Matky
Brit Bennett
Nadia Turnerová je krásná, avšak rebelující a smutkem zmítaná sedmnáctiletá dívka. Luke Sheppard je syn místního pastora, který býval fotbalovou hvězdou. Zranění ho ale přimělo skončit a teď obsluhuje v bistru. Oba jsou mladí a ani jeden z nich nehledá nic vážného. I přesto je výsledkem tohoto teenagerského románku těhotenství a následné tajnosti mají dopad, který daleko přesahuje jejich mládí. Nadia skrývá pravdu přede všemi, včetně své nejlepší kamarádky Aubrey. Roky rychle ubíhají. Nadia, Luke a Aubrey už jsou dospělí, a ještě pořád sklízejí plody rozhodnutí, která onoho léta učinili. Chyceni v milostném trojúhelníku, kterým jsou nuceni opatrně manévrovat, se snaží najít odpověď na vtíravou otázkou: Co kdyby se tenkrát rozhodli jinak?... celý text
Přidat komentář
Polovina tebe mi přišla v mnohém lepší a kupodivu vyzrálejší. Tady mi to místy zavánělo až příliš velkou invencí od autorky, takovým zbožným přáním jak to funguje, když s tím pravdepodobne osobní zkušenost nemá. Hned zpočátku mi vadila vyloženě blbá profilizace " technika" což by podle mého měl být spíše lékař, protože vyhodnotit ultrazvuk není jako někomu udělat snímek plic nebo tak, kde nevím zda je to chyba překladu nebo něco jiného a navíc si nemyslím že by tak nemístné dotazy situovali na takové klinice i když vím že i lékaři umí často zabodovat. Začátek jako v rychlíku, žádné sepjetí s postavami ani s prostředím, prostě celkově horší dojem. Není to špatné čtení...k ikaru sedne ale po Polovině Tebe jsem čekala že budu v bodovém hodnocení hvězdičku přidávat ne chtít malém ubírat.
Polovina tebe od stejné autorky se mi líbila o chlup více. Neznamená to však, že tato kniha není dobrá, je a moc. Rozhodně stojí za přečtení a má nádherně barevnou obálku. Těším se na další knihu od autorky.
3,5 hvězdičky
Kniha slibuje příběh milostného trojúhelníku a že zaujme čtenáře Judi Picoult a Celeste Ng.
Ve finále jsem ale neměla zrovna pocit, že čtu romantický příběh, ale spíše společenský román, který se zlehka dotýká několika důležitých sociálních témat, jako jsou potraty, rasismus či vyrovnávání se smrtí rodičů.. Škoda, že autorka nešla více do hloubky, mohla se více "pohrabat" v těch nejniternějších pocitech našich hrdinů, pak si myslím, že by své čtenáře ještě více vtáhla a ohromila. Takhle příběh hodnotím jako průměrný, ovšem s několika krásnými myšlenkami, nad kterými jsem se nejednou pozastavila.
Na knížku mě nalákala boží obálka a také ostatní čtenáři, kteří ji s nadšením vyhlíželi. Já ale nadšení příliš nesdílím. Příběh je sice hezky a čtivě napsaný, ale je plitký. Hlavní zápletku znáte už z anotace a odehraje se hned na začátku knihy. Jak mi bylo řečeno, autorka nepíše dějové knihy, ale takové, které vás donutí nad příběhem přemýšlet. To ano, ale že bych v průběhu čtení příběh vyloženě hltala, to se mi nestalo. Prostě průměr.
Nadia a Luke – ona je rebelující studentka, která se snaží uchopit svůj smutek, on, nadějný fotbalista, kterému se po úrazu rozplynou jeho sny. Jejich letní románek skončí těhotenstvím a rozhodnutí, které následuje, ovlivní jejich život v budoucnu.
Knížka, u které nečekejte žádnou velkou akci, ale při čtení budete objevovat jednotlivé střípky a situace, které si postupně poskládáte jako puzzle a všechno vám do sebe zapadne. Je to ten typ knížek, kdy pomalé tempo ničemu nevadí. Čtení si i přesto užíváte, ponoříte se do příběhu a chcete Nadie i Lukovi pomoci, prožíváte s nimi jejich životy a nestačíte se divit, co jedno rozhodnutí může provést se životem.
Překvapil mě autorky styl psaní, kdy si spoustu důležitých informací nechává nejprve jen pro sebe a čtenáři je odhaluje postupně. Například jsem ze začátku vůbec netušila, ve které době se příběh odehrává a teprve časem, jsem se k tomu dopracovala. Bylo to skvělé, díky tomu měl děj určité momenty překvapení, ač v úplně obyčejných věcech.
Je zde použit krásný jazyk a některé věty přímo září v textu a říkají si o to, abyste si je vypsali, anebo alespoň vyznačili. Určitě se u nich pozastavíte, pousmějete, zasníte. Opravdu nádhera.
Celý příběh je o odpovědnosti, pocitu viny, odpuštění, o tajemství a o nevyřčených věcech. Při čtení nás to donutí zamyslet se, jak bychom se chovali my, jestli je vůbec nějaké řešení správné. Najdete zde spoustu tajemství, která autorka nechává ukryté a je jen na nás, jak s nimi naložíme.
Takhle knížka se tváří, že je přesně stvořená pro mě, ale bohužel, mně vůbec nesedla. Vůbec se na mě nic nepřeneslo, žádná emoce, přišlo mi to zdlouhavé. Zajímavý námět, některé části nádhera a luxus, ale většinou jsem se přistihla při tom, že čtu jen pro to, aby to už bylo za mnou. Je mi to líto, protože podobný styl knížek mám opravdu ráda.
Matky přinášejí podobná témata jako autorčina předchozí kniha Polovina tebe: neukotvenost v rodině, pocity osamění, izolace, rasismus, komplikované přátelství, ne úplně naplněná láska, zde navíc silně rezonuje téma mateřství, a to jak nechtěného, tak zuřivě chtěného... Všechny postavy se pohybují v takovém zvláštním oparu smutku či ve vědomí vlastní nedostatečnosti, dělají chybná rozhodnutí, jejichž tíhu si nesou pořád v sobě, nedokážou se jí zbavit... Knížka se mi líbila, ale Polovina tebe mě oslovila víc, asi proto, že příběh byl takový plastičtější, dějově víc vyklenutý, v Matkách mi trochu chyběl nějaký výraznější konec...
Hodnocení: 4 ⭐ z 5 ⭐