Mazel
Akwaeke Emezi
Román o hledání vlastní identity a pravdy, překračující žánry. Ve městě Lucille už žádné nestvůry nežijí, alespoň tak to zdejší děti, včetně Džemy a jejího nejlepšího kamaráda Spásy, odmalička slýchají. Jenže co když si dospělí pouze odmítají připustit pravdu? Přesně tuhle otázku si Džemy musí položit, když jednoho dne z mámina obrazu vytáhne Mazla — napůl chlupatého, napůl opeřeného tvora s krvavými rohy a děsivými drápy. Mazel si ji vybral, aby mu pomohla ulovit nestvůru, a zdá se, že tahle konkrétní nestvůra si za místo svého nestvůření zvolila Spásův dům. Džemy tak musí nejen zachránit svého nejlepšího kamaráda, ale také odhalit pravdu a spolu s ní i odpověď na otázku: Jak ochránit svět před nestvůrami, když všichni slepě trvají na tom, že žádné neexistují? Máte dost odvahy se podívat?... celý text
Přidat komentář
Kouše mě hlavně nenaplněný potenciál. Přestože jde o knihu pro mladší čtenáře, metafory se zdají až příliš jednoduché a poselství vyznívá neskutečně klišovitě. Bezesporu je důležité témata násilí a zneužívání mladším zprostředkovávat co nejpřístupnější formou, Mazel se mi ale zdá jako prvotní nástřel, který se nikdo neobtěžoval rozpracovat hlouběji. A byť novelka nemá ani 200 stran, pořád působí jako nafouknutá povídka. Bohužel byla do těchto rozměrů dofouknutá rádoby-poetickou vatou a ne obsahem. Snad by Mazel jako povídka na 50 stran fungoval i líp. Nerozumím, proč se zdejším komentujícím zdá kniha divná, na mě působila až strnule konvenčně. Pokusů o skutečně neotřelé věci bylo málo a nebyly dostatečně působivé ani využité.
Já mám ráda divnoknihy a tohle zajisté divnokniha je. Vyprávění má hodně alegorickou podobu, člověk musí číst mezi řádky a je tam i kapka magického realismu. Postavy mají velmi zvláštní, ale zajímavá jména (Šepot, Džemy, Spása atd.) a co se týče diverzity, no jéje, kde jen začít. Hlavní postava je transgender dívka (a možná i trochu na autistickém spektru), je tu trojice rodičů, co mají polyamorický vztah a jedna z postav je zároveň nebinární. Autorka pravděpodobně v mnohém čerpá z osobního života (je nebinární transgender a má něco jako DID poruchu?), takže pro ni je to realita, pro někoho to může být už moc (ale kdo není fanda podobných témat, asi po takové knize nesáhne). Přiběh samotný je pak poměrně jednoduchý a předvídatelný, ale zpracování je originální a když jsem si zvykla na styl psaní, bavilo mě to. Určitě mrknu i na další knihu autorky :)
Strhující popis vnitřního prožívání zátěžových situací. Řada úrovní, na kterých je možno knihu číst - vnímání světa introvertem/autistou; otázky dospívání; cesta zdravého vyjití z rodičovského domu a osamostatnění se; lidské chování je neměnné; sen o vybudování dokonalé společnosti je utopistický; andělé a Boží zásahy do našich životů; co opravdu znamená pomoci druhému a další a další ....
Mazel je middle grade novinka od autory knihy Zřídlo, což byla jedna z nejdivnějších knih, co jsem vůbec kdy četla. Byla jsem proto zvědavá, jaký bude její příběh pro trošku jinou cílovou skupinu…
A řeknu vám, bylo to supr! Originální, čtivé a jasně, že divné.
Čtení jsem si užila a fakt by mě zajímalo, kam autorka chodí na ty nápady.
Rozhodně tvorba Akwaeke Emezi nesedne každému, ale na druhou stranu je tu konečně něco, co tu ještě nebylo!
Tuto knihu jsem si vybral do čtenářské výzvy na DK (Kniha od afrického autora). Jedná se o YoungAdult s prvky magického realismu. Zpočátku se kniha nečetla úplně jednoduše, ale postupně všechno do sebe zapadalo a dávalo smysl. Kniha se mi líbila.
