Mé velitelské operace
Otto Skorzeny
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/436081/bmid_me-velitelske-operace-0Ad-436081.jpg
4
55
55
Autorem knihy je jeden z nejtajemnějších a nejobávanějších mužů Říše a Hitlerův oblíbenec Otto Skorzeny, který proslul jako organizátor speciálních operací, z nichž nejznámější bylo vysvobození Mussoliniho ze zajetí v horském hotelu. I když je jeho pohled na válečné události velmi subjektivní a sám sebe líčí v tom nejlepším světle, přesto jsou jeho vzpomínky velice cenné v tom, že se z nich dovídáme věci, které se v učebnicích historie asi nikdy neobjeví, a přitom byly pro vývoj války a hlavně pro její výsledek klíčové.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Vojenství
Vydáno: 2002 , Naše vojskoOriginální název:
Meine Kommandounternehmen, 1976
více info...
Přidat komentář
Pohled z druhé strany je velmi zajímavý, ale taky velmi osobní. Skorzeny vidí jen to, co vidět chce, a pomíjí jiné, hrůznější aspekty války a některé dokonce omlouvá. S pocitem křivdy žil Skorzeny celý život a ač vystupoval jako militantní antikomunista, byl v podstatě celý život v hledáčku tajných služeb (jistě i svých). Nepochybuji, že s mnohými agenturami po válce aktivně spolupracoval a kvůli tomu je jeho vyprávění jistým způsobem velmi tendenční (rozhodně jsou vypuštěny pasáže o této spolupráci resp. jejich důsledcích).
Neobyčajne zaujmava a osobitá kniha. Jedna z mála kníh - pamätí Nemcov kde autor celkom otvorene obhajuje Hitlera a jeho osobu a v mnohom aj nacionalizmus ako taký (i keď za nejakého antisemitu sa nedá označiť).
Pohľad je naozaj dosť pronemecky a takmer vo všetkom veľmi originálny a občas až konspiracný :) Pravda čítal som z nej len kúsok, ale aj ten sa nezmazatelne vryl do pamäti. Napríklad popis anšlusu a represalii voči nacistom a komunistom v Dolfussovom Rakúsku.
A vôbec :kde inde dnes človek zohna informáciu, že si Rakusania po prvej svetovej takmer jednomyseľne odhlasovali v referende pripojenie k Nemecku (lebo sa cítili ako Nemci) a ze im to čisto z ľubovôle veľmocí a v rozpore s princípom sebaurčenia ku ktorému sa víťazi hlásili bolo upreté?
Výborně napsané paměti skvělého a odvážného vojáka, které celkem reálně vylíčil svůj život, kdy se prakticky neustále pohyboval na hraně života a smrti. Jeho nezpochybnitelné vojenské úspěchy, např. osvobození Duceho, z něj dělají jednoho z nejlepších stratégů a vojáků druhé světové války.
Vynikající kniha. Autor zde prezentuje svůj (tedy proněmecký) pohled na 2.světovou válku. Ačkoli jsou jeho názory do značné míry subjektivně zabarvené a často se s nimi neshoduji, tak ji pokládám za velice zajímavou. Její četbu určitě doporučuji všem, kteří rádi zkoumají historii nejen z pohledu vítězné strany, ale rovněž ze strany poražených. Sám autor je určitě zajímavou osobností, což ostatně platí i o jeho vojenských operacích které v knize velice čtivým způsobem popisuje
Vzpomínky německého elitního vojáka na válečný konflikt a jím provedené vojenské operace v zájmu Říše. Je to pohled z druhé strany, do jaké míry je objektivní neumím zhodnotit, ale místy mě připadá, že tato kniha byla účelově psaná. Ze svého pohledu na válku zbytečně hájí svého paranoidního Vůdce jako oběť tajných služeb a dezinformací. Jaksi opomíjí politickou a vojenskou propagandu, válečná zvěrstva na východní frontě a konečné řešení židovské otázky. Jisté je, že před jeho osobou měli nepřátelé respekt, stejně jako před jeho činy a jeho pověstí.
Zajímavá zpověď tohoto člověka o jeho roli ve druhé světové válce. Hodně mě bavila, ale nechápu jak někdo může napsat, že jedná o nestranný pohled. Vyjma samotného popisu operací, kterých se účasnil, se jedná obhajobu třetí říše. Kdy se značně relativizuje, její nepřátelství se západními státy. Válka byla podle autora, křižácké tažení proti globálnímu bolševismu. Rozhodně stojí za to knihu si přečíst, ale je potřeba přistupovat se zdravou skepsí a nadhledem na informace v ní uvedené.
