Mé přítelkyně z Ravensbrücku
Magda Knedler
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/475875/bmid_me-pritelkyne-z-ravensbrucku-GYS-475875.jpeg
3
140
140
Ve světě, kde je smrt jedinou nadějí, vás může zachránit pouze přátelství. V koncentračním táboře obehnaném ostnatými dráty vznikají mezi ženami pevná pouta. Pevnější než táborové zdi. Silnější než brutální údery. Maria, Sabina, Bente a Helga – každá z nich se do tábora Ravensbrűck dostala z jiného důvodu. Každá byla jiná. Mladá spisovatelka najde přede dveřmi svého bytu rukopis, který jí změní život. Rozhodne se za každou cenu zjistit, kdo byly ony přítelkyně z Ravensbrűcku. Kniha obsahuje básně Grażyny Chrostowské – polské básnířky, která byla 18. dubna 1942 v Ravensbrűcku zastřelena spolu s dalšími dvanácti ženami. Román inspirovaný skutečnými svědectvími bývalých vězeňkyň.... celý text
Literatura světová Romány Historie
Vydáno: 2021 , KontrastOriginální název:
Moje przyjaciólki z Ravensbrück, 2019
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi moc nelíbila. Skákání z roku do roku. Idina časová stopa začala být zajímavá až ke konci. Vždy když čtu něco s tématikou koncentračních táborů tak mám takový zvláštní mrazivý pocit, bohužel u této knihy se nedostavil a to mi moc chybělo.
Po přečtení komentářů jsem se obávala, nicméně kniha se mi líbila. Musela jsem tedy dávat větší pozor ohledně postav, hodně se střídali. Určitě jsou lepší knihy na toto téma, nicméně nelituji, že se mi tato kniha dostala do ruky.
Příběh mě vůbec nenadchl. První půlku jsem doslova protrpěla, protože knihy čtu do konce. Druhá půlka byla o něco lepší. Každopádně příběh Idy jedna velká nuda.
Velké zklamání, nemohla jsem se zacist a přišla mi dost chaoticka. Pomalu člověk nevěděl kdo co říká a v kterém čase. Autorka Ida tam měla pomalu víc prostoru jak samotné přítelkyně.
Kniha o přežívání v koncentračním táboře, která je pojatá jinak než ty, které jsem dosud četla. Je vyprávěna z několika úhlů, ať už žen z tábora nebo té, která se snaží zjistit, kdo knihu napsal a kdo byly ty ženy.
Dávám čtyři hvězdy i když hodnocení na DK není příliš povzbudivé. Kniha se mi líbila, bylo to trochu jinak pojaté než ostatní příběhy z období druhé světové, neřeknu li z prostředí koncentráků. Právě to jiné dodávalo knize ten správný směr.
"Přála bych si,aby tuto knihu četli mladí lidé,pro které jsou ony časy vzdálené a popisovaná dramata nepředstavitelná.
Jestliže se to stane, ozvěna jejich hlasů nikdy neumlkne." Elzbieta Kuta dcera vězeňkyně z Ravensbrucku.
Hodnotit tuto knihu je těžké, jelikož se mi celkově tato četba hodnotí špatně, avšak paní Elzbieta hezky shrnula,to co mi leží na srdci.
Čtěte tyto příběhy a nezapomínejte, že tyhle hrůzy se opravdu staly.
Velmi zvláštní kniha. V dobrém. Byť beletrie, měla jsem celou dobu pocit, jako bych četla životopis, možná popis průběhu psaní absolventské práce, a tak trochu jsem doufala, že na konci bude napsáno, že je příběh inspirován skutečností. Není...
I přes poměrně husté písmo kniha neuvěřitelně plynula a mnohdy jsem nechápala, kolik stránek už uplynulo. Ráda jsem se k ní a k hlavním hrdinkám vracela. Ida mi sice nebyla příliš sympatická, přesto jsem ji dokázala pochopit.
Ani po dočtení nemám pocit, že by Přítelkyně překypovaly dějem, přesto mě nějakým způsobem poznamenaly a ješte dlouho na ně budu myslet. Číst o myšlenkových pochodech a pocitech vězňů z KT je mnohdy mnohem náročnější, než číst o neuvěřitelném fyzickém utrpení, které museli snášet. Koneckonců fyzického násilí je i v dnešní době bohužel všude přespříliš a člověk už se proti cizímu utrpení stal možná častečně imunním...
Mám ráda knihy s tématem druhé světové války a koncentračních táborů. Moc jsem se na tuhle knihu těšila, ale...zklamala mě. Nelíbilo se mi prolínání minulosti a přítomnosti. Někdy bylo vše až moc chaotické. Tak nějak jsem tušila, jak vše skončí.... Četla jsem i lepší knihy.
Chvílemi jsem se ztrácela v ději a v postavách. Přišlo mi to takové zmatené. Námět skvělý, ale myslím, že se to dalo zpracovat jinak. Přečetla jsem už spoustu knih na tématem holocaustu, ale tohle se nepovedlo.
Hodnocení: 3/5
Druhá světová a celkově tématika koncentračních táborů není moje kafe, ale přece jen by člověk měl mít alespoň něco přečteno.
