Tisíc ďáblů
Frank Goldammer
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/484547/bmid_tisic-dablu-Mv2-484547.png
4
61
61
Max Heller série
< 2. díl
Ani dva roky po válce není v Drážďanech klid. Město, stále ještě plné trosek z velkého bombardování v únoru 1945, patří do sovětské okupační zóny a život v něm je jako zlý sen. V mrazivé zimě roku 1947 je život obyčejných lidí doslova bojem o přežití. Trápí je nedostatek bytů, hlad a nemoci. Utrpení nejsou bohužel ušetřeny ani nejmenší děti. Policejní komisař Max Heller je nově založenou lidovou policií povolán na místo činu ve čtvrti Neustadt. Než však může vůbec začít vyšetřovat, je zavražděný důstojník Rudé armády odvezen ruskými vojenskými silami. Zůstává po něm jen obrovská kaluž zmrzlé krve a opuštěný batoh, ve kterém se skrývá děsivé tajemství: useknutá mužská hlava. Max se však nevzdává a během náročného vyšetřování, které navíc někdo neustále sabotuje, rozplétá nitky složitého případu, jenž sahá až k nejvyšším ruským vojenským kruhům…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno: 2022 , VendetaOriginální název:
Tausend Teufel, 2017
více info...
Přidat komentář
Pokračování osudů postav ze Strašáka dva roky po válce bylo o hvězdu méně napínavé a více zaměřeno na zápas obyvatel Drážďan s následky prohrané války a nadvlády Sovětů. Zde Max Heller vyšetřuje úmrtí několika Rusů a hledá viníky mezi kovanými nacisty i obyčejnými trpícími lidmi. Některé scény byly velmi znepokojivé, autor však chtěl ukázat utrpení trvající i po skončení války. Přečtení nezpůsobí zklamání.
Těžko uvěřit, že autor je lakýrník :-) tím nechci nikoho urazit, ale u nás jdou na lakýrníka většinou mladíci, co mají problém se i podepsat.
( Bydlím bohužel vedle učiliště s tímto oborem, tudíž mám možnost sledovat tuto elitu národa v jejím volném čase, a psaní knih to rozhodně nezahrnuje, jejich slovník je spíše nepublikovatelný... )
Knihu jsem přečetla za noc, byla jsem trochu zmatená z postav a stále se měnících podezřeních. Což odráží dobu, v níž se děj odehrává. Zmatek a zmar. Válka i roky po ní, prostě příšerná, ale jedno je stále stejné, ti nahoře u moci mají plná břicha, teplo a svoje požitky, obyčejný člověk mrzne, hladoví a za trochu chleba prodá i svou duši ďáblu. To se nezměnilo, jen se vyměnily kabáty. Nacista nebo Ivan, ten kdo má moc, vraždí, mučí, znásilňuje a klidný spánek mu to nevezme.
Miliony civilistů živoří, mrzne a užírá se myšlenkami, zda nezradil to či toho, zda neklesl až příliš hluboko, když řekl, udělal, pomyslel si něco nehezkého nebo ne úplně košer.
Nechtějí nic jiného, než žít své obyčejné životy, bez ideologií, bez propagandy.
Ze stránek čiší chlad, hlad a beznaděj, ale i zaznívají střípečky dobra, a spousta citu a lásky.
Na konci jsem slzu uronila, ty děti, ach ty dětičky, je to příšerné.
Autor je nejen lakýrník, ale i svobodný otec dvojčat.
Má ode mne všechny hvězdy a Oskara k tomu.
Tisíc ďáblů je masa hladových, zubožených, bezprizorních a naštvaných z bezvýchodných stavů ve zničených Drážďanech, jenž se musí učit žít v poválečné situaci s deziluzemi a smířit se s nastoleným vojenským sovětským režimem.
Fašismus není jednoduché z mysli některým němcům vyhladit, vždyť v něm byl řád a privilegium na vše. Takže nový režim, nové politické strany a staré pořádky jsou chaosu. Vyšetřování krutých zločinů je nutné koordinovat s velitelstvím sovětských vojsk, neboť k nim vedou stopy.
( Jaksi se mé čtenářské duše nelibě dotkly použité vulgární nadávky - z mého posouzení - ze soudobé romské mluvy.)
Tím se kniha jeví i přes náhled složitosti dané dobou, jako vyřizování si účtů s daným stavem věcí.
Strašák se mit tedy líbil o něco více, ale špatné to určitě nebylo. Max dělal co mohl v rámci svých možností, a že jich v této době moc nebylo. Detektivní zápletka se mi líbila i vykreslení běžného života po válce bylo velmi poutavé.
Opět super vykreslené prostředí poválečného Německa. Na Maxe jsem se těšila a nezklamal. Konec byl takový hodně pohádkový ale to já vlastně ráda.
Určitě nezklamal druhý díl. Ta poválečná situace byla fakt divoká a kriminální linie skvěle vymyšlená.
Po válce lidi neměli lehký život, jsem rád, že nemusím žít v té době. Detektivka zase výborná, čte se jedním dechem :).
Tohle cele dohromady je moc smutne a dobre a poutave napsane pokracovani povalecneho zivota v Drazdanech.
Opět mírně depresivní čtení, ale líbí se mi styl i nápad. Komisař je velký sympaťák. Snad budou další díly.
