Matky
Brit Bennett
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472472/bmid_matky-Zsw-472472.jpg
3
206
206
Nadia Turnerová je krásná, avšak rebelující a smutkem zmítaná sedmnáctiletá dívka. Luke Sheppard je syn místního pastora, který býval fotbalovou hvězdou. Zranění ho ale přimělo skončit a teď obsluhuje v bistru. Oba jsou mladí a ani jeden z nich nehledá nic vážného. I přesto je výsledkem tohoto teenagerského románku těhotenství a následné tajnosti mají dopad, který daleko přesahuje jejich mládí. Nadia skrývá pravdu přede všemi, včetně své nejlepší kamarádky Aubrey. Roky rychle ubíhají. Nadia, Luke a Aubrey už jsou dospělí, a ještě pořád sklízejí plody rozhodnutí, která onoho léta učinili. Chyceni v milostném trojúhelníku, kterým jsou nuceni opatrně manévrovat, se snaží najít odpověď na vtíravou otázkou: Co kdyby se tenkrát rozhodli jinak?... celý text
Přidat komentář
Po knížce jsem pokutovala dlouho. Ovšem jedno velké zklamání. Nějak jsem nepochopila celkové vyznění příběhu. Milostný trojúhelník mi přišel plochý, téma potratu se prolíná dějem, ale není nosné. Název zavádějící. Nevím. Alespoň hezká obálka.)
Nějak jsem vlastně nepochopila o čem kniha měla být, v čem spočívala ta hloubka příběhu. Chvilku jsem si říkala že by se mi mohla líbit a pak byla chvilka kdy jsem myslela že knihu nedočtu.
Milostný trojúhelník který jsem taky moc nechápala a nebyli z něho cítit žádné emoce.
Postavy byli vcelku zajímavý ale hrozně depresivní a v tomto duchu se nesla celá kniha.
Autorka ale taky nakousla a zmiňovala celkem citlivé téma.
Na druhou stranu je to smutný příběh reálného života. Toho jaké následky mají vaše rozhodnutí a co by bylo kdyby nebylo. Ale pořád mi tam něco chybělo, něco co vás chytne a budete chtít číst dál.
Mě to přišlo hodně zajímavé a dobře napsané. To že se tam střídali postavy ve vyprávění dávalo knize na zajímavosti.
Téma potratu a pohledu zúčastněných i nezaujatých postav, jejich reakce propojené s tím co bylo nebo co mohlo být.
(SPOILER)
Tak já se asi stavím k menší části komentujících, ale mě kniha bavila hodně. Že se přeskakuje v osobách a čase mi vůbec nevadilo a ani mě to nijak nemátlo.
Zaujalo mě téma potratu z pohledu otce dítěte, přiznání toho, že nikdy úplně nezapomenete a občas máte chvíle, kdy na to nenarozené dítě myslíte.
Někdo tu též komentoval nedokončení některých linek a nezodpovězené otázky (zejména sebevraždu Nadiiny matky), ale reálně, jsou otázky, na které v životě nedostaneme odpověď, jsou věci, které se nikdy nedozvíme. A v této knize mi spíš přijde, že důležité je, jak to poznamenalo Nadiu a jejího otce (i ta neschopnost si čin zdůvodnit a následné přemýšlení a vymýšlení důvodu proč), než skutečná příčina.
Vůbec mi nesedl styl vyprávění.
Příběh zajímavý, nicméně nic nového. Celkově mě čtení nebavilo, očekávání byla daleko vyšší.
Jak už tu několikrát v komentářích zaznělo, kniha se čte těžce. Je zvláštně napsaná. Ze začátku (asi 120 stran) jsem se ztrácela v tom, kdo vlastně že danou část příběhu vypráví. Nicméně po té půlce knihy mě to začalo i relativně bavit (vzhledem k tomu, že jsem už byla odhodlaná knihu odložit a znovu neotevřít) a už jsem se do čtení nemusela nutit. I když konec je zvláštní, čekala jsem víc, nějaký jednoznačný závěr. V příběhu je spousta nezodpovězenývh otázek (pro mě hlavně ohledně Nadiiny matky), které by potřebovaly vyjasnit.
Nedocteno. 70 stránek stačilo. Ach jo, hlavu ani patu. Nevěděla jsem chvilkami, co čtu.
Já nějak ani nevím, jak knihu vlastně hodnotit. Jako spousta ostatních nerozumím tomu, o čem to mělo být. Ten rádoby milostný trojúhelník byl nezajímavý, předvídatelný a absolutně bez jiskry.