Hlavní postavou je dívka DŽEMY, která musí zachránit svého kamaráda SPÁSU před nestvůrami. Kdo jsou nestvůry? Kdo je MAZEL, se kterým se DŽEMI setká a odkud se vzal? Všechno se dočtete už v této knize.
Tato kniha obsahuje v sobě důležité poslání.
Na počátku knihy se vyskytuje POZNÁMKA PŘEKLADATELKY, ve které je uvedeno, že se v knize objevuje postava jménem ŠEPOT, která je nebinární. Na základě toho musela autorka přizpůsobit gramatiku. V závěru se nachází PODĚKOVÁNÍ.
Přebal knihy je pěkný. Počáteční strany jsou vytištěné černou barvou a také žlutou barvou. To může leccos napovědět.
Knihy napsané africkými autory čtu zřídkakdy a jsem rád, že jsem si vybral tuto knihu.
Ze čtení jsem poněkud rozpolcen. Některé elementy příběhu oceňuji, jiné mi přijdou jako skoro vnucené. Imaginativnost autorky byla rozhodně zajímavá, a je bezpochyby zajímavé číst dílo autora, který vychází z jiného kulturního základu, než já jako čtenář. Musím si ovšem postěžovat, že někdy abstrakce skutečného tématu šla tak daleko, že je až těžké chápat, jaké poselství autorka zamýšlela.
Rozhodně si dovedu představit srovnání s díly cílenými pro dospělé i dospívající obecenstvo, které mají poselství, které překračuje hranice jak věku tak zemí, ale jak jsem už zmínil, měl jsem při čtení pocit, že se poselství v příběhu někdy až ztrácelo.
Zajímavé počtení z africké kultury, ale tématicky trochu promarněná příležitost.
◾Achjo, co jsem to zase přečetla. K této knize asi nemám moc co říct. Chtěla jsem přečíst román ze světové literatury a dostala jsem nějakou podivnou fantasy. Prvních 110 stran netušíte, kam vlastně příběh směřuje a celkově jsem se do čtení nutila.
◾ Poselství knihy je velice důležité, na můj vkus bylo čtenáři odhaleno pozdě.
◾ Ocenila bych, kdyby ke knize existoval nějaký rozbor díla, abych plně pochopila smysl Mazla.
Kniha je plná líbivých slovních obratů a alegorií, ačkoliv jistě spadá do YA. Postavy LGBT+ působí velmi přirozeně, autorka se na ně nezaměřuje ani se je nesnaží nijak povýšit nad ostatní, prostě tam jen jsou. Na konci mi trochu vadily naivní myšlenkové pochody hlavní hrdinky, kde řešila co je a není správné.
Myslím, že kniha stojí za přečtení, jen od ní nesmíte čekat průměrnou teen romanci.
První třetina knihy byla divná....vážně divná... a nebýt toho, že jsem tuto knihu měla vyhlédnutou do čtenářské výzvy, asi bych ji odložila. Ale jakmile se kniha přehoupla k hledání příšery, tak už to bylo celkem čtivé. Nicméně některé věci mi v knize přišly zbytečné (lgbt přesah). Také na mě působily zvláštně jména postav....tak nějak rušivě.
Dívka Džema vytáhne z obrazu, který namalovala její máma, tvora, který jí řekne ať mu říká Mazel a vylíčí jí své poslání, proč se objevuje v jejich světě. Chce se vydat na lov nestvůr a zbavit jich město. Džema je ale přesvědčená, že město bylo zbaveno nestvůr již v minulosti anděly, a tak začne pátrat, kde je pravda.
" První krok k prozření je nazřít, že existují skutečnosti, k nimž musíš teprve obrátit zřetel."
Musím dát za pravdu všem, kteří říkají, že je ta kniha zvláštní, divná. Do půlky příběhu jsem si říkala "co to jako je?", ale nenudilo mně to, tak jsem četla dál. Po dočtení jsem musela uznat, že myšlenka té knihy je úžasná.
Zpočátku rozpaky, o co vlastně jde? Ale pak mě to chytlo a nepustilo až do konce. Příběh plný otazníků, plný pravdy, plný odvahy.
Určitě doporučuji.
