Maus – Souborné vydání
Art Spiegelman
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/140454/bmid_maus-souborne-vydani-Tb0-140454.jpg
5
886
886
Maus série
K 25. výročí prvního vydání slavného komiksu Arta Spiegelmana Maus vychází první souborné vydání obou dvou dílů knihy v jednom vázaném svazku. Maus je děsivým - a současně hodnotně umělecky ztvárněným - zobrazením holocaustu, které oslovilo miliony čtenářů po celém světě. Místo lidí vystupují v příběhu myši a jiná zvířata - odtud název knihy. Maus je jedním z vrcholných děl moderní světové literatury, která se snaží přispět k tomu, aby lidé nezapomněli na to, co znamenal nacismus.... celý text
Literatura světová Komiksy
Vydáno: 2012 , TorstOriginální název:
The Complete Maus, 2003
více info...
Přidat komentář
Komiks se čte velice dobře, téma druhé světové války a holokaustu je tak přiblíženo i čtenářům, kteří by po klasické knize nesahli, bavilo mě to, ač je to těžké téma.
(SPOILER)
Kniha se mi velmi dobře četla. Dokáže zaujmout jak svojí historickou stránkou, tak i občasnými scénkami mimo Vladkova vyprávění. Moc se mi líbilo, jak autor vždy ukončil určitou část děje tím, že si Vladek s Artem odložili vyprávění na jindy. Bylo tak lehčí se od knihy takzvaně odlepit, protože témata vyprávění Vladka jsou po celou dobu děsivá. Nebýt těchto přestávek, musel bych tuhle knihu přečíst najednou, jak je napínavá.
Co se týče Vladka samotného, není v knize vykreslován jenom jako hrdina. Díky občasnému přerušení vyprávění máme možnost nahlédnout do Vladkova života po válce, jak se změnil, jak se chová ke svému synovi, manželce a dalším blízkým osobám.
Zobrazení lidí různých národností pomocí druhů zvířat byl zajímavý nápad, jak na první pohled odlišit jednotlivé kultury a lépe se tak zorientovat v daném ději/příběhu. Také to umožnilo přidání zvířecích masek postavám, které zrovna předstíraly jinou národnost.
Dnes už nezpochybnitelná komiksová klasika. Možná právě pro ten všeobecný obdiv mě nestrhla tak, jak asi měla, ale to už je problém velkých očekávání. Ostatně ani o zklamání nemůže být řeč, příběh i jeho zpracování jsou mimořádně působivé. Přínosné je především střídání časových rovin, díky nimž se seznámíme nejen se "skutkovou podstatou" holocaustu, ale i s dlouhým psychickým stínem ležícím jak na přeživších, tak na jejich potomcích, na těch, kdo tu hrůzu přímo nezažili a přesto stále žijí s jejich důsledky. Zoomorfní zpodobnění jednotlivých etnik jako by trochu mírnilo děsivost popisované skutečnosti, zároveň si říkám, jestli to trochu nezavání nastolováním kolektivní viny. Být Polák, asi by mi moc nevonělo ztotožnění celého národa s obrazem vepře. A to i přesto, že si jsem jejich antisemitských excesů za války vědom. Hodně zajímavá a relativizující je americká epizoda, odhalující Vladkovy vlastní rasistické předsudky vůči černochům. Právě takové detaily, narušující očekávaná schémata, dělají příběh věrohodnějším, skutečnějším.
Jestli se dá o nějaké knize říct, že je úžasná, i když její příběh je o největších zvěrstvech druhé světové války, tak právě toto je ta kniha. Líbí se mi na ní ztvárnění národností různými zvířaty, také příběh, ve které Vladek přežívá válku i jeho složitý vztah k synovi Artiemu. Vše do sebe krásně zapadá a hlavně pochopíme, proč je Vladek takový, jaký je. Kniha, ač s děsivým tématem, se moc dobře čte a její grafické zpracování umožňuje ještě větší čtenářský zážitek. S klidem bych ji doporučila i dětem, které se s holocaustem teprve setkávají.
Moje srdcovka..
Před touto knihou jsem četla jinou, též s tímto tématem - Nepatrná ztráta osamělosti od Eliho Beneše. Příběh o člověku, který přežil koncentrák a vrátil se do své vlasti, ale jaksi nic už nebylo jako dříve.. A hned mě napadlo srovnání, že takto nějak mohl vypadat i Vladkův život, když se vrátil "domů"..
Hrůzostrašné komiksové vyprávění o tom, že jakmile jde do tuhého, lidé se k sobě dokážou chovat jako ty nejodpornější svině.