Přítelkyně jsou něco jako deník a přitom to deník není. Přeskakujeme tu mezi vícero pohledy. Kromě toho, že nám přítelkyně vypráví, jaké hrůzy se jim v táboře dějí, tak se i dozvídáme střípky z jejich předešlého života.
Kromě děje z pracovního tábora nám kniha nabízí i pohled spisovatelky, která se k deníku dostane (nebo spíš on k ní) a ona se rozhodne deník zpracovat do knihy.
Kniha jí pohltí natolik, že následující roky se věnuje tomu aby přišla na to, kdo přítelkyně byli a proč se deník dostal zrovna do jejích rukou.
Zpřetrhá pouta se svým životem a naprosto se ponoří do výzkumu.
Knížka se mi občas četla opravdu těžce.
Deník zachycuje myšlenky, pocity a příběhy občas dost chaoticky, což samozřejmě odpovídá tomu, že někdo deník napsal zpětně po několika letech mimo tábor a sestavil ho z paměti nebo z ústřižků. Ale bohužel mi občas dělalo problém se začíst a žádná z postav mi vlastně vůbec k srdci nepřirostla. Takže jsem knížku četla dost nezúčastněně a to mi přijde jako velká škoda.
Mám ráda, jak se prolíná děj z dnešní doby a děj z tábora, to dává příběhu alespoň nějaké provzdušnení, ale jinak mi knížka moc nesedla.
Knih o KT z 2. světové války jsem již přečetla spoustu, ale Ravensbrück byl "příjemnou" změnou. Bohužel mi to úplně nesedlo, byť to bylo dobře napsané. Kapitoly se pěkně prolínaly - minulost, současnost. Knížka je psaná čtivě, takže to jde "pěkně od ruky". Jsem za tento jiný pohled ráda.
Po Porodnici z Osvětimi jsem přistupovala k Přítelkyním se značnou rezervou. Autorka se zde ale překonala. Vkusné propojení minulosti s přítomností. Chápu, proč kniha pro někoho nemusí být šálkem čaje, ale mně osobně sedla a pro mě má i poselství, které by se mělo předávat napříč generacemi.
Nikdy nesmíme zapomenout na minulost, abychom ji neopakovali. Bohužel ale jako lidstvo zapomínáme rychle...
Řekla bych, ze pro Idu byl skoro až fanatismus hledání informací o přítelkyních vzhledem k tomu, kolik času jim obětovala.
Do knihy jsem se zpočátku nemohla začíst. Je to spíše vyprávění s minimem rozhovorů, někdy zbytečně až moc dlouhé. Nejdete tam ale spoustu myšlenek. Jako celek působí kniha zajímavě.
Ještě musím zmínit obálku knihy - ta se mi moc líbí.
Nebudu hodnotit, protože nechci dávat odpad, když jsem přečetla “pouze” 70 stran. Ale i tak málo stačí abych si chtěla vyrvat vlasy z hlavy a knihu vyhodit z okna…. Horší jsem snad nečetla. Naprosto nezajímavý děj, o jakési imaginární autorce co hledá imaginární ženy. Věty většinou o pár slovech, jak kdyby to psal školák, úsečné a prostoduché. Zbytečné nepřeložené německé výrazy, psáno často v bloku bez odsazení, šílené skákání v čase, kdy celá kniha je psaná v přítomném čase, ale vy se v jednom odstavci ocitnete na třech různých místech v pěti různých dobách. Na příště se vyhnu knihám, které pouze těží z tématiky koncentračních táborů!
Jemně napsaná kniha o přátelství v ženském KT. Knihu jsem se bála číst kvůli recenzím, ale nakonec musím říct, že se mi líbila víc než Porodní sestra z Osvětimi. Kniha je napsaná jemně, s nadějí. Jediné, co bych vytkla je, že na můj vkus tam bylo příliš "přítomnosti", i když na jednu stranu chápu, že to byla linie příběhu.
Kniha má zpočátku pomalejší děj a některé může odradit. Rovněž jak zde již bylo zmíněno je střídání postav v některých momentech chaotické. Nicméně pátrání po autorce spisu vás dokáže pohltit natolik, že knihu dočtete, abyste došli k rozřešení.
Tuhle knížku jsem dostala. Trochu jako nevyžádanou radu - poděkovala jsem, prolistovala a v duchu zaúpěla...
Stručně, dávám za pravdu většině předchozích čtenářů, není to nic, k čemu bych se chtěla vracet. Asi tak nějak...
Knihu sem zavřela po přečtení asi 30 stránek. Nenadchla a v podstatě sem zjistila že ani nevím o čem sem četla.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Porodní sestra z Osvětimi |
| 2021 |  Mé přítelkyně z Ravensbrücku |
| 2022 | Nikdo ti neuvěří |
Moc sem se na tuto knihu těšila, až sem si jí na knihobotu koupila. A ještě že jsem si ji nekoupila za plnou cenu, bych byla akorát naštvaná. Souhlasím s většinou komentářů viz. níže. Skákání z roku do roku, nepřehlednost v postavách, ztrácela jsem se v ději....popravdě, už dlouho jsem se takhle netrápila se čtením knihy, jako s touto. Za mě velké zklamání, pochvalu ale musím dát za obal knihy, ten se opravdu povedl. Škoda....aspoň 1 hvězda.