Otto Skorzeny byl výjimečnou osobností nového typu války (onen německý odraz britských SAS či amerických Commandos) a k tomu napsal výjimečnou knihu. Jeho vyprávění o vlastní účasti na druhé světové válce je velmi subjektivním, ale také velice zajímavým pohledem na dosud největší válečný konflikt. Během čtení ve mne vyvolal mnoho otázek a nejsem si zcela jist, jak se k jeho pocitům vlastně postavit. Hluboce mě zaujalo, že o svých činech, úspěších a předpovědích hovoří, jako by vlastně o nic zvláštního nešlo, přičemž samotné vyprávění by těžko vymýšlel i Ian Fleming. A pak je tu ta ještě zajímavější část. Celou knihu totiž provází pocit křivdy, kdy neustále zrazovanému Německu byla válka v podstatě vnucena a nikdo nepochopil, že nacistické Německo bojuje především proti Sovětům a bolševizaci, která hrozila Evropě (i to Skorzenyho zadostiučinění, že došlo na jeho slova, má kouzlo). Stejně tak se Skorzenyho světová válka odehrává především za oponou tajných služeb, z čehož plynou další a další otázky: Proč Skorzeny ani jednou nenarazil na židovskou otázku a koncentrační tábory? Kdo z nejvyššího nacistického velení donášel Sovětům? Byli Němci nevinni v masakru u Malméd? Prodloužilo spojenecké vyžadování "bezpodmínečné kapitulace" válku? Mnoho dalších otázek jsem si pokládal.
Myslím, že v rámci historického bádání není nic cennějšího a čarovnějšího než paměti a názory přímých účastníků. Proto jsou "Mé velitelské operace" skvělým čtením pro všechny, kdo chtějí nahlédnout do mysli "všehoschopné bytosti moderní mytologie", která o své činnosti mluví dost otevřeně a upřímě a v závěru pokladá jednu ze složitých otázek tohoto období dějin: Jak jsem mohl v roce 1939 tušit, že se vstupem k jednotkám SS dopouštím zločinu?
Jsem mile překvapen a velmi rád, že jsem měl tu čest přečíst si a založit si do sbírky tuto vyjímečnou knihu od pozoruhodného člověka. Otto Skorzeny je ztělesněním nejen pravé vojenské odvahy, ale i inteligence a vynalézavosti. Ačkoli je kniha výborně a nezaujatě napsaná, nedoporučil bych ji člověku, který zná 2. světovou válku pouze tzv. " z vlaku ". Spousta jmen, událostí a výrazů by mu tak připadala cizí. Na druhou stranu je kniha nejen obrovským přínosem do válečné literatury, ale i lidem, kteří mají už dost zaujaté protiněmecké literatury, např. od spisovatele Guida Knoppa, jehož knihy nejsou pro opravdové badatele v oblasti 2. světové války a Třetí říše vůbec. Není proto ani třeba dodávat, že v knize je spousta informací, které mainstreamová literatura o 2. světové válce a klasické školní učebnice nejen postrádají, ale dle mého názoru do nich nebyly úmyslně vloženy.
Skorzeny má pravdu. Vojna je len pokračovaním politiky. Vždy v nej trpia hlavne obyčajní vojaci a civilisti z obidvoch strán. Kniha je výborne napísaná.
Pohled z druhé strany tábora. Ano, byl to nacista až do konce života a kniha není objektivní, ale stejně nejsou objektivní knihy z ostatních zdrojů. Prostě jiný pohled na 2. světovou válku a kniha je fantasticky napsána.
Neotřelý pohled z druhé strany, než mainstream odvysílá v dokumentech. Paradoxně se vůbec nejedná o oslavu nacistického Neměcka či fašismu obecně. Je to příběh o odvaze, kterou Skorzeny nepochybně oplýval.
Nejvíce zajímavé tvrzení Churchilla, který tvrdil, že německá armáda se nesmí mobilizovat, jelikož je možné, že společně s britskými a americkými jednotkami potáhne na Moskvu.
"Agent 007 3.říše"... co k tomu dodat... Ano, určitě Skorzenymu nelze upřít odvahu, chytrost, dávku štěstí a snad mu i věřím jeho přesvědčení o tom, že dělá správnou věc. Nicméně... Je to moje již několikátá kniha pamětí účastníka 2. sv. války na straně poražených. A seznávám, že všechny mají několik společných jmenovatelů:
- minimálně v začátku nekritický obdiv k Hitlerovi (což bych s přihlédnutím k situaci v Německu v podmínkách Versaillské smlouvy ještě pochopil)
- přesvědčení, že ochraňuji národy Evropy před bolševismem
- co je však nejhorší, nikdo se ani slovem nezmiňuje o zvěrstvech koncentračních táborů apod. jako by to vůbec neexistovalo
Čili absolutně nulová sebereflexe v kombinaci s přesvědčením, že jsem zachránce Evropy a dělám správnou věc...
Chci tím říct jedno. Je velmi dobře, že tyto knihy existují a je možnost si je přečíst, každopádně je nutné u nich přemýšlet, brát je s "určitou dávkou nadhledu" a vše vidět v širších souvislostech.