Není to moje první kniha na téma holokaustu a i přesto jsem se dozvěděla něco nového. Kniha je velmi čtivá, obrázky jsem až tak nevnímala, občas jsem se ztrácela v čase, ale i tak dávám knize plný počet hvězdiček. Velmi dobře popisuje složitý život nejen v době války, ale i po ní, jak je náročné správně se rozhodnout, jak je těžké někomu věřit, že Vás nezradí, a že bez kousku štěstí se to nedalo přežít.
Tím, že můj pradědeček prošel lágrem, bylo mi téma o něco bližší a byla jsem zvědavá, jak se podaří jím projít Artiemu s Vladkem. Komiks jsem zhltala v jednom "zátahu". Bylo zajímavé vidět, jak se lágrová a vůbec válečná zkušenost odrazila na Vladkově psychice... Jistě spousta židů si tím prošla a nikdo z nich není tak lakomej jako Vladek, jak by řekla jeho milá Mala, ale přesto: to počítání léků, radost z příležitostných nálezů šikovných věcí... Artieho imaginace z dětství... přesný. Potěší i, že Vladka zachrání v kritické chvíli ztráty smyslu ze života katolický kněz.
Skvělý příběh, nádherné zpracování - úplně mě to pohltilo. Sice jsem se místy zasmála, ale celkově to bylo velmi smutné - obdiv Vladkovi i jeho synovi za sílu tohle téma otevřít!
Ano, přesně takhle se mají psát knihy o holokaustu. Upřímně se divím, proč jsem se o ní dozvěděla teprve až na vysoké škole, a to ještě "jen tak mimochodem". Přesně k takovýmto knihám by se měly žáci vést na středních školách prostřednictvím povinné četby, ne-li dokonce i na školách základních. Jak mohl autor dokázat stvořit něco, co je zábava číst a co se čte úplně samo, a zároveň pojednává o něčem tak tragickém? Forma komiksu navíc umožňuje ztvárnit v jednom obrázku tolik, co by se slovy popisovalo dlouho a těžko. Souhlasím s názory týkajícími se toho, že kresba vypadá, řekněme, dětsky, až to na čtenáře může působit, jako by skutečnosti byly pojaty očima dítěte. Ne ve smyslu, že by byly nedospělé - spíše tím, jak jsou jednoduché, skoro až skicovité, zato extrémně přímé, stručné, výstižné, bez jakéhokoli přikrášlování a hraní na city. Prostě tak, jak to je a bylo. Právě i způsob ztvárnění knihy formou komiksu by dle mého názoru mohl k mladším čtenářům promlouvat mnohem více, než jiná, sice klasická a kvalitní, ale rozhodně méně záživná četba s tématikou druhé světové války. Stoprocentně se ke knize někdy v budoucnu opět vrátím.
Dílo, které nakonec ani nebylo o životě v koncentračním táboře, jako o jednoduchém příběhu jednoho muže napříč válečnými dějinami. Autor ke všem přistupuje perfektně inovativně i v malých případech, které jsou uctyhodné. Povinná četba mezi komiksy.
Když se vyklízela špajz po prababičce, našli jsme hromady zavařovaček se sušeným chlebem. Vždycky, když jsme přijeli na návštěvu, tak měla ty dobrý chlebový krutonky do polívky, a nebo jen tak na zobnutí. Některé měla i ochucené česnekem, paprikou, nebo pepřem. Nikdy nevyhodila jídlo. Starý chleba nakrojila, posypala kořením a nechala v troubě po pečení vyschnout.
Dílo neukazuje jen hrůzy koncentračních táborů a dění v Polsku neotřelým způsobem (po všech těch porodních bábách, vrátných a uklízečkách z Osvětimi), ale také popisuje zničující dopady války na osobnost.
"Those who cannot remember the past are condemned to repeat it."
Tento komiks se mi velice líbil protože mi přišlo, že i když tam je málo textu, tak se ten děj dá velice lehce pochopit. Kniha je spíš pro starší, protože to je o holocaustu. Do tohoto komiksu se člověk tak vžije, že nevnímá čas okolo sebe. Kniha je jak zajímavá tak i zábavná, v nekterých částech knihy je i smutná a proto bych ji nedoporučoval lidem mladším 13ti let. Kniha popisuje holokaust a dění v koncentračních táborech. Tahle kniha se mi velice líbila a proto dávám 5 hvězdiček
Výborně zpracovaný komiks. Výstižné děsivé kresby. Za mě super, kniha se mi moc líbila.