Na knize je nejlepší její obálka. Ale jak se říká, nesuď knihu podle obalu. :-)
O čom to vlastne malo byt? Asi som to nepochopila. Mala som pocit ze čítam telenovelu. Natočené by to malo minimálne 800 časti. Prečítané za dva dni iba preto ze som čítala v podstate iba priamu reč aby som to mala rýchlo za sebou.
Mně se tohle teda líbilo na pět hvězd. Konečně žádný román o šťastných ženách, co se dobře vdaly a porodily děti, se kterými se teď nudí na mateřské a tvrdí, že rozhodně nééé dovolené. Příběh o lásce, která se nevyvinula, příběh o dívce, která se rozhodla a už to nikdy nezmění.
S touhle knížkou to bylo jak na houpačce, chvíli mě bavila moc, chvíli jsem si zas říkala, že to je ztráta času.
Jako pravda je, že kolem ní byl na sociálních sítích asi zbytečný hype, je to celkem průměrná kniha, ale bavil mě styl psaní a propracovanost hlavních postav.
A tím, že je poměrně krátká, tak se daly i ty horší pasáže celkem rychle projít. Takže asi na dovolenou to bude čtivo v pohodě.
Jo a boží obálka samozřejmě!
Já nějak asi nevím co bylo to poselství nebo jádro pudla, které se mi kniha snažila předat. Na čtení dobré, ale že by to ve mě nějak rezonovalo jak sliboval obal, to teda ne.
Nedotčeno. I já se přidávám ke zklamaným čtenářkám. Jednu hvězdičku dávám za krásnou obálku.
Proč MATKY?!
Od knihy sem čekala MNOHEM víc. Hodně zajímavý příběh, ALE mnoho otázek a nevyřčených odpovědí, na které čtenář nezíská odpověď.
Nevím za mě velká škoda, protože i postavy byly hodně zajímavé, ale takhle na mě působil příběh hodně chaoticky....
(SPOILER)
Matky jsou kniha, která okouzlí svou obálkou. A byť se může dle názvu zdát, že se jedná o román pojednávající o úloze matek ve společnosti, opak je pravdou. Příběh se motá okolo sedmnáctileté Nadii, která nečekaně otěhotní. Řešení je jasné, jelikož Luke, se kterým čeká dítě je syn pastora. A tak Luke dodá peníze a na klinice ale Nadiu už nevyzvedne... potkávají se po letech, kdy se Luke žení s její kamarádkou z mládí, ke které si našla vztah po sebevraždě matky. Mezi všemi třemi leží obrovská tíha tajemství, neboť Lukova žena nemůže otěhotnět a ví, že už jednou dítě počal a dotyčná si ho dokonce ani nenechala.. Ale každý velký mrak jednou spustí déšť... Nadia celý život žije v tom, že se na ni Luke vykašlal, ale realita je úplně jinde.. to dítě totiž bylo i jeho...
Chápu že se názory na knihu liší, někdo měl velká očekávání a byl zklamán, někoho zasáhla téměř okamžitě. Jedno je ale fakt, dotýká se tématu, o kterém se moc často nemluví a to ztráty dítěte z pohledu muže, který by o něj stál.
Vše je navíc zasazeno do prostředí věřících a malého společenství, na které dohlíží Matky - ženy, kterým je mnohdy před 90 let a životní zkušenosti už tak mají dávno za sebou.
Matky jsou příběhem o mladé lásce, ztrátě, naději, bolesti, nadhledu, otevřenosti, tajemstvích a vztazích. Nejen s matkami.
Za přečtení rozhodně stojí, i když je to kniha, kterou si nejspíš za pár let pamatovat nebudu.
Moje hodnocení: 7/10
Přidávám se ke zklamaným čtenářkám. Autorka naťukla hodně zajímavá témata, ale bohužel jenom po povrchu. Vše bylo takové plytké, děj jednotvárný. Musím okomentovat i překlad, který dle mého názoru nedopadl úplně nejlépe. U náročnějšího čtenáře tato kniha rozhodně neuspěje.
Nemám ráda roztrhané příběhy a přeskakování v čase. Tahle knížka mě zpočátku bavila, ale pak už jen nudila. Pro mne je souvislý děj vždycky příjemnější, někdy si ho přeskakováním sama vytvořím, ale tady to jaksi nešlo. Škoda, slohově to bylo čtivé.
Matky
Musím se už konečně naučit nedocitat každou rozectenou knihu, ktera nezaujme. Tady mělo spad posledních pár stranek, zbytek fakt ne.