Matka dceři aneb Příručka domácího porodu

... příběh jednoho předporodního rituálu ... Jednou, mě na dětském hřišti oslovila neznámá žena, která se doslechla, že provázím ženy i předporodním rituálem. Z jejího vyjadřování bylo zjevné, že bere rituál jako parádu a akci, kterou by si chtěla dopřát jen tak, bez hlubšího poznání významu. Jen protože se o něm dočetla někde na sociální síti. Informace samotného rituálu a kdo ho zažil ji inspirovalo i tomu, že ho chtěla zažít taky. Okolnosti ji přivedly ke mně. Nejdřív jsem k její nabídce zaujala odmítavý postoj, skrze informace, které z ní proudily. Jaké to bude báječné, a jak to chce zažít. Byla nadšená z představy zážitku plného dárků pro miminko a přání všeho dobrého k porodu. Plno květů a pozornost kamarádek. To by se jí líbilo. Po chvíli vypravování a ptaní se na to co vše bude u rituálu potřeba jsem cítila, že ji rituálem provést mám, a tak jsem nabídku přijala. Dala jsem ji na mě kontakt a řekla, ať se mi ozve a dohodneme si termín. V průběhu dalších dnů jsem se párkrát vrátila v myšlence do onoho setkání a na to jsem cítila i navzdory tomu, jak na mě žena působila navenek. Cítila jsem intenzitu setkání a zároveň i svou zvědavost na to co událost přinese. Když mi žena po pár dnech zavolala, byla stále nadšena myšlenkou realizace rituálu, a tak jsem si domluvili termín i určitá pravidla pro usměrnění, které jsem cítila, že je potřeba. Žena vše přijala. Řekla mi, že se chce podílet na přípravě atmosféry. Už věděla, jaké kytky i kolik jich bude zdobit prostor a jak vše bude krásné. Rituál se odehrával v bytě ženy. Společně jsme připravily oltář pro podporu atmosféry rituálu. S květy, svíčkami, soškou těhotné ženy, vykládacími kartami, esenciálními oleji a kameny... za doprovodu příjemné hudby .... vše mystické, to co my ženy máme rády a co nás přitahuje. K rituálu pozvala a zapojilo se dalších 5 žen. Dohromady nás bylo 7. Rituál jsem zahájila uvítáním a vzájemných představením se. Pak jsem objasnila záměr rituálu. Tehdy jsem pocítila, jak vše ztichlo a zvážnělo. Navedla jsem atmosféru krásy příchodu člověka na Zem. Jeho poslání, způsob příchodu, formování se a růst v děloze ženy. O tom, kdo je Matka dítěte a o jejím poslání a výchově. O tom, čím si žena v průběhu života prochází a jak se formuje do podoby kým je, než přivede své dítě na svět. O tom, jak je potřebné porozumět Životu a svému prostoru a štěstí, které jí náležitě a právem patří tak jako všem ostatním. O tom, jak koná v prospěch sebe za každých okolností a posléze nejen pro sebe, ale i své dítě. O její lásce ke svému dítěti, která nezná hranic. Slova vyplnila každou skulinku ticha a prostor se naplnil porozuměním vnitřní moudrosti a souznění všech přítomných žen ... (str. 20)... celý text