3,85/5*
Takto zvláštní knihu jsem už dlouho nečetla. Abych byla upřímná, první polovinu knihy jsem byla po většinu času zmatená a měla jsem problém se do dění dostat. V posledních padesáti stránkách se však mnohé změnilo, jelikož jsem titul nemohla odložit. Hlavní hrdinka Džemy vyrostla s vědomím, že jejich město kdysi obývaly nestvůry. Ty jsou nyní minulostí, alespoň do doby, než z obrazu její matky taková nestvůra vyleze. Říká si Mazel a tvrdí, že nestvůrou ve skutečnosti není. To pravé monstrum se prý totiž ukrývá u jejího nejlepšího kamaráda Spásy doma. Jak jej ale najde, když už není moc lidí, kteří by v ně věřili?
Mazel je příběhem lidskosti, nestvůr (ve všech formách) a odvahy postavit se svým blízkým. Jelikož se jedná o utopii plnou nejrůznějších metafor, nebude tím pravým čtením pro každého. Máte-li ale rádi zvláštní knihy, kde nic není takové, jak se na první pohled zdá, je velká šance, že si Mazla zamilujete.
(SPOILER)
Knížka, která byla hodně vidět na ig a všichni ji s nadšením chválili. Musím přiznat, že do nějaké strany 70 jsem byla odhodlaná ji odložit a nedočíst, protože jsem absolutně nechápala, co mám vlastně v rukou. Matka Pelyňa, otec Aloe, do toho malá Džemy, oživlý obraz, nestvůra, andělé a monstra. A pak se najednou ukázalo to, o co v téhle knize jde. A přikláním se na stranu všech, kteří říkají, jak je kniha skvělá. Je to totiž něco, co byste nečekali, co překračuje hranice a co tu žánrově opravdu chybí. Psát o problematice zneužívání formou fantasy, ale zároveň tak, že to ve Vás zanechá hluboký dojem není jednoduchá disciplína. A Akwaeke má dokonalý styl, který Vás prostě chytne za srdce. Nakonec jsem knížku zhltla téměř na jeden zátah a musím složit hlubokou poklonu.
Moje hodnocení: 9/10
Akwaeke Emezi na necelých 180 stranách odpovídá na palčivé otázky a zároveň se nebojí bruslit na tenkém ledě YA alegorie a psychologického thrilleru. Mazel je velmi důležitou knihou s bolestivým tématem o kterém by se bezesporu mělo mluvit více. Není nic horšího, než nad problémy přivřít oči a dělat, že neexistují. Na to je i pohádkové město Lucille krátké.
Mazel je další povedená kniha z pera autorů Akwaeke Emezi (Akwaeke Emezi dávají přednost genderově neutrálním zájmenům).
Stejně tak jako její první kniha Zřídlo mě kniha velmi bavila svým stylem, metaforami a magičností, táhnoucími se skrze celý děj.
Kniha je vyprávěním černošské transgender dívky Džemy o nestvůrách, jež kdysi okupovaly její město a andělech, kteří od nich museli město vyčistit.
A jak takové nestvůry vypadají? Mění svoji podobu? Jsou hrůzostrašní nebo mohou působit jako andělé?
A proč z mámina obrazu vstal přízrak, který tvrdí, že tu stále nestvůra je?
Kniha je relativně krátká, zato výstižná a nenacházíme v ní zbytečnou výplň. Tak trochu mi po přečtení připomíná malého prince, kdy jsou daleko strašnější věci schovány za označením nestvůra, ale dítěti už by bylo potřeba dát dovysvětlení.
Vlastní anotace Mazla je zavádějící. V prvé řadě bych netvrdila, že se jedná o román. A už vůbec to není román o hledání vlastní identity. Identita hlavní postavy je tu zajímavým prvkem, ale rozhodně ji tu nehledá. Ví přesně kdo je a její okolí to okamžitě přijme. (Navíc už ve vzdálenější minulosti.)
Alespoň o hledání pravdy tenhle příběh je. Začátek se mi hodně líbil a zaujal mě, ale většina příběhu mi přišla trochu natahovaná.
Narozdíl od jiných komentujících, mi knížka nepřipadala divná. Díváme se tu na určitou situaci v lidské společnosti, jejíž rysy pomáhají zvýraznit použité fantasy prvky. Postavy si během příběhu uvědomují nové skutečnosti a vyvíjí se. A celé je to docela pěkně a srozumitelně podané.
Hlavní myšlenka příběhu je zmíněna vícekrát a v závěru silně vyzní.