Mé slzy zůstaly v Iráku
Jana Švecová
Příběh mladé české studentky, která ve své naivitě odjíždí z Čech, aby pomáhala v Iráku během války v Perském zálivu. Věra je mladou českou studentkou pedagogické fakulty. Její osobní život ji neuspokojuje, rodinné zázemí je dosti pochybné, a tak když je příležitost i záminka vycestovat z Čech, Věra ji hbitě využije. Se svým přítelem Martinem odcestuje do Iráku, kde je připravena pomáhat lidem v nouzi ve válce, která právě začíná. Během cesty poznává hlavní hrdinka Ahmana, potomka slavného arabského rodu. Jejich náklonnost se mění v lásku, Věra se stává Ahmanovou ženou a její strasti teprve naplno propukají. ... celý text
Přidat komentář
Nevím, proč mě tyto příběhy přitahují, ale v tomto případě vím, proč mě knížka nenadchla.
Četla jsem víc knih na toto téma a musím bohužel přiznat, že tento román má dost řídký děj, navíc nic nového pod sluncem. Možná by bylo lepší držet se toho, co zná autorka líp.
Příběh české dívky, která se provdala do Iráku. Nebyla špatná, ale hlavní hrdinka mi moc nesedla. Je sice fakt, že se z té naivní devatenáctileté slečinky stala dospělá žena, ale nějak mi to nepřipadalo moc věrohodné. Příběh zachránil konec, protože byl hodně realistický a mě jí bylo docela líto.
Kdo čeká, že nahlédne pod pokličku skutečného života v Iráku, bude zklamán. Pohádku mi příběh nepřipomínal, na to je tam pár děsivých scén (např. popisujících znásilnění), nicméně přechody mezi v podstatě bezstarostným životem v Tárikově domě a životem za jeho zdmi jsou na mě moc umělé, příběh nepůsobí důvěryhodně. Nikde jsem nenašla, jestli má autorka nějaké vazby na Irák, nebo jestli je kniha jen fabulací, spíš se kloním k tomu druhému. Já čekala to první :-). Ale jako oddychové čtení ok.
Téma knihy zajímavé, styl psaní absolutně nezajímavý. Kniha dočtena pouze silou vůle.