Na další setkání s Maxem Hellerem jsem se těšila a knihu jsem si jako audio v jazyce originálu určitě užila ;-). Případ se tentokrát odehrává v únoru roku 1947, kdy obyvatelé Drážďan zažívají opravdu tuhou zimu. Město nyní patří do sovětské okupační zóny a je zde stále ještě celá řada suti a vybombardovaných domů z války. V podstatě se tam nedá žít a lidé trpí velkým hladem a sužují je nemoci. Mezi obyvateli to vře, protože jsou nespokojení. Mnozí se Sovětů bojí a jsou k nim podezřívaví. Vrchní inspektor Max Heller a jeho kolega Werner Oldenbusch nyní patří k nově založené lidové policii. A když je nalezeno tělo zavražděného sovětského důstojníka, jsou oba pověřeni vyšetřováním. Ruské vojenské síly sice mrtvého okamžitě odvezou pryč, ale Heller záhy narazí na batoh s useknutou hlavou muže. Začíná tedy svědomitě vyšetřovat, ale není to tak jednoduché, protože ho okupační jednotky pečlivě sledují a dokonce jeho práci zbržďují. To by však nesměl být Max Heller, aby se dal odradit ;-).
Autor dokázal ve své knize atmosféru poválečných Drážďan opravdu skvěle vykreslit. Čtenář doslova cítí zimu, která v době děje panovala. A Heller je sympaťák každým coulem, kterému prostě musíte fandit :-). Kromě toho mne rozuzlení případu docela překvapilo ;-). A i když je případ tentokrát o trochu slabší než ten předchozí, hodnotím opět plným počtem a pevně doufám, že se brzy s Hellerem zase potkám...
Knihu lze hodnotit ze dvou stran. Jednak detektivní zápletku a pak popsaný život v poválečných Drážďanech. Samotné vyšetřování mě sice neohromilo, ale je solidní. No a atmosféra ve městě byla vylíčená velmi dobře, a bylo snadné si uvědomit jak těžký to byl život. Výsledek bych viděl tak za tři hvězdy.
Další setkání s Maxem Hellerem a tentokrát poválečných Drážďan. Kniha je neuvěřitelně čtivá, přečetla jsem ji, dá se říct na jeden zátah. Autor je skvělý vypravěč, poutavě popisuje rozbombardované Drážďany, problémy obyvatel a zároveň rozjíždí kola napínavého příběhu mrtvých ruských vojáků.
Čtení je to smutné,co se týče dětí,snad až neskutečné.
V originále již vyšlo 5 knih s Maxem,tak snad se brzy opět setkáme.
Za tuto objevenou sérii děkuji Knihám Dobrovský,když mi první díl, Strašáka, poslaly e-knihu jako dárek a já jim to teď oplatila nákupem druhého dílu a zároveň nákupem dalších :) . Výborný marketingový tah :)
Tisíc ďáblů...
Druhé pokračování ze série Max Heller...
V prvním dílu jsme zavítali do válečných Drážďan, tentokrát sice opět do Drážďan, ale již poválečných, konkrétně do roku 1947... Město je stále plné trosek, místní obyvatele sužuje šílený mráz, bída, hlad a nemoci... Frank Goldammer vše věrohodně do detailů popsal...
A právě v této nelehké době dochází k vraždě důstojníka Rudé armády, přičemž k vyšetřování je přizván i vrchní komisař Max Heller...
Pokračování série se mi moc líbilo, doufám, že nakladatelství Vendeta sáhne i po zbylých tří vyšlých dílů této válečné a poválečné detektivní série...
Kniha by si určitě zasloužila větší pozornost čtenářů... Já hodnotím plným počtem hvězdiček a moc bych si přál brzké pokračování...
Perfektní! Opět úžasná a ponurá atmosféra, tentokrát již poválečných Drážďan. Člověk by řek, že dva roky po válce už bude situace lepší, ovšem to zřejmě neplatí pod nadvládou rusáků, který syslí všechno pro sebe a obyvatelstvo nemá co do huby a hlad je všudypřítomnej. Děsný a mrazivý a právě to dělá tu knížku tak vynikající, stejně jako první díl, že i přes naprosto nelidský podmínky a házení klacků pod nohy a vnější tlaky se Max Heller pokouší vyřešit případy vražd ruskejch vojáků.
Možná že by to jinak byla normální a celkem tuctová detektivka, ale tohle právě neni ten případ, právě kvůli zasazení do Drážďan v roce 1947, ještě do zimního období. Lidi trápí nedostatek jídla, tepla, bytů...všeho. Každej se snaží urvat co se dá a téměř za jakoukoliv cenu. I proto se mi líbí, jakej je Max pevnej charakter nesnažící se využívat ostatní, aby z toho měl osobní prospěch.
Nakonec se samozřejmě dozvíme odkud vítr fouká a je to celý dost smutný a taky docela drsný. Spousta lidí je vykořeněnejch, nemají nikoho druhýho, musí spoléhat sami na sebe. Obzvlášt dost silnej zážitek byla situace dětí, ale nebudu spoilerovat...
Určitě doporučuju, snad se dočkáme dalšího dílu.
Po přečtení Strašáka jsem se na tuhle knihu fakt těšila. A opravdu nejsem zklamaná. Další případ sympatického policejního komisaře Maxe nás zavede do poválečných Drážďan....
Kniha se moc fajn čte a ten konec, tak ten jsem fakt nečekala.
Doporučuji
Osobně mě spíše zasáhla chudoba a zoufalství lidí než samotný detektivní příběh. Autor to uměl živě popsat. Obyčejní lidé trpí a mrznou, avšak hlavouni mají všeho dost. Spíše jsem soucítila s lidmi a těžko se člověk může do takové situace vcítit. Max má srdce na pravém místě a i on dokázal pomáhat těm méně šťastným. Hodnotím knihu spíše po stránce poválečných Drážďan než vyšetřování.