkův styl není můj šálek, musím ale uznat, že tohle má v sobě velké poselství.
Na tomto díle lze ukázat, jak Karel Čapek předběhl svou dobu. Některá jeho díla, mezi která patří i Matka, mají vizionářský nádech a jsou aktuální i dnes.
Další Čapkovo drama, které je poplatné každé době. Čtení člověka přinutí přemýšlet nad nesmyslností všech válek, jakékoli agrese a násilí. Zamyslí se však také nad pokrokem a touhou poznávat. Čím víc se do knížky noříte, tím víc Vám naskakuje husí kůže z různých okolností, jako např. jak politické názory proti sobě nekompromisně postaví dva bratry. U závěrečné části mi s posledními slovy tekly slzy. Úděl matek v některých životních situacích není opravdu vůbec jednoduchý a uvědomuje si to právě zase jenom MATKA, kterou většinou ostatní berou jako samozřejmost bez ohledu na to, co vnitřně prožívá. Karel Čapek každou svou knihou dokazuje, že to byl velice citlivý a empatický člověk. Čest jeho památce !!!
(SPOILER) Neskutečně silné. Měl by si přečíst úplně každý a obzvlášt studenti. Je to zase jiný pohled na válku. Žádné srdceryvné romantické drama odehrávající se za války, další příběh z koncentračních táborů, ani příběh válečného hrdinství. Ale niterní zpoved matky, díky níž si uvědomíme, že existují věci, za které nestojí za to položit svůj život - představa národní hrdosti, cti, falešného uznání. Ale že také existují lidé za, které umírat stojí....když už umírat ve válce, tak jedině v obraně za lidi, které máme rádi nebo lidi obecně..to je to pravé hrdinství. Zabíjet lidi jen kvůli pocitu vlastenectví nebo cti, za to ale nestojí. Jak málo lidí si vojáky představuje jako reálné, individuální osoby a né jen čísla ve statistikách. Každý voják na jakékoli straně měl svou rodinu, své sny, plány a svůj život. Za co vlastně všichni ti lidé umírali? A stálo to vždy za to?
Vrcholné protiválečné drama, které svým významem i kvalitou dalece překračuje rámec české literatury. Matka, která ve válce postupně ztrácí svého muže i své dva syny, kteří jsou "strháváni" voláním polnice a naléhavostí boje s nepřítelem. Zoufalá snaha o záchranu třetího, nejmladšího syna, až do poslední chvíle, o jeho ušetření před hrůzami války a smrtí. S tím v kontrastu je rozhodný a symbolicky pevný postoj v závěrečné gradující scéně, kdy matka tváří v tvář poznané brutalitě nepřítele a hrozbě totální zkázy lidství kurážně vyzívá i posledního zbylého syna k boji, podávajíce mu do rukou zbraň...
Výrazný společenský apel a varování před hrozbou nacismu, jakožto ničitele humanismu, kterému je potřeba se vždy a za každou cenu stavět na odpor.
Štítky knihy
mateřství matky a synové protiválečná dramata česká dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Moje nejoblíbenější kniha. :)