Matka (sběratelská varianta)
Jeff Lemire
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/505765/bmid_matka-sberatelska-varianta-FTs-505765.jpg
5
77
77
Kolonizační vesmírná loď USS Montgomery na své cestě k novému domovu plánovaně vstupuje do Temné zóny. Místa, kde už nebude fungovat komunikace se starým světem a ještě nebude fungovat komunikace s novým domovem. Právě v té chvíli se dají do pohybu události, které vyšlou skupinu osiřelých dětí na nebezpečnou pouť vesmírem v příběhu, který pohladí po duši. Obsahuje sešity série Sentient #1-6 (listopad 2019 - listopad 2019) Sběratelská varianta se liší zadní stranou přebalu a pod přebalem.... celý text
Literatura světová Komiksy Sci-fi
Vydáno: 2022 , Mighty BoysOriginální název:
Sentient, 2019
více info...
Přidat komentář
Malinko mě vadila kresba. Dostat to do jiné formy, asi by to bylo dokonalé. Ovšem obsahově to dokonalé je. Jen doufám, že to bude mít pokračování. Na konci to tožiš dává příslib dalšímu dobrodružství.
Sci-fi podle mého gusta. Jednoduchá premisa, silné momenty, nevšední pojetí, tradiční motivy. Jeff Lemire se tentokrát vyhýbá hloubavému polemizování o otcovství či rodinných traumatech a namísto toho vyšvihl parádní thriller v kulisách mezihvězdné kosmické lodi. Nejdramatičtějšími momenty pro mě přitom byly činy separatistů, zabíjejících ve jménu svobody, aneb Jak funguje fanatismus v praxi. Jinak ale autor nijak příliš nerozebírá, kdo je v právu a kdo ne, soustředí se primárně na myšlenku umělé inteligence, jež se musí vyrovnat s nenadálou situací – stát se matkou desítky dětí a vychovat je k tomu, aby sebe i ji udržely v nekonečných kosmických hlubinách naživu. Zápletka jako taková pak už příliš nepřekvapí originalitou, zároveň si ale ani na nic nehraje a rychlým tempem spěje ke svému neodvratnému konci.
Za mě osobně paráda, zase jednou jsem se vrátil do časů, kdy jsem načítal povídky zlatého věku science fiction a nechával se uhranout dějovou nápaditostí i myšlenkovým přesahem.
Sci-fi jednohubka ve formě krásného komiksu. Vítejte na U.S.S Montgomery. Toto je příběh naší matky.
Krásná jednohubka s milým koncem. Díky povedené kresbě jsem si tohle sci-fi na jeden večer fakt užil.
Po prvnim sešitu tak nějak tušíte, kam to celé povede (lehký spoiler: v tom smyslu, kdo komu odpustí, kdo všechny zachrání a kdo se obětuje), a Lemire Vás tentokrát nepřekvapí. Jediné, o čem nemáte ani šajn, je povaha krize, kterou bude Val se skupinkou dětí překonávat. To, co se stane při a po příletu k čerpací stanici, nabídne pár twistů (mimochodem tady fyzika mezihvězdných letů dostává v zájmu příběhu totálně na prdel, protože tahle zastávka je naprosto nesmyslná), ale stejně si nakonec řeknete, že takovýhle konec jste tak nějak čekali.
Přes všechnu tu brutalitu je to vlastně milé čtení a anotace nelže, že pohladí po duši, ALE až na ten první sešit, který je skvělý, to bohužel nemá žádné grády. A to je škoda.
3,5*
Skvělý příběh o výchově, dospívání a koloběhu života, do kterého je velice vkusně v roli matky naroubovaná umělá inteligence.
Zase jednou jsem měl možnost přečíst si comics mimo mainstreamové spektrum, který známkější kusy převyšuje nejen hloubkou, poselstvím a myšlenkou, ale také i tak jednoduchými a přesto zásadně důležitými prvky, kterými jsou nápad a scénář. Oobjí zabalené do velmi srozumitelné formy.
Kresba je tak akorát, aby vykreslila atmosféru příběhu. Není nádherná, ale také se v ní (až na pár nejasných panelů) neztratíte.
