Matka, jakou jsem mohla být
Kerry Fisher
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508590/bmid_matka-jakou-jsem-mohla-byt-f3P-508590.jpeg
4
147
147
Jako dítě Vicky nikdy neměla rodinu, jakou si přála. Její matka dávala přednost dvěma nevlastním sourozencům a Vicky se pokaždé cítila jako páté kolo u vozu. Když na prahu dospělosti nikdo nepřišel ani na její promoci, slíbila si, že si vybuduje vlastní rodinu a vlastní život, takový, který bude plný lásky a pozornosti, po které sama toužila. A tak když toho léta v Řecku potká Williama a neplánovaně s ním otěhotní, dohodnou se, že dítě společně vychovají a budou ho bezmezně milovat. Jenže jednoho dne, když jsou jejímu synovi dva roky, Vicky nechá Thea u tchýně, odjede a zpátky pro dítě už se nevrátí…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2023
,
Ikar (ČR)
Originální název:
The Mother I Could Have Been, 2019
více info...
Přidat komentář
Psychologický příběh o rodinných vztazích. Kniha se četla dobře, líbila se mi, i když raději čtu thrillery a detektivky.
Kerry Fisher mám moc ráda, její knihy jsou vždycky plné emocí a ani tato nebyla výjimkou.
Hlavní hrdinka Vicky se cítí ve své rodině odstrčená a tak se začne protloukat životem jen s batohem na zádech. Cesta ji zavede až na ostrov Korfu, kde potká Williama..
Poté co se jim narodí syn Theo příběh nabírá opravdu spád a záhy se rozbíhá směrem, který by málokterá matka zvládla..
Celá kniha je o rodině, vazbách a intrikách.
Vicky mi byla sympatická a tak jsem ráda za konec, který kniha má.
Určitě působivý psychologický román. Ukazuje, jak jedno rozhodnutí může změnit životy všem, a jak záleží na úhlu pohledu...
Tuhle knihu mi doporučila naše knihovnice a musím říct že byla skvělá. Zhltla jsem ji za jeden den. Tolikero různých emocí a lidských příběhů, prosté nádherné i smutné. Kniha mne hodně obohatila.
Výborně napsaný román o vztazích rodičů a jejich dětí, o složitosti těchto vztahů, o mateřství. Není jednoduché být dobrým rodičem, tím se nerodíme, je to dřina a děláme chyby, které mohou mnohdy zanechat nenapravitelné škody, nechtěně ublížit. Tyto vztahy jsou o kompromisech, pochopení a lásce o komunikaci.
Ale nejen o tom je poslední román této autorky, který má nemnoho stránek, ale nabízí mnoho k zamyšlení. Pro mne zatím nejlepší kniha, co Kerry Fisher napsala.
Příjemný psychologický román o rodinných vztazích. Přečteno jedním dechem za jeden den.
Tento příběh nemá mnoho stran, ale stihne vás chytit za srdce. Je to příběh o mateřské lásce, o její síle, o jejích podobách. Vicky a Caro jsou dvě hlavní hrdinky, Vicky nejprve ztrácí svůj vztah k synovi, ale postupem času znova ožívá její láska a cit a stává se opět mámou. Caro má již dospělou dceru, miluje ji, ale ona její lásku neopětuje... Smutné, dojemné, poučné ! Nezapomínejme prosím na své nejbližší !
Ze začátku jsem se nemohla začíst a první část mě moc nebavila,druhou částí se čtení zlomilo a člověk se často zamyslel a přemýšlel o příběhu,povaze,chování,jednání...Citlivé téma a mnohdy citlivé čtení. Jsem moc ráda jak příběh dopadl pro Vicky
Zajímavý námět ohledně opuštění malého dítěte. Kniha čtenáři otevírá na stránkách příběh, který těžko čtenáře nechá bez emocí. Ovšem některá rozhodnutí postav mi nedávala smysl a přišla mi nereálná. Několik postav bych ve svém životě potkat opravdu nechtěla. Ale věřím, že to tak někdo může vnímat. Jen doufám, že se takhle nikdy nebudou cítit moje děti.
Spousta rodinných dramatů v několika rodinách. Jako matka dvou malých dětí ještě celkový dojem z knihy vstřebávám.
Celkově hodnotím 80 %.
Nádherná knížka na téma mateřská láska a rodinné vztahy, moc se mi líbila, mám všechny knížky této autorky a píše opravdu nádherně, nesmí mi ujít žádná nová kniha. Četla jsem každou volnou chvilku a nemohla jsem přestat.
Nic není tak, jak se na první pohled může zdát.