Tohle není jen netradiční zobrazení holokaustu jako takového, ale i reflexe toho co všechno tyhle události spáchaly na duši a mysli těch co přežili a jak se následně vyrovnávali s údělem přeživších včetně dopadu na jejich nejbližší pokud jim tedy ovšem nějací zbyli.... souhlasím s pohledem v nedávném komentáři Grohlinky - obě hlavní postavy mi místy docela slušně lezly na nervy, ale dle mého to takhle mělo být podáno, je to cílený záměr. Vladek mi tedy nějak neimponoval ani svým jednáním před tím než doba a poměry naprosto zešílely a jeho reakce i v pozdním věku kdy při cestě partnerka jeho syna vzala do auta stopaře "švarcera" byla snad otázkou nebo povzdechem nad tím jestli lidstvo není odsouzeno k tomu aby se některé věci opakovaly pořád a pořád dokola..... na druhou stranu i přes ten "nanervylezmus" tak motiv takové náklonnosti a citu k někomu (Vladek a Anja a jejich shledání po válce), to byl další silný moment tohoto příběhu a možná i částečná odpověď na to kde hledat sílu jak zvládnout i naprosto nemyslitelné situace.
Knihy na tema holocaustu je tezke hodnotit, alespon pro me, jeden ma vzdycky trochu rozpaky jakkoli hodnotit ci kritizovat neco, co nikdy nezazil, ze?
Rozhodne si myslim, ze ma kniha sve misto, verim, ze by mohla byt pristupna a stravitelna i pro nectenare a mladsi lidi, je v mnoha ohledech poucnejsi nez lecktere hodiny dejepisu ve skolnich lavicich, a to se pocita.
Trosku v rozpacich jsem ze znazorneni lidi jako zvirat. Nemci jako kocky, Zide jako mysi a Polaci jako prasata. Vzhledem k tomu, ze kniha zacina slovy Hitlera: ,,Zide jsou nepochybne rasa, ale nejsou to lide”, se to muze zdat trosku kontraproduktivni. Navic vsichni vime, ze jedno dilo, ktere znazornovalo lidi jako zvirata bylo preci jen trosicku jinde…
Dve hlavni postavy, Vladek a Art, mi byly krajne nesympaticke, dokonce jsem si k nim v prubehu cteni vypestovala jistou averzi. Vadilo mi i caste skakani v case, ktere vzhledem k ne prilis zdarile kresbe, vytrhavalo z plynuleho cteni a celkove na me pusobilo rusive.
No, kniha je celosvetove dobre hodnocena a opevovana, takze asi je treba si priznat, ze chyba je ve mne. Snad se muzu jen utesovat myslenkou, ze mam na toto tema neco malo nacteno, a tak na me kniha nezapusobila tak, jako na jine, nedozvedela jsem se nic noveho, takze me neobohatila tak, jak jsem dle hodnoceni ocekavala. Stojim si za tim, ze na toto tema jsou poucnejsi knihy, ktere ve me samotne zanechaly mnohem vetsi stopu.
Po dvou letech jsem se ke knize vrátila,abych se s duší rozjitřenou nejenom válčením nedaleko našich hranic, znovu ponořila do děsivého komiksu, který vám ukáže v rizím světle tu nepopsatelnou hrůzu holocaustu. Sedím nad stránkami, nevidím myši, krysy, zajíce ..a pod....vidím lidí, děti, vrahy. Jak moc vděčná jsem za to, že jediný pláč, který jsem od svých kluků v dětství slyšela byl ten, když si na kole odřeli kolena, jak moc vděčna jsem za to, že od vnoučat slyším zvonivý smích nad vyhraným Člověče nezlob se, jak moc vděčna jsem, že nemají hlad, nemusí ve se skrývat, mohou s námi v klidu žít a my máme zhůry povoleno přihlížet, jak jsou šťastné. Pane Bože, kde jsi byl, když se na této modré planetě zabíjeli nevinné děti.. umírali nevinní lidé jen proto ...proč vlastně.???
Tady není o čem. Perfektní dílo obsahem i grafickým zpracováním. Neměla by chybět v žádné domácí knihovně.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) komiksy holokaust, holocaust grafické romány
Autorovy další knížky
| 2012 |  Maus – Souborné vydání |
| 1997 | Maus I: Otcova krvavá pouť dějinami |
| 1998 | Maus II: A tady začalo moje trápení |
Mám ráda knihy z válečné doby a toto dílo v podobě komiksu, bylo opravdu krásné, hezky byly provázené dvě časové linky