Příznivcům nekomerčních a řekněme "chytřejších" comicsů vřele doporučuji.
Skvelý názov, o ktorom si po prvých stranách poviete, že je ozaj na prvú dobrú a na konci zistíte, že tou matkou vlastne napokon bol možno niekto úplne iný (originálny názov mi pripadá ešte výstižnejší). Teraz napíšem niečo, o čom si nie som istý, či je to pochvala alebo kritika. Od Matky som čakal niečo iné. Nie viac. Nie lepšie. Iné. Na pochopenie náročné sci-fi s takým množstvom ambicióznych vrstiev, že niektoré zrejme neodhalím do konca života. Preto ma prekvapilo, o aký priamočiary príbeh sa jednalo. Lemire príbeh odpálil s pomocou veľkého klišé, ale už po pár stranách po vcelku šokujúcej scéne všetko absolútne otočí dole hlavou, potom hore hlavou a potom hore nohami a nakoniec dole rukami bez toho, aby situáciu zbytočne skomplikoval a zneprehľadnil. Postavy sú sympatické a držíte im palce. Prostredie kozmickej gigantickej lode je presne podľa môjho gusta; mám pre podobné látky slabosť. Nepovedal by som, že scenár je geniálny, ale obsahuje viacero prekvapivých momentov, pri ktorých som si povedal: aha, wow, super. Ale nebudem spoilerovať. Trocha mi to pripomenulo netflixácky seriál Stratení vo vesmíre, film Voyagers s Colinom Farrellom a objavil som tiež prvky z komiksu Universal War One. A samozrejme z jedného z najlepších filmov sveta, Sunshine. Páčila sa mi špinavá kresba Španiela Gabriela Hernandeza Waltu (Doctor Strange 6. Bůh magie, Vision: O trochu horší než člověk, o trochu lepší než zvíře).
Nemůžu si pomoct, ale tohle je asi první komiks od MB, který mě příliš neoslovil. Příběh, dětští hrdinové i zvraty jsou super... ale kdovíjak originální mi to nepřišlo. Snad kdyby bylo hlouběji vykresleno pozadí probíhajícího konfliktu, chytal bych se víc - ale to by potom přestal být příběh o vztahu Matky a dětí. Obecně jsem měl problém s uvěřitelností, kdy mi místy nesedělo jednání dětských protagonistů. Když k tomu připočtu, že mi příliš neladila ani kresba (byť je srozumitelná), vysoko v hodnocení jít nemohu.
To ale neznamená, že nejde o dobrý komiks! Pokud milujete vesmírné sci-fi, máte rádi příběhy s dětskými hrdiny nebo jen nehledíte na detaily, tahle kniha pro vás bude velice vděčný materiál. Navíc má na mnoha místech vhodně temnou atmosféru, která byla pohlazením pro mou černou duši. A nemohu opomenout ani fakt, že celý příběh má neskutečný drajv, takže i přes své námitky jsem ho zhltnul nečekaně rychle.
Odpočinkové sci-fi s přesahem, které má srdíčko.
"Toto je príbeh našej matky..." Takto krásne začína tento dychvyrážajúci komiks, ktorý som si užil "se vším všudy." Scenár Jeffa Lemira bol božský a takisto aj vynikajúca kresba, ktorá skvele doplňovala výborný príbeh. Občas som uronil slzu, bolo to fakt dojemné ako to len Lemire vie. A ten optimisticky záver, proste pecka. Jednoznačne odporúčam a klobúk dole Mighty Boys pred Vašou prácou.
(SPOILER) Skvělé sci-fi! Kresba, atmosféra i příběh super. Zejména tedy část příběhu v samotné lodi. Konec má sice tak trochu americký nádech, ale celkový dojem nezkazí.