Kniha přesně pro mě, takové mám moc ráda. Od této autorky mám přečteno všechno, co u nás vyšlo a její další knihu, která letos vyjde, si nenechám ujít. Rodinné psychologické drama a především ženské hrdinky knihy s mnoha problémy a vlastnostmi, které ovlivní nejen jejich životy. Jo, jo, život není peříčko ani procházka růžovým sadem a vztahy v rodinách nejsou vždy takové, jaké si přejeme. Říká se, nesuď druhé, dokud jsi neprošel alespoň míli v jejich botách. I o tomto je možná trošku tato kniha. A jestliže vzbudila , jako u mé oblíbené knižní přítelkyně Kekik, touhu a chuť obejmout svou maminku, povedla se dokonale. Pěkné, dojemné čtení, které jsem si maximálně užila. Doporučuji.
3,5 hvězdičky
Ach, ty rodinné vztahy. Jak moc je těžké vybalancovat vše tak, aby byli všichni naši blízcí spokojeni. Jak moc je těžké táhnout za jeden provaz, aniž by se přetrhl. A také jak moc rozdílné mohou být úhly pohledu lidí na jednu událost... Toto všechno budou otázky, které vás stoprocentně budou při čtení tohoto příběhu napadat...
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
(SPOILER)
V knize me stvalo tolik oostav jako uz v zadne dlouho ne. Samotna Vicky delala rozhodnuti, ktera ji nenavratne menila zivot a mela neuveritelne smutne dusledky. William se za ni nikdy nepostavil, Barbara tak tu bych umlatila o chodnik za to, co delala, Indie to byla taky mesuge, tou bych se urcite nechala manipulovat. Stejne tak jeji manzel to byla taky svina.
No dlouho jsem se tak nenarozcilovala. Ale zaroven jsem upustila slzu a bylo mi Vicky ohromne lito, kdyz nestihla maminku. :(
Kniha se četla na jednu stranu dobře,ale taky mě tak trochu nudila..něco mi tam chybělo ..nemělo to "stavu".
Ale zas na konci jsem si poplakala.
Kdyby to šlo,dám 3,5
Spoiler:
Vicky to myslela dobře,nebyla špatná ,ale byla mladá a zamindrakovana.Kdyz vám kazdy říká,jak jste špatní a neschopní ,tak tomu zacnete i verit.a nechtěla synovi zkazit zivot
(SPOILER)
Pozor, může obsahovat spoilery!
Chtěla bych poděkovat Vicky, a především Indii, že mně ukázaly, jakou dcerou bych nikdy nechtěla být. I když jsem ze začátku smutnila za Vicky, brzy jsem pochopila, že je chyba především v ní. Utvrdila jsem se v tom, když odešla od svého syna. Tolik mě bolí srdce za maminku Vicky. A ještě více za rodiče Indie. Obě dvě dcery jsou bohužel zosobněním skutečných osob. Bohužel někde ve světě jsou lidé jako tyto dvě ženy. Lidé, kteří ubližují svým rodičům a blízkým z rozmarů, z nepochopení, a kdo ví proč ještě. Je mně z toho smutno.
Kerry Fischer napsala působivý psychologický román, který mě tolikrát naštval, tedy spíše ty dvě postavy, že jsem si chtěla skoro rvát vlasy. Rozhodně mně kniha dala velké ponaučení. Mám velikou chuť obejmout svoji maminku. Jsem ráda, že tu možnost stále mám.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Mlčenlivé ženy |
| 2020 |  Žena, kterou jsem byla |
| 2022 | Matka, jakou jsem mohla být |
| 2024 | Druhé dítě |
Hlavná hrdinka Vicky sa vždy v rodine cítila zbytočná. Myslela si, že jej súrodencov má matka oveľa radšej. Neustále si opakovala, že keď raz bude mať ona vlastnú rodinu, svojim deťom dá bezpodmienečnú lásku. Keď jedného dňa spozná Williama a narodí sa im syn Theo, po dovŕšení dvoch rokov ho nechá u svokry, odíde a už sa nikdy nevráti
Zaujímavý námet na knihu, kde autorka poukazuje na medziľudské vzťahy a ich prežívanie a to, ako viacerí ľudia žijúci pod jednou strechou majú tendenciu vidieť rovnakú udalosť úplne inými očami.
Avšak opäť kniha, ktorá mi nie úplne sadla. Bola síce emocionálna, smutná, psychologická a autorka sa venovala hlavne teda tým rodinným vzťahom, ale miestami bola dosť nudná, keďže sa tam omieľalo furt dookola to isté, z čoho sa mi neskôr až dvíhal tlak.
Ale určite nechcem príbeh nijak zle hodnotiť, pretože už len tou témou a tou inakosťou, a vlastne všetkým čomu sa tam autorka venuje je zaujímavý a určite stojí za prečítanie.