Výborné, opravdu. Příběh, jenž napíná a je skvěle nakreslen, tato kolonizační loď rozhodně není místem, kde bych chtěl s nadšením žít. Nebohé děti na pozadí konfliktu mezi kolonizátory a separatisty, o kterémžto pozadí se ale nic nedozvíme a tak těžko soudit, co se vlastně stalo, kdo má jaké motivace a kdo je tudíž dobrý a kdo ten zlý. Kniha to sice lehce implikuje, ale jasné to opravdu není. Což je zároveň škoda a zároveň není. Pokud by šel autor více do hloubky, mohlo to být z tohoto pohledu zajímavější, ale už by to nebylo tolik o dětech. A tato kniha je hlavně o dětech a situaci, do které se nevlastním zaviněním dostaly. A tak je to asi dobře, příběh drží pěkně pohromadě a nerozbíjí se celkovou situací. Za mě velká spokojenost. Nevím, zda-li by nějaké pokračování dávalo smysl.
Přesvědčen pochvalnými komentáři jsem si komiks Matka zakoupil, ale byl jsem velice zklamán. Připadalo mi, že se v něm celkem nic nedělo a ještě k tomu zcela chybělo nějaké rozuzlení. Graficky taky dost slabé. Když to tedy shrnu - za mně vyhozené peníze. Když to srovnám třeba s komiksem Aldebaran nebo Věčná válka, tak těm to nesahalo ani po paty.
Zajímavý sci-fi komiks vždy potěší a Matce se to povedlo vrchovatě. Lemire zde opět dokazuje, jak umí dobře pracovat s postavami a emocemi, přičemž dokázal i napsat věrohodné chování dětských postav, což se ne každému autorovi podaří. K tomu přidal napínavý příběh plný akčních scén a mrtvol více než bych očekával. Vyprávění má od začátku svižné tempo, které ke konci ještě graduje, takže je těžké čtení byť jen na chvíli přerušit. Nutno ještě vyzdvihnout výbornou kresbu, která se k tomuto vesmírnému dobrodružství skvěle hodí. Nemám, co bych knize vytknul.
Takový klasický Lemire z prostředí vesmírné lodi. Přátelství a oddanost vystavená mnohdy nesmyslnému násilí a neočekávaným hrozbám. Možná to mohlo jít víc do hloubky a být delší, na konci je pěkně našlápnuto na pokračování. A třeba časem přijde, v jednom rozhovoru se totiž Gabriel Walta vyjádřil, že by se moc rád k příběhu dětí vrátil a Lemire kontroval, že zatím to nevidí, ale když Gabriel projevil zájem, pak nikdy neříkej nikdy... Ale jinak moc povedený komiks a palec nahoru. Lemire je záruka kvality. Každý jeho komiks si užívám a většinou čtu vícekrát. Nejinak je to s Matkou. Doporučuji.
On ten příběh není nijak přelomový, překvapivý nebo přímo šokující. Kdepak. Ale přesto je skvělý, protože... Ano, zase protože Jeff Lemire a jeho vypravěčské schopnosti a talent od pánaboha. Shrňte někomu děj Matky do pár vět a řekne si: "No a?" Dejte mu Matku přečíst, nechte ho, ať ji prožije... A pak ať se omluví.
„Toto je příběh naší matky!
… ani zdaleka není šťastný.
Její příběh začal krví a slzami.
Začal . . . když naši rodiče zemřeli.
Začal tehdy, když jsme zůstali sami.“
„Neplačte, prosím.“
Hned první strana příběhu mě překvapila a zarazila. Přemýšlel jsem, proč je ve čtyřech komiksových oknech krvácející postava, plující vesmírem a zcela jistě mrtvá, a vypráví nám příběh. Tento paradox je velmi zajímavý a působí dost mrazivě. Rozhodně protiřečící si scéna v tomto hodně zvláštním příběhu. Navíc mě uhranula kresba, nejen tvary, ale hlavně barvy. Všechno je to vesměs v hnědo-zelené a se spoustou odstínů těchto dvou jmenovaných barev.
Citát: Pssst . . . uslyší tě. A pokud tě uslyší . . . pak nás všechny zabije . . .
Pravdou však je, že postavy samotné nejlépe poznáte, když jsou nakreslené z profilu. Přímé záběry na obličeje to někdy zkreslovaly a byl trošku problém majitele konkrétního obličeje rozeznat. Ale šlo jen o zvyk. Ten, co sleduje děj, ví, kdo je kdo. A děj je strhující. Je v něm celkem hodně mrtvol. Drama se krásně přelévá. A to tak, že čtenář ke konci netuší, zda se U.I. (Umělé inteligenci) dá věřit a nebo je lepší se obejít bez ní. Rozhodně pak fandíte spíš Valarii než . . . toto byl příběh naší matky.
Citát: A teď je čas na náš příběh a ten teprve začíná.
Rozhodně stojí za to, si příběh přečíst a zamyslet se nad ním. Zamyslet se hodně. Uvnitř příběhu pak najdete spousty mouder. Hlavně ten fakt, že vlastně nevíte, jak najít ty kladné a záporné postavy. Jak je odlišit. Není to vůbec jednoduché. Nechám si příběh proležet v hlavě, ale mám pocit, že až ho budu číst znova, budu stát na jiné straně „dobra“. Jsou tu lidé proti lidem, umělá inteligence proti lidem, lidé proti umělé inteligenci a v neposlední řadě i umělá inteligence proti umělé inteligenci. Parádní kousek.
Citát: Je šílenství sem kohokoliv posílat, natožpak podělaný děti.
Matka je perfektné sci-fi, pri ktorom je najlepšie nič o príbehu pred čítaním nevedieť. Opäť sa to Filipovi a spol. podarilo a znovu vybrali veľmi silný príbeh, ktorý zaujme a až do napínavého finále nepustí. Veľmi príjemné prekvapenie.
Dokáže přežít parta děti ve vesmíru na kolonizační vesmírné lodi na cestě k novému domovu? Vítejte na U.S.S. Montgomery.
Příběh Matky je skvělý a má spoustu vrstev. A je v něj jasný rukopis Jeffa Lemira. Děti jsou děti, měly by si hrát a dělat blbosti. Rozhodně by neměly dělat práci dospělých. Svých rodičů, svých mrtvých rodičů. Přesto musí dokončit misi a doletět na nové místo, protože na Zemi není už život dál možný. A v tom všem dětem pomáhá Valerie, lodní U.I.. Jenže ve vesmíru číhá mnohem víc nebezpečí než pouze, zda buď dost paliva, jídla a vzduchu.
"Toto je příběh naší matky. A její příběh ani zdaleka není šťastný. Její příběh začal krví a slzami. Její příběh začal tehdy, když naši stáří rodiče zemřeli. Její příběh začal tehdy, když jsme zůstali sami. Toto je příběh naší matky...toto je příběh Valerie."
Tenhle úvod je v knize hodně důležitý. Protože Matka je především o vnitřní síle člověka, obětování, o lásce a přežití. Někdy v polovině se ale kniha překlopí z milého dětského survivalu do dost drsného dospěláckého survivalu s dětskými hrdiny. Až se mi hned v hlavě vybavila ta nesmrtelná hláška: "Ve vesmíru tě nikdo neuslyší křičet.".
Chtěla bych moc zmínit kresbu Gabriela Hernandeze Walta. Není to moje první kniha, kde jsem narazila na jeho kresbu, ale tady měl celé hřiště pro sebe, a já si vizuální stránku užila. Hned několikrát jsem se přistihla, že jenom civím na ty krásné kresby přes celou stránku. Víc jsem nemohla, jak jsem byla tou dokonalostí paralizovaná. Protože kresba Walta je hodně specifická. A možná právě proto se najde i pár čtenářů, kterým nesedne. Ale mě to k příběhu sedlo.
Matka je příběhem, který se možná na první pohled tváří jako jednoduché vyprávění, ale kdo se do něj ponoří a pochopí to, co chtěl autor sdělit, bude na jeho konci odměněn. Já se na poslední stránce usmála...
Autorovy další knížky
| 2019 |  Essex County |
| 2021 | Potápěč |
| 2019 | Rváč |
| 2017 | Tajemství počátků |
| 2019 | Thanos se vrací |
Moc fajn kresba, hezky dokreslující temnou atmosféru, příběh je sice poměrně předvídatelný, ale jako celek to tím ani moc netrpí. Skvělá sci-fi